Švédští demokraté

švédská politická strana

Švédští demokraté (SD) (švédsky Sverigedemokraterna) je švédská nacionalistická politická strana, která byla založena v roce 1988. Logem strany je od roku 2006 květ jaterníku podléšky. Po volbách v roce 2022 se stala strana druhou nejsilnější stranou švédského Riksdagu.

Švédští demokraté
Sverigedemokraterna
ZkratkaSD
Datum založení6. února 1988
PředsedaJimmie Åkesson
SídloStockholm
Ideologiešvédský nacionalismus
sociální konzervatismus
ekonomický liberalismus
euroskepticismus
Evropská stranaStrana evropských konzervativců a reformistů
Politická skupina EPEvropští konzervativci a reformisté
Mládežnická org.Mládež švédské demokracie
Počet členů33,207[1]
BarvyModrá a žlutá
Oficiální webwww.sverigedemokraterna.se
Zisk mandátů ve volbách
Parlament:
73/349
Evropský parlament:
3/20
Kraje:
161/1597
Obce:
1324/12780
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Strana vznikla v roce 1988 transformací Švédské strany, která vznikla předtím sloučením několika nacionalistických a pravicově extremistických[2] stran. Například Bevara Sverige Svenskt (v překladu Zachovej Švédsko švédské). V roce 2010 se poprvé dostala do Riksdagu a od té doby zažívá nebývalý úspěch, především díky odporu k imigraci, která je v přepočtu na hlavu nejvyšší v EU. Ve volbách v roce 2014 získala 49 z 349 mandátů. Strana je ovšem kvůli svým názorům ve švédské politice izolována a ostatní strany s ní odmítají spolupracovat. V roce 2014 Švédští demokraté málem poprvé po půl století způsobili pád vlády, který ale byl na poslední chvíli odvrácen dohodou mezi dvěma nejsilnějšími stranami. To jim dalo více moci, protože se stali hlavní opoziční stranou.[3][4]

V parlamentních volbách, které se uskutečnily 11. září 2022, skončila strana se ziskem 20,5 % druhá za dosud vládnoucími sociálními demokraty. V následné dohodě uzavřené 14. října 2022 na zámku v Tidö byla dohodnuto, že Švédští demokraté budou podporovat středopravicovou koaliční vládu Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem.[5]

Ideologie

editovat

Program Švédských demokratů je založen na nacionalismu. Strana se formálně distancuje od všech forem totalitarismu a rasismu.

Zahraniční politika

editovat

Švédští demokraté se domnívají, že přistěhovalectví[6], islamizace, supranacionalismus (např. Evropská unie), kulturní imperialismus (zejména z USA) a globalizace masivně ohrožují švédskou kulturu. Strana si proto přeje vykonávat volnější kooperace mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Strana je proizraelská.[7]

Hospodářská politika

editovat

Švédští demokraté chtějí nižší daně a snížit vládní zásahy do ekonomiky a tím podpořit růst malých podniků. Strana předpokládá, že zlepšení obecného podnikatelského prostředí povede ke snížení nezaměstnanosti. Klíčovým bodem v hospodářské politice je tvrzení, že přistěhovalectví v roce 1999 si vyžádalo 267 miliard švédských korun (36,7 miliard $).[zdroj?] Sníží nákladů na přistěhovalectví by mohlo vést ke snížení daní.

Národní a sociální spravedlnost

editovat

Strana chce prosazovat obecné morální zlepšení švédské společnosti. Dále pak ochranu protestantské etiky a posílení národní jednoty s cílem vytvořit solidaritu mezi etnickými Švédy.

Kontroverze

editovat

Prvním pokladníkem strany byl Gustaf Ekström. Ten za války sloužil v jednotkách Waffen SS nacistického Německa.[8][9] Švédský deník Expressen společně s časopisem Expo odhalil, že nejméně osm kandidátů strany kandidující ve volbách v roce 2018 byli členy neonacistických skupin a stran, přičemž někteří byli členy ještě nedávno.[10][11][12]

Srovnání výsledků SD v komunálních volbách v letech 2002 a 2006

Parlamentní volby

editovat
Volební rok Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1988 1 118 0,0 0
1994 13 954 0,3 0
1998 19 624 0,37 0
2002 76 300 1,44 0
2006 162 463 2,93 0
2010 339 610 5,70 20
2014 801 178 12,86[13] 49
2018 1 100 802 17,6 63
2022 1 330 325 20,5 73

Evropské volby

editovat
Volební rok Celkový počet hlasů hlasy v % Počet mandátů
2004 27 707 1,13 0
2009 103 584 3,27 0
2014 359 248 9,67 2
2019 636 877 15,3 3

Reference

editovat
  1. Tusentals medlemmar lämnade S i fjol – bara SD ökade. Nyheter Idag. 30 April 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021]. (švédsky) 
  2. BSS. Expo.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky) 
  3. Švédští euroskeptici položili po dvou měsících novou vládu. Kvůli rozpočtu a imigraci [online]. Dostupné online. 
  4. In Sweden, the Land of the Open Door, Anti-Muslim Sentiment Finds a Foothold
  5. HRBÁČEK, Jan. Nová švédská vláda usiluje o rozšíření jaderné energetiky. Pléduje za opětovné spuštění dvou bloků i nové elektrárny. Ekonomický deník. 2022-10-18. Dostupné online [cit. 2023-02-25]. 
  6. MÁNERT, Oldřich. Počet přijatých uprchlíků by měl být nula, říká expert Švédských demokratů. iDNES.cz [online]. 2016-02-16 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  7. Nordman, Erik: Swedish Elections. Occidental Dissent . 20. 9. 2010
  8. Sluta använda nazismens förbrytelser som slagträ i debatten. www.expressen.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky) 
  9. Nazisten som grundade SD. Aftonbladet. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky) 
  10. Den tidigare nazistlederen godkändes av SD: "Kommer att fortsätta slåss". newsbeezer.com [online]. [cit. 2018-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ytterligare SD-kandidater har nazistbakgrund. Expo.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky) 
  12. NYHETER, SVT. Var aktiv nazist – nu kandiderar Gnosjöbon till kommunfullmäktige. SVT Nyheter. 2018-08-29. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky) 
  13. LÉBR, Tomáš. Zrada ideálů? Švédové začínají mluvit o potížích kolem běženců. iDNES.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat