Štencův dům

Štencův dům Salvátorská 8-10/ 931 a 1092/1 je secesní dům v Salvátorské ulici v Praze 1 byl postaven v letech 1909 až 1911 podle projektu architekta Otakara Novotného na náklady Jana Štence.

Štencův dům
Základní informace
Sloh	secesní architektura
Architekt	Otakar Novotný
Poloha
Adresa	Staré Město, Praha 1, Česko Česko
Ulice	Salvátorská
Souřadnice	50°5′20″ s. š., 14°25′15″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38814/1-416 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Štenc

Jan Štenc byl nakladatel, majitel tiskárny a jednatel Spolku výtvarných umělců Mánes. V jeho grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. V Salvátorské ulici v Praze vznikl nejmodernější tiskařský dům v Rakousku-Uhersku, jeho interiér byl velmi světlý a vzdušný. Ve Štencově domě se scházeli nejlepší umělci a jiné významné osobnosti tehdejší doby, např. Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jan Kotěra. Odcházela odtud zásadní umělecká díla české historie, probíhal tu bohatý společenský život.

Podmínky výstavby

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo v Praze k jedné z největších urbanistických akcí (toho času) na světě. Šlo o tzv. Pražskou asanaci. Zvláště staré Židovské město (tehdy spíše než o ghetto šlo již jen o chudinskou čtvrť), ale také rozsáhlé části Starého Města nevyhovovaly tehdejším hygienickým potřebám. Pozemky v nejlukrativnější části města tak byly komerčně zcela nevyužitelné. Došlo tedy k velkému bourání, kterému za oběť padla spousta z dnešního hlediska historicky cenných památek a místo nich se začaly budovat stavby nové a dostatečně reprezentativní. Došlo i k novému rozvržení a rozšíření ulic.

Jednu z nově vzniklých parcel si vyhlédl nakladatel a tiskař Jan Štenc.

Projekt

Nechal si vypracovat architektem Otakarem Novotným (1880 až 1959), žákem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, radikálně pojatý projekt velkého nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory, který by byl vystavěn ve staroměstské Salvátorské ulici 8-10 ve stylu moderní secese.

Plán Otakara Novotného se Janu Štencovi zalíbil: podařilo se spojit v jediném domě bytovou i průmyslovou část. V budově se totiž nacházely byty nakladatele a jeho rodiny, pracovna, fotoateliér a také grafický závod a reprezentativní prostory páně Štencovy firmy. Modernistické průčelí z režného zdiva ve stylu holandské architektury (bezesporu výsledek Novotného studijního pobytu v Nizozemí) je ukončené čtvrtválcovým ateliérovým oknem. Stavba velmi výrazně kontrastuje s přezdobenými štukovými dekoracemi okolních budov.

Detail fasády

Na realizaci stavby, se podíleli stavitelé Karel Schandl a Matěj Blecha.

Historie stavby

Nakladatel zemřel v roce 1947 a tak se nedožil Vítězného února a přechodu jeho krásné stavby do správy podniku Knihtisk a Tiskárny. Tehdy ještě byl vztah k secesi (ale i například ke kubismu) rozporuplný, šlo o relativně mladé styly, proto nikomu nevadilo provádět i různé nešetrné zásahy do, z dnešního pohledu velmi zajímavých, staveb.

Osud stavby po roce 1989

Po roce 1989 se v rámci restitucí vrátila budova Štencovým dědicům. V polovině 90. letech proběhla hloubková rekonstrukce objektu ve vnitrobloku, ve kterém následně sídlilo školící a předváděcí centrum kosmetické společnosti Wella. Po ukončení nájmu byl objekt využíván pro krátkodobé pronájmy, natáčel se zde mimo jiné seriál Mamon.

Nová kapitola objektu se začala psát v roce 2016, kdy si budovu pronajala společnost Opero pro nové coworkingové a společenské centrum. Objekt prošel rekonstrukcí, jejímž principem bylo především vrátit původní ráz architektury. Tým mladých architektů a designérů při návrhu interiérů ctil původní návrhy architekta Novotného; pracovní stoly jsou tak například ve stylu původních stolů tiskařských. „Museli jsme udělat řadu úprav a zbourat postavené příčky a podhledy, které zde v 90. letech byly postaveny a stavbu znehodnotily. Nyní máme k dispozici objekt, který má ambici stát se špičkovým sdíleným prostorem, kam budou směřovat podnikatelé a manažeři, zástupci svobodných profesí nebo podnikatelé ze vzdálenějších oblastí, kteří hledají v Praze občasné útočiště,“ říká Pavel Bouška, jeden ze tří mužů, kteří stojí za vznikem coworkingového centra Opero (dalšími jsou Pavel Přikryl a Luboš Černý).

Byznys hub a Coworking Opero

Po náročné rekonstrukci Štencův dům opět ožil. Nový nájemce zde vytvořil coworkingové centrum Opero, které by mělo sloužit jako místo setkávání a sdílení „myšlenek a příležitostí,“ jak říká Pavel Bouška – stejně tomu bylo za časů Jana Štence. Ve Štencově domě lze navíc využívat i kavárnu pro členy a hlavní sál, kde se mohou pořádat různé druhy seminářů, workshopů, eventů či společenských akcí.

Vstup do objektu ve dvoře vypadá dnes stejně jako v roce 1909.

Odkazy

Literatura

• LUKEŠ, Zdeněk: Praha moderní. Velký průvodce po architektuře. 1900-1950, vydalo nakladatelství Paseka 2012, S. 34-35.
• ŠKABRADA, Jiří: Štencův dům – Bilance po osmdesáti letech. In: Časopis Umění a řemesla, ročník 36, rok vydání 1994/1.
• BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 1: Staré Město, Malá Strana, Hradčany. S. 23, č. 16.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štencův dům na Wikimedia Commons
• Štencův dům - díl pořadu Překvapivé stavby na Mall.tv
• http://martinfryc.eu/galerie/stencuv-dum/
• Štencův dům - obrázky
• Památkový katalog
• Opero

Autoritní data	AbARTI: 17392

Portály: Architektura a stavebnictví | Praha