Želénky
Želénky (německy Schelenken) jsou vesnice, část obce Zabrušany v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihozápadně od Zabrušan. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 337 obyvatel.[3] Vesnicí protéká potok Bouřlivec. Nachází se zde také mateřská škola.
| Želénky | |
|---|---|
 Náves v Želénkách | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Zabrušany |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′55″ s. š., 13°46′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 387 (2021)[1] |
| Katastrální území | Želénky (2,045 km²) |
| PSČ | 417 71 |
| Počet domů | 96 (2011)[2] |
  Želénky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 189405 |
| Kód k. ú. | 789402 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želénky je také název katastrálního území o rozloze 2,045 km².[4]
Název
editovatNázev vesnice je zdrobnělinou jména Želenice, a je tedy odvozen z osobního jména Želen ve významu ves lidí Želenových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Selnicz (1393, 1414), de Zelenek (1396, 1398, 1437, 1455, 1486), Zelinicz (1397), de Zelenek (1398), Zelnicz (1419), v Želenkách (1493), wsselinkach (1499), dvůr zielensky (1583), Zielenky (1592), Šelenka (1654), Schelenken (1787), Želenky, Želinky a Schellenken (1848, Zelenky (1854) a Želénky (1923).[5]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1393.[6]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 986 obyvatel (z toho 472 mužů), z nichž bylo 588 Čechoslováků, 392 Němců a šest cizinců. Většina z nich (501) jich bylo bez vyznání. Dalších 465 obyvatel se hlásilo k římskokatolické církvi, sedmnáct k evangelickým církvím, jeden k církvi československé a dva k jiným nezjišťovaným církvím.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 229 obyvatel: 806 Čechoslováků, 413 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a osm cizinců. Stále převažovali lidé bez vyznání (683 obyvatel). Římských katolíků bylo 512, sedmnáct lidí patřilo k evangelickým církvím, deset k církvi československé a sedm k nezjišťovaným církvím.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 209 | 317 | 527 | 1 016 | 1 002 | 986 | 1 229 | 749 | 698 | 523 | 378 | 353 | 339 | 337 |
| Domy | 31 | 34 | 48 | 61 | 67 | 69 | 112 | 120 | . | 99 | 92 | 94 | 92 | 96 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Zabrušany. | ||||||||||||||
Znak
editovat
Štít je dělen stříbrným břevnem na dvě části. V horní části jsou červené hradby ve stříbrném poli. V dolní části je černé pole. Červené hradby symbolizují kámen z Želenského kopce s typickým zabarvením, který byl těžen už ve středověku. Černé pole odkazuje na důlní činnost v této oblasti.[9]
Pamětihodnosti
editovat
- Kaple – novobarokní stavba z roku 1933, vystavěná po vzoru původní barokní kaple, zbořené ve 30. letech 20. století spolu s jihovýchodní částí vsi z důvodu postupující těžby uhlí
- Zemědělský dvůr čp. 1 – barokní hospodářský komplex z roku 1685, zahrnující usedlost, sýpku, dvě hospodářské budovy, bránu a ohradní zeď
- Silniční most přes potok Bouřlivec, vystavěný na konci 18. století z neomítaného lomového kamene
Rodáci
editovat- Ivan Kawaciuk (1913–1966), houslový virtuos, pedagog na konzervatoři
- Rudolf Čechura (1931–2014), spisovatel, tvůrce Maxipsa Fíka
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Želénky, s. 825–826.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 60.
- ↑ Historie obce Želénky [online]. Obec Zabrušany, 2010-08-29 [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želénky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Želenky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Želénky na webu ČÚZK
