Želenice (okres Most)

obec v okrese Most v Ústeckém kraji

Želenice (německy Selnitz, k odlišení se též někdy používá neoficiální název Želenice nad Bílinou) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije zde 485[1] obyvatel. Katastrální území má rozlohu 976 ha.

Želenice
Pohled na Želenice od severu
Pohled na Želenice od severu
Znak obce ŽeleniceVlajka obce Želenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMost
Obec s rozšířenou působnostíMost
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel485 (2024)[1]
Rozloha9,75 km²[2]
Nadmořská výška211 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů166 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa Návsi 27
Želenice
434 01 Most 1
info@zelenice.cz
StarostaFilip Keller
Oficiální web: zelenice.cz
Želenice na mapě
Želenice
Želenice
Další údaje
Kód obce567426
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozen z osobního jména Želen ve významu ves lidí Želenových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Zelenicz (1307), Selnicz (1312), Zelniz (1315), Zelenycz (1352), Zelenicz (1369 až okolo roku 1405), Zelenicz (1406), Zelnicz (1442), Zelenicz (1495), w Zeleniczich (1499), „vzieleniczych“ (1551), Zielenicz (1596), na Želenicích (1603, 1615), „Wzielniczych“ (1650), Selnice (1654), Selnitz a Želenicze (1787), Selnitz a Zelenice (1833), Želenice a Sellnitz (1848), Želenice a Selnic (1854) a Želenice nebo Sellnitz (1886–1913).[4]

Historie

editovat

První písemná zpráva o Želenicích pochází z roku 1307, kdy v ní sídlil jistý Macinta de Zelenicz, ovšem archeologické průzkumy dokládají, že oblast byla osídlena již v období paleolitu a zajímavé nálezy se v okolí našly rovněž z keltské doby. Během 14. století byla ve vsi vybudována dnes již zaniklá tvrz s poplužním dvorem. V roce 1317 je jako majitel vsi uváděn vladyka Konrád ze Želenic. Ve 14. století zde byl vybudován kostel sv. Václava. První zmínka o něm pochází z register papežských desátků z roku 1352, které stanovily roční platbu šesti grošů. Jeho světskými patrony byli majitelé vsi Kerunkové z Lomu, kolem roku 1385 Pešík z Týnce a od roku 1416 Stupicové ze Želenic, kteří byli manové mosteckého hradu.

Nedaleko obce proběhla dne 23. září 1438 bitva mezi zbytky husitských vojsk žateckého a lounského městského svazu a bývalým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.

Želenice i po husitských válkách patřily rodu Stupiců až do roku 1495, kdy ves i s příslušenstvím přešla (částečně darem, částečně koupí) do majetku Těmy z Koldic. Od roku 1499 patřily Želenice Novohradským z Kolovrat, v roce 1575 je Petr Novohradský z Kolovrat prodal Václavovi Kaplířovi ze Sulevic. Jeho potomci je v roce 1599 připojili k panství Mirošovice. V roce 1616 Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic prodal své statky Želenice, Mirošovice a Hrobčice Štěpánu Jiřímu ze Šternberka. Přes Veroniku Polyxenu ze Šternberka provdanou hraběnku z Martinic se Želenice staly majetkem hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, který prodal statek v roce 1668 Sofii Agnes kněžně Ditrichštejnové. Jejím prostřednictvím se Želenice dostaly v roce 1711 do vlastnictví rodu Lobkoviců a až do roku 1848 patřily k bílinskému panství. V roce 1777 byl severně nad obcí zřízen nový hřbitov namísto dosavadního kolem kostela uprostřed obce, v roce 1910 byl rozšířen. V roce 1848 byla dokončena stavba nového kostela a dne 16. července 1848 se zde sloužila první mše.

