Špičák (Rumburská pahorkatina)
Špičák (německy Spitzberg) je mohutná, k severu vysunutá a částečně zalesněná kupa o nadmořské výšce 544 m.[4] Nachází se asi 2 km na severovýchod od středu Varnsdorfu v Ústeckém kraji.
| Špičák | |
|---|---|
 Pohled od severovýchodu | |
| Vrchol | 544 m n. m. |
| Prominence | 172 m ↓ |
| Izolace | 6,6 km → Weberberg[1] |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Šluknovské pahorkatiny #6 |
| Poznámka | výhledy |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Varnsdorfská pahorkatina[2][3] |
| Souřadnice | 50°55′42″ s. š., 14°38′45″ v. d. |
 | |
| Typ | kupa |
| Hornina | tefrit, znělec |
| Povodí | Mandava – Lužická Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry
editovatŠpičák leží v severovýchodním okraji území města Varnsdorf. Přes jeho svahy prochází česko-německá státní hranice a vrch tak přesahuje do saských obcí Seifhennersdorf, Leutersdorf a Großschönau. Vrch náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu okrsku Rumburská pahorkatina a podokrsku Varnsdorfská pahorkatina. Po vrcholové části jsou roztroušeny skalní bloky tvořící dva vrcholy oddělené mělkým sedlem. Vyšší severní vrchol dosahuje výšky 544 m a nižší jižní 525 m.[4] Vrch vznikl na zbytku povrchového výlevu čedičové horniny tefritu proraženého znělcem. Podloží dolních částí svahů tvoří střednězrnný václavický granodiorit, který je částečně překryt terciérními písčitými štěrky, písky, jíly a tufity s vložkami diatomitu a s hnědouhelnými slojkami a bazaltoidním tufem.[5] Půdní pokryv tvoří převážně modální mesobazická, modální eutrofní a oglejená kambizem doplněná o modální ranker.[6] Vrch náleží k povodí Mandavy a úmoří Baltského moře. Vrcholová část a svahy směrem na jih a východ jsou zalesněné, dolní části ostatních svahů jsou převážně zemědělsky využívané.
Stavby
editovatKe konci 19. století zřídil místní horský spolek na vrcholu dřevěnou vyhlídkovou plošinu. Roku 1898 byla otevřena výletní restaurace se 14 metrů vysokou rozhlednou. Restaurace i rozhledna roku 1905 shořely. Nová restaurace z roku 1906 již neměla věž a vydržela do roku 1915, kdy ji zničil požár. Nová restaurace byla postavena až roku 1930 a v roce 1933 k ní byla přistavěna prosklená vyhlídková věž. Sloužila až do počátku 50. let 20. století, kdy se vrch ocitl v hraničním pásmu. Budova chátrala a po zrušení pásma v polovině 60. let. již z restaurace zbyly jen ruiny.[7]
Turistika a výhledy
editovatK vrcholu vede zeleně značená turistická trasa, která navazuje na německou červenou a českou žlutou trasu. Vrcholová skalka poskytuje rozhled k jihovýchodu (Luž, Hvozd), přes jih (Pěnkavčí vrch, Tolštejn) až k západu (Jedlová, Tanečnice, Kottmar v Německu).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ a b Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ KÜHN, Jiří. Špičák u Varnsdorfu [online]. [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Špičák na Wikimedia Commons - Mapy.cz: turistická mapa, Špičák a okolí
- Historické fotografie Špičáku
