Šporkův palác

palác v Praze
Možná hledáte: Swéerts-Sporckův palác, který se nachází na pražském Novém Městě.

Šporkův palác nebo také Piccolominiovský palác, Martinický dům či U dvou zlatých lvů je palácový objekt nacházející se v Praze na Malé Straně, s hlavním průčelím čp. 321/III ve Šporkově ulici 12, se zahradními průčelími a kaplí obrácenými k západu. Od druhé poloviny 19. století slouží kongregaci sester boromejek, činné v nemocnici Pod Petřínem. Palác s příslušenstvím je chráněn jako kulturní památka.[1]

Šporkův palác na Malé Straně
Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici
Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici
Účel stavby

klášter

Základní informace
SlohPozdní baroko (dnešní stav)
Výstavba1726
Přestavba1783 (pozdně barokní přestavba), 1992–1996
MateriálZdivo
Další majiteléPiccolominiové
hrabata ze Saurau
Martinicové
Současný majitelKongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (od roku 1852)
Poloha
AdresaŠporkova 321/12
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceŠporkova
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39357/1-757 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Uliční fasáda paláce
 
Dvorní křídlo paláce se zahradou
 
Socha Panny Marie a zbytky nápisů na zdi v klášterní zahradě sester boromejek
 
Západní ohradní zeď zahrady sester boromejek

Palác vznikl z původního renesančního domu, jehož vlastníkem byl po roce 1631 císařský důstojník Gundakar z Herbersteina, po něm Zikmund ze Saurau, který roku 1666 zahájil barokní přestavbu, a po jeho smrti vdova Zuzana Polyxena Martinicová, rozená Ditrichštejnová. Ve druhé polovině 17. století byl raně barokně přestavěn pod vedením Santina de Bossiho pro Jana Mariu Testu Piccolominiho. Po roce 1685 vznikl štukaturami zdobený zahradní trakt.[2] V letech 1723–1726 proběhla vrcholně barokní přestavba. V 18. století palác krátce patřil Janu Karlu Šporkovi, po kterém se dodnes jmenuje. Po roce 1783 byly provedeny pozdně barokní úpravy.

Ve 30. letech 19. století získal palác Spolek paní pro výchovu sirotků, později zvaný Pražský spolek paní sv. Notburgy. Ve druhé polovině 19. století palác přešel do majetku Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a kolem roku 1880 byla v zahradním traktu upravena i kaple svaté Notburgy.[2]POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43. 


Současnost

editovat

Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského užívá palác dodnes. V letech 1992–1996 proběhla celková rekonstrukce areálu, k němuž kromě hlavní budovy patří i zadní trakt s kaplí sv. Notburgy, s freskami madony a sv. Notburgy, dále dvůr a dvě zahrady, přístupné ze dvora nemocnice. Z bývalého zahradního altánu se dochovala štítová zeď se dvěma fragmenty modliteb a před ní byla přemístěna pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, dílo z doby kolem roku 1880. [3]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-23]. Identifikátor záznamu 151384 : Šporkův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 285. 
  3. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423. 

Literatura

editovat
  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 72. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43. 
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423. 

Externí odkazy

editovat