Štefan Harabin
Štefan Harabin (* 4. května 1957 Ľubica) je slovenský právník, soudce a politik. V letech 1998–2003 a 2009–2014 byl předsedou Nejvyššího soudu Slovenské republiky, v první vládě Roberta Fica zastával v letech 2006–2009 funkce místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti. V letech 2019 a 2024 neúspěšně kandidoval na slovenského prezidenta.
| JUDr. Štefan Harabin | |
|---|---|
 Štefan Harabin (28. ledna 2019) | |
| Narození | 4. května 1957 (67 let) Ľubica |
| Bydliště | Košice Bratislava |
| Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích |
| Povolání | soudce, politik a právník |
| Politická strana | Ľudová strana – Hnutie za demokratické Slovensko Komunistická strana Československa Vlasť |
| Funkce | ministr spravedlnosti (Slovensko; 2006–2009) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVystudoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Soudcovskou praxi začínal v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Do funkce soudce byl zvolen 1. ledna 1983. Po sametové revoluci působil od roku 1990 na Krajském soudě v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR.
V letech 1998–2003 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od 4. července 2006 do 23. června 2009 působil jako ministr spravedlnosti Slovenska v první vládě Roberta Fica. Na tento post ho nominovala strana ĽS-HZDS. 22. června 2009 byl Soudní radou SR, jejímž byl také předsedou, opětovně zvolen na post předsedy Nejvyššího soudu. Volbu doprovázel protest zhruba padesáti lidí, kteří k tomuto rozhodnutí vyjádřili negativní postoj. V této funkci setrval do června 2014.
Je podruhé ženatý. S první ženou Annou má dvě děti – Branislava a Kamilu[1] a s druhou manželkou Gabrielou Tamaru a Katarínu. Pravidelně komentuje politické dění, k čemuž využívá primárně platformu YouTube.[2]
V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta, kde se umístil třetím místě[3] za Zuzanou Čaputovou a Marošem Šefčovičem. V době jeho kandidatury se k jeho chování nelichotivě vyjádřila jeho exmanželka Anna.[4]
V roce 2019 oznámil, že v roce 2020 povede jako lídr do voleb krajně pravicovou stranu Vlast.[5] V parlamentních volbách však strana nezískala ani 3 % hlasů voličů a do parlamentu Národní rady se tak nedostal žádný její zástupce.[6]
Kandidatura na slovenského prezidenta
editovatV únoru 2023 oznámil, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.[7] Volební průzkumy mu v únoru 2024 přisuzovaly zisk asi 10 % hlasů.[8] Pouhých pět dní před volbami, 18. března 2024 odstoupil z voleb předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko, který v průzkumech dosahoval přibližně tříprocentní podpory. Ve prospěch Harabina se své kandidatury vzdal také předseda Slovenského Hnutí Obrody Róbert Švec.[9] V prvním kole voleb získal 11,74 % hlasů a skončil tak s výrazným odstupem na třetím místě. Do druhého kola proto nepostoupil. Svým voličům nedoporučil, koho z postupujících kandidátů by měli podpořit.[10][11]
Před volbami tvrdil, že kandidát na prezidenta Slovenska a předseda strany HLAS-SD Peter Pellegrini porušil ústavu tím, že kandiduje na funkci prezidenta z funkce předsedy Národní rady Slovenské republiky, přestože to dle Harabinova výkladu ústavy není v souladu s ústavou.[12] Dalšího kandidáta Ivana Korčoka obvinil z velezrady poté, co Korčok uvedl, že by byl ochotný diskutovat o zrušení práva veta v rámci hlasování Evropská unie.[13]
Názory
editovatHarabin je tvrdý euroskeptik a kritik vztahu Evropské unie a Slovenska. Brojí například proti migračním kvótám. Nesouhlasí s bombardováním Jugoslávie vojsky NATO v roce 1999 a tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindu obviňuje za schválení bombardování z velezrady. V domácí politice je odpůrcem „starého establishmentu“, jmenovitě bývalých prezidentů Andreje Kisky a Zuzany Čaputové, premiéra Roberta Fica, bývalých premiérů Igora Matoviče, Eduarda Hegera a Ľudovíta Ódora či bývalého ministra zahraničí Miroslava Lajčáka.[14][15][16]
Před prezidentskými volbami v roce 2024 uvedl, že každý suverénní stát musí provozovat vlastní státní televizi, která hlásá státní ideologii.[17] Homosexuály a další členy komunity LGBT označil za pacienty a komunitu LGBT za diagnózu.[18] „Ideologii LGBTI“ zároveň označil za rozvratnou tendenci přicházející ze západu, která chce rozložit Slovensko. V jednom z videí dodal, že ze západu přichází rovněž „rozvratné ideologie kanibalismu, pedofilie a narkomanie.“[19] Politické strany Progresívne Slovensko a Kresťanskodemokratické hnutie označil za hnutí satana a jejich členy za satanisty.[20][21] Po zvolení Petra Pavla prezidentem České republiky prohlásil, že Pavel v České republice buduje vojenskou diktaturu.[22]