V roce 1872 byla přes Želenice a Liběšice zprovozněna železnice, ovšem zastávka zde byla zřízena až v roce 1888 a v Liběšicích dokonce až v roce 1934. V roce 1893 byla otevřena nová budova německé dvoutřídní školy (dnes čp. 92). Česká dvoutřídní škola byla založena v roce 1927 a nová školní budova byla postavena v roce 1935 (čp. 127). Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, ale v obci byly také dvě cihelny. V roce 1925 v rámci pozemkové reformy byl zdejší lobkovický velkostatek znárodněn. Na svahu Želenického vrchu otevřela počátkem 20. století firma Stein & Co. kamenolom na znělec a dodnes zde těží firma Keramost.

Přírodní poměry

editovat

Vesnice stojí šest kilometrů severovýchodně od Mostu v údolí řeky Bíliny v nadmořské výšce 211 metrů, na severním okraji Českého středohoří. Bílina zde protéká regulovaným korytem a je napřímena. Původní tok tvořily meandry v široké nivě řeky. Staré koryto lze dodnes místy v nivě řeky nalézt stejně tak i v historických nebo katastrálních mapách.

Velkou část obce tvoří zahrádky a zahrádkářské kolonie kolem řeky (jihozápad obce). V obci je zaveden vodovod a, kanalizace. Pole a louky v okolí jsou hospodářsky využívány, především k pěstování plodin.

Údolí obklopují znělcové kopce: Želenický vrch na jihu, Zlatník na západě, Ovčí vrch (býv. Kaňkov) na severu a nedaleký Bořeň na jihovýchodě.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 451 obyvatel (z toho 215 mužů), z nichž bylo 93 Čechoslováků, 350 Němců a osm cizinců. S výjimkou jednoho evangelíka a 33 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 529 obyvatel: 155 Čechoslováků, 371 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a dva cizince. Převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, sedm členů církve československé, šest židů, jeden příslušník jiných nezjišťovaných církví a 33 lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Želenice[7][8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 380 463 419 456 472 451 529 384 395 266 260 220 271 313 325
Domy 62 73 75 74 83 84 116 120 148 82 77 87 100 106 109
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Liběšice.

Obecní správa

editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Želenice staly samostatnou obcí s osadami Liběšice a Kaňkov v okrese Teplice. V letech 1896–1935 patřily do okresu Duchcov a v letech 1935–1960 do bílinského okresu. Od roku 1960 se nacházejí v okrese Most a osada Kaňkov byla připojena k obci Braňany. Obec se skládá ze samotných Želenic a z osady Liběšice, které stojí asi 1,5 km na jihovýchod.

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. června 2004.[10]

Znak
V zeleno-zlatě děleném štítě stříbrno-černě dělené třikrát nahoru lomené břevno, provázené nahoře stříbrným beranem ve skoku se zlatou zbrojí.
Vlajka
Zelený list se dvěma žlutými žerďovými klíny a dvěma třikrát lomenými pruhy, černým a bílým, vycházejícími z první a druhé osminy horního a dolního okraje listu, s jedním vrcholem na žerďovém okraji a dvěma vrcholy v polovině délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Doprava

editovat

Podél řeky Bíliny vede silnice č. I/13 spojující Želenice s Mostem a s Bílinou. Silnice II/265 vede ze Želenic do Braňan. Je zde provozována autobusová linka Most–Braňany. V současnosti prochází silnice II. třídy středem obce.

Významnou dopravní tepnou je rovněž železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov se zastávkou Želenice nad Bílinou. Zastavují zde osobní vlaky, zpravidla v hodinovém intervalu.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel svatého Václava a fara z poloviny 19. století jsou památkově chráněné objekty. V roce 1993 byly renovovány. Fara (čp. 27) dnes slouží jako sídlo obecního úřadu.
  • Socha svatého Rocha z roku 1760. V roce 1913 byla renovována. Dříve stála u kostela, v současnosti době se nachází v kostele.
  • Památník padlým v první světové válce z roku 1928

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Želenice, Selnitz, s. 825. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 312. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Želenice [online]. 2004-06-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BUREŠ, Slavomír; KRAUS, Karel; POKORNÁ, Libuše. Želenice 1307–1997. Most: Reklamní agentura Most, 1997. 39 s. 

Externí odkazy

editovat