Štítary (Hostouň)

část města Hostouň v okrese Domažlice
(přesměrováno z Štítary nad Radbuzou)

Štítary (německy Schüttarschen) jsou malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Hostouně. Prochází zde silnice II/197. Štítary leží v katastrálním území Štítary nad Radbuzou o rozloze 4,15 km².[3]

Štítary
Starý mlýn u Radbuzy ve Štítarech
Starý mlýn u Radbuzy ve Štítarech
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHostouň
OkresDomažlice
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel41 (2021)[1]
Katastrální územíŠtítary nad Radbuzou (4,15 km²)
PSČ345 25
Počet domů25 (2021)[2]
Štítary
Štítary
Další údaje
Kód části obce163856
Kód k. ú.763853
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1282.[4]

V letech 1894–1945 tu působil a žil publicista, učitel a poslanec Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců Ottokar Schubert.[5][6][7]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 169 181 166 211 206 194 179 99 126 95 57 43 39 47 41
Počet domů 25 29 31 32 33 33 31 27 24 22 18 24 24 25 25

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Štítary byly osadou obce Tasnovice v okrese Horšův Týn. V letech 1880–1984 bylo samostatnou obcí, se kterým patřilo nejprve do okresu Horšovský Týn (v letech 1880–1910 Horšův Týn), ale od roku 1960 v okrese Domažlice. Od 1. ledna 1985 jsou částí města Hostouň v okrese Domažlice. V letech 1961–1984 k obci patřily Hašov, Svinná a Tasnovice.[10]

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 274. 
  5. OTTOKAR SCHUBERT: Říční perly povodí Vltavy i Otavy [online]. kohoutikriz.org [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  6. Ottokar Schubert [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  7. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 567, 134, 556, 570. 
  11. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Štítary 2, s. 311. 

Externí odkazy

editovat