Harabin rovněž tvrdil, že „nastupuje superglobální velmoc Ruská federace“ a že by Slovensko mělo zajištěnou svou další existenci, pokud by Rusko zaručilo jeho neutralitu. Dále prohlásil: „Pokud vyhraju prezidentské volby, ani jeden voják, ani jeden náboj, ani jeden cent nepůjde na Ukrajinu, ani jeden migrant nepřijde na Slovensko a ani jeden voják cizího státu nebude na území Slovenské republiky.“[23] Prohlásil také, že plně podporuje ruskou invazi na Ukrajinu (sám ji odmítá nazývat válkou, používá Ruskem uváděný termín speciální operace) s tím, že podporuje úsilí Ruska v naprosté likvidaci „ukronacistů“ a „ukrofašistů“.[18] Na Ukrajině podle něj válku vyvolali anglosasové, kteří chtějí zlikvidovat slovany.[24] V březnu 2024 uvedl, že jeho první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu by směřovala do Ruska.[25] Zvykem je přitom na první návštěvu jezdit do České republiky. Svůj názor odůvodnil tak, že Česká republika podporuje fašismus a nacismus.[26] Velmi tvrdě vystupuje proti Spojeným státům americkým.[22] Kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu byl v květnu 2022 zadržen a obviněn.[27] Počátkem června 2023 byl obžalován pro podezření ze spáchání trestných činů hanobení národa, rasy a přesvědčení, jakož i schvalování trestného činu.[28][29]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Harabin na slovenské Wikipedii.
- ↑ Exmanželka Štefana Harabina čelí obžalobe z podvodu [online]. sme.sk, 2011-02-10 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dnes už môže byť youtuberom naozaj ktokoľvek. Napríklad aj Štefan Harabín, ktorý útočí na prezidenta Kisku [online]. Sketcher, 2017-09-15 [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-13. (slovensky)
- ↑ ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Voľby prezidenta Slovenskej republiky 2019 - [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-12. (slovensky)
- ↑ ŠIMÍČKOVÁ, Jana. Exmanželka Štefana Harabina prehovorila o bolesti, keď od seba odtrhol vlastných súrodencov [online]. pluska.sk, 2019-03-07 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Harabin vstupuje do politického boja. Ohlásil stranu Vlasť. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Výsledky parlamentných volieb 2020 - Voľby SME. volby.sme.sk [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Štefan Harabin bude znova kandidovať na prezidenta. tvnoviny.sk [online]. 2023-02-23 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ První kolo prezidentských voleb na Slovensku by vyhrál Korčok - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Švec odstoupil a podpořil Harabina. Slovenské adepty na prezidenta napomínali. iDNES.cz [online]. 2024-03-20 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ ŠKODA, Jan. Korčok vyhrál první kolo prezidentských voleb na Slovensku. Ve druhém se utká s Pellegrinim. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-23 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. ONLINE: Ve druhém kole se utkají Korčok a Pellegrini. Poražený Harabin spoléhá na inteligenci svých voličů. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-03-24 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Ústavu nesmie porušovať Čaputová, ani Pellegrini. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Korčok útočí na Pellegriniho a pritom sám je plytký zbabelec. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ AZET.SK. Komentár Daga Daniša: Harabin chystá pomstu. Ficovi aj Kiskovi. aktuality.sk [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Tupá Čaputová verzus umný Huliak.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Matovič, Lipšic a Kliment justičná mafia.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Štefan Harabin a jeho všetky vyjadrenia v predvolebnej superdebate na RTVS! (20.03.2024). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Ambasáda USA zakázala Čaputovej kandidovať.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Slovensko bez rodiny skončí na smetisku dejín.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Divadlo progresívnych satanistov okolo trestných noviel.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ KDH hnutie Satanov.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b S nástupom aktívneho generála Pavla do čela štátu, robí z Česka vojenskú diktatúru.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ ČTK. Danko odstoupil ze slovenských prezidentských voleb. Podpořil jiného proruského kandidáta Harabina. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-03-18 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Česko se chová trapně, Putin je přítel. Podpora proruského Harabina na Slovensku sílí. Aktuálně.cz [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Klíčový muž pro druhé kolo slovenských voleb: Štefan Harabin – tančící milovník Ruska. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ DYNTR, Josef. Česko podporuje fašisty, na první návštěvu bych jel do Ruska, prohlásil Harabin. iDNES.cz [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ NAKA zadržala a obvinila Štefana Harabina. Pravda.sk [online]. 2022-05-16 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PRUŠOVÁ, Veronika. Harabina obžalovali za status o schvaľovaní ruskej invázie, hrozia mu najviac tri roky. Deník N [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská prokuratura obžalovala exministra Harabina za schvalování ruské invaze. České noviny [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefan Harabin na Wikimedia Commons - Štefan Harabin na stránkách Nejvyššího soudu SR Archivováno 3. 12. 2010 na Wayback Machine.
- Život Štefana Harabina, v deníku SME
