Žehnací kříž je ve východním křesťanstvípravoslavných a katolických církví byzantského obřadukříž, který drží v ruce kněz nebo biskup, aby udělil přítomným požehnání. Často je vyroben z drahých kovů, zdobený smalty a drahokamy nebo polodrahokamy. Může také nést ikony Bohorodičky, svatého Jana Křtitele, čtyř evangelistů nebo proroků. V římskokatolické církvi není užíván.[1]

Užití

editovat

Žehnací kříž je uložen na prestolu a používá se pouze v určitých časech během liturgie, zejména při propouštění věřících, kdy jím kněz uděluje závěrečné požehnání. V některých farnostech po božské liturgii věřící přistupují, aby políbili kříž.

Často se zde objevuje ikona Ukřižování Ježíše Krista s písmeny IC XC / NIKA (Ježíš, Kristus / Vítěz). Kříž může mít dvě tváře: s ikonou Ukřižování na jedné straně a ikonou Vzkříšení na straně druhé. Stranou s ikonou Vzkříšení se o nedělích a velikonočních svátcích žehná směrem k lidem.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croix de bénédiction na francouzské Wikipedii.

  1. Hand Cross [online]. orthodoxwiki.org [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)