Žehnací kříž
Žehnací kříž je ve východním křesťanství – pravoslavných a katolických církví byzantského obřadu – kříž, který drží v ruce kněz nebo biskup, aby udělil přítomným požehnání. Často je vyroben z drahých kovů, zdobený smalty a drahokamy nebo polodrahokamy. Může také nést ikony Bohorodičky, svatého Jana Křtitele, čtyř evangelistů nebo proroků. V římskokatolické církvi není užíván.[1]
-
řecký
-
byzantský
-
bulharský
-
srbský
-
srbský tetragrammický
-
etiopský
-
koptský
-
makedonský
Užití
editovatŽehnací kříž je uložen na prestolu a používá se pouze v určitých časech během liturgie, zejména při propouštění věřících, kdy jím kněz uděluje závěrečné požehnání. V některých farnostech po božské liturgii věřící přistupují, aby políbili kříž.
Často se zde objevuje ikona Ukřižování Ježíše Krista s písmeny IC XC / NIKA (Ježíš, Kristus / Vítěz). Kříž může mít dvě tváře: s ikonou Ukřižování na jedné straně a ikonou Vzkříšení na straně druhé. Stranou s ikonou Vzkříšení se o nedělích a velikonočních svátcích žehná směrem k lidem.
Galerie
editovat-
Pravoslavný archimandrita Marek (Krupica) s žehnacím křížem řeckého typu
-
Arcibiskup Jáchym s žehnacím křížem ruského typu v pravé ruce a farář Miroslav Šantin v roudnickém chrámu sv. Josefa Snoubence
-
Sergej Radoněžský s žehnacím křížem žehná Dmitriji Donskému
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Croix de bénédiction na francouzské Wikipedii.
- ↑ Hand Cross [online]. orthodoxwiki.org [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)