Štefa Petrová, vlastním jménem Štěpánka Svačinková, provdaná Nejedlá (19. prosince 1909 Olomouc14. prosince 1972 Praha[1][2]) byla česká operní a operetní zpěvačka (sopranistka), manželka skladatele Víta Nejedlého.[pozn. 1]

Štefa Petrová
Štefa Petrová (foto před rokem 1940)
Štefa Petrová (foto před rokem 1940)
Narození19. prosince 1909
Olomouc
Úmrtí14. prosince 1972 (ve věku 62 let)
Praha
Povoláníoperní a operetní pěvkyně
PříbuzníVít Nejedlý (manžel), Zdeněk Nejedlý (tchán)
Oceněnízasloužilý umělec (1958)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Štefa Petrová v operetě Šťastné náhody (Velká opereta, 1940, role Marmeládové princezny)
 
Štefa Petrová s manželem Vítem Nejedlým a tchánem (Zdeněk Nejedlý)

Narodila se v rodině dělníka. Zpočátku se učila baletu v baletní škole Anny Nechybové, sólistky olomouckého divadla. V olomouckém divadle začínala od roku 1927 v baletním sboru a učila se zpěvu. Když dostala první samostatnou roli, opustila v roce 1930 na dva roky divadlo a studovala zpěv u profesorů Ulanowského a Fierlingerové. Do olomouckého divadla se vrátila v roce 1932, stala se členkou opery i operety a získávala sólové role.[4]

V Praze se stala členkou Velké operety.

Zatímco Vít Nejedlý s rodiči odešel do Sovětského svazu již na jaře 1939, Štefa Petrová legálně vycestovala 20. října 1940.[pozn. 2] V Moskvě se stala členkou moskevské operety, která po začátku války mezi Německem a SSSR přesídlila do Novokuzněcka (tehdy Stalinsk).[5] Ve Stalinsku pobyla asi rok a vrátila se do Moskvy.

V listopadu 1944 odjela na karpatskou frontu, kde vystupovala pro československé vojáky. S Vítem Nejedlým se zde setkala, ten ale onemocněl 5. prosince 1944 tyfem. Považoval onemocnění za pouhé nachlazení a tak byl do nemocnice převezen až 16. prosince. Se svým manželem setrvala Štefa Petrová až do jeho smrti 2. ledna 1945. Do osvobozovaného Československa se dostala s armádní zdravotnickou brigádou, prvního koncertu na domácí půdě se zúčastnila v Prešově. V té době také byla povýšena na podporučici.[6]

Po druhé světové válce se vrátila do Olomouce, kde se v sezóně 1945/1946 stala vedoucí operetního souboru.[5] V letech 1946–1948 byla členkou opery Divadla 5. května. Od roku 1948 do roku 1957 byla členkou Národního divadla v Praze. Svou pěveckou dráhu ukončila pro nemoc.[7]

Jejím druhým manželem byl operní pěvec Rudolf Jedlička (1920–1989).[7]

Ocenění

editovat

Poznámky

editovat
  1. Zdroje běžně uvádějí Štefu Petrovou jako manželku Víta Nejedlého, bez upřesnění, kde a kdy ke sňatku došlo. Výjimečně je ve zdrojích uvedeno, že byla snoubenkou.[3]
  2. Z Protektorátu odjela ještě před tím, než nacistické Německo Sovětský svaz napadlo, tedy v době, kdy mezi oběma těmito státy panovaly přátelské vztahy.
  3. Ocenění bylo uděleno za provedení opery Mladá garda.

Reference

editovat
  1. Štefa Petrová [online]. AbArt [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  2. Za Štefou Petrovou. S. 2. Rudé právo [online]. 1972-12-15. S. 2. Dostupné online. 
  3. BAREŠ, Gustav. Tajný vysílač 4: Naši lidé odcházejí do čs. vojenské jednotky. S. 21. Československý voják [online]. 1966-05-21. S. 21. Dostupné online. 
  4. JIRÁNEK, Jaroslav. Vít Nejedlý (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: SNKL, 1959. Dostupné online. Kapitola Těžké začátky, s. 201–202. 
  5. a b WEIMANN, Mojmír. Jubileum Štefy Petrové. Opera + [online]. 2014-12-20. Dostupné online. 
  6. PETROVÁ-NEJEDLÁ, Štefa. Směr Praha (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: Naše vojsko, 1955. Dostupné online. Kapitola Poslední chvíle s Vítem Nejedlým, s. 293–294. 
  7. a b Archiv ND: Štefa Petrová [online]. Praha: Národní divadlo [cit. 2022-10-17]. 
  8. Laureáti státní ceny. S. 1. Rudé právo [online]. 1952-05-12. S. 1. Dostupné online. 
  9. Čestné tituly, vyznamenání a řády pracovníkům Národního divadla. Rudé právo. 1958-11-19, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat