Wikipedie

Šonov

obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
(přesměrováno z Šonov (okres Náchod))
Tento článek je o vesnici u Broumova v okrese Náchod. O části obce Provodov-Šonov pojednává článek Šonov u Nového Města nad Metují.

Šonov (německy Schönau) je obec nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 295[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes sedm kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[4] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.[5]

Šonov
Dům čp. 37
Dům čp. 37
Znak obce ŠonovVlajka obce Šonov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBroumov
Obec s rozšířenou působnostíBroumov
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel295 (2024)[1]
Rozloha20,72 km²[2]
Katastrální územíŠonov u Broumova
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ549 71
Počet domů130 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠonov 318
549 71 Šonov u Broumova
sonov@obec.cz
StarostkaMonika Hornychová
Oficiální web: www.sonov.cz
Šonov
Šonov
Další údaje
Kód obce574511
Kód části obce162906
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Šonov (Schönau) na Müllerově mapě Čech z roku 1720

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému klášteru a osídlena byla osadníky německého původu. Místní obyvatelé byli povinováni dodávat do broumovského kláštera dřevo. V letech 1325–1725 v obci stál dřevěný kostel, zasvěcený svatému Janu Evangelistovi. Ten byl po požáru v roce 1725 nahrazen zděným kostelem, u kterého bylo změněno patrocinium na zasvěcení svaté Markétě. V roce 1680 se místní účastnili povstání nevolníků. V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[4]

Roku 1885 byl Šonov spojen s Broumovem silnicí, která se stala hlavní komunikací jinak víceméně velmi izolované vesnice s ostatním světem a takto slouží stále. V roce 1914 byla vesnice elektrifikována.

V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.[6] Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. V roce 1945 obcí postupně prošla nacistická i sovětská armáda, přičemž při obou průchodech docházelo k rabování. V září téhož roku bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[4] Po odsunech byla vesnice sice dosídlena Čechy, nikdy však již nedosáhla předválečného počtu obyvatel. Obec byla po roce 1945 rozdělena na "horní" a "dolní" část, přičemž v každé fungovalo samostatné zemědělské družstvo. K opětovnému sjednocení obce pak došlo v roce 1960. Řada stavení v obci postupně zpustla, včetně původně výstavní fary, která od roku 1945 již nesloužila svému účelu (o tom, co se dělo kolem fary viz níže) a postupně se změnila ve zříceninu. Dlouhodobě neobsazená šonovská farnost byla nakonec k 1. lednu 2010 administrativně zrušena a její území začleněno do sousední farnosti broumovské.

Bezprostředně po osvobození Československa došlo ve vsi k násilnostem. V srpnu 1945 byli odvlečeni ze šonovské fary a v lese za obcí zastřeleni dva broumovští benediktini: místní emeritní farář Alban J. Prause a jeho nástupce Ansgar A. Schmitt.[7] Současně byla fara vyrabována. Ač se objektivně ničím neprovinili, za jejich smrt nebyl nikdo nikdy potrestán, neboť na čin byla vztažena beztrestnost podle zákona č. 115/1946.

Přírodní poměry

editovat
 
Louky severozápadně od vesnice

Obyvatelstvo

editovat

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[4] Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 959 1 786 1 556 1 364 1 258 1 150 1 085 494 429 355 305 308 322 322 284
Počet domů 322 325 311 294 286 287 288 175 108 92 79 112 121 92 130

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.[15]

Hospodářství

editovat

U vesnice byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901–1902. Oba byly neúspěšné.[4]

Pamětihodnosti

editovat
 
Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Kostel svaté Markéty[16]
  • Fara čp. 83,[17] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[18][19]
  • Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
  • Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[20]
  • Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.[21]
  • Venkovská usedlost čp. 34[22]
  • Venkovská usedlost čp. 158[23]
  • Venkovská usedlost čp. 255[24]

Sochy a kříže

editovat
  • Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.[25]
  • V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[26])

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svaté Markéty
  •  
    Hasičská zbrojnice
  •  
    Hřbitovní kaple Panny Marie
 
Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146. 
  5. ↑ Šonov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 59. 
  7. ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 50 Šonov, s. 426. 
  8. ↑ PLNÁ, Věra. Šonov – Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ PLNÁ, Věra. Rudný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ PLNÁ, Věra. Vysoká skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ PLNÁ, Věra. Pseudosopka - Šonov [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ http://www.dsobroumovsko.cz/clenske-obce/sonov/
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Udělené symboly – Šonov [online]. 2006-02-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau): Kostel sv. Markéty, s. 295–301. Dále jen Cechner (1930). 
  17. ↑ památka 36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  18. ↑ památka 28587/6-1898 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  19. ↑ Cechner (1930), s. 294–302.
  20. ↑ 3009 kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  21. ↑ 3010 kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  22. ↑ památka 35529/6-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  23. ↑ památka 27345/6-1900 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  24. ↑ památka 23843/6-1899 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
  25. ↑ Milan Lašťovka. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163. 

Literatura

editovat
  • BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. 
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302. 
  • DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online.  Archivováno 20. 5. 2018 na Wayback Machine.
  • KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šonov&oldid=24270422“