Plesná (okres Cheb)

město v okrese Cheb v Karlovarském kraji
(přesměrováno z Šneky)

Plesná (německy Fleißen) je městookrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Plesná
Pohled od severozápadu
Pohled od severozápadu
Znak města PlesnáVlajka města Plesná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecCheb
Obec s rozšířenou působnostíCheb
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 909 (2024)[1]
Rozloha19,26 km²[2]
Nadmořská výška499 m n. m.
PSČ351 35
Počet domů507 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadu5. května 301
351 35 Plesná
plesna@mestoplesna.cz
StarostaPetr Schaller
Oficiální web: www.mestoplesna.cz
Plesná na mapě
Plesná
Plesná
Další údaje
Kód obce554740
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera.[4] V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847–1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním neorenesančním slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.[5]

V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.[5]

Přírodní poměry

editovat

Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi.[6] Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.[7]

V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník.[8] Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1.–5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka – pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi.[9] Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr.[10] Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.[9]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (bez místních částí)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 582 1 658 1 761 2 185 2 477 2 382 2 878 1 095 1 126 1 334 1 346 1 201 1 490 1 494 1 755
Počet domů 201 222 236 272 333 384 538 563 362 373 364 386 396 439 452
Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (včetně místních částí)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 907 3 040 3 239 3 861 4 725 4 416 5 425 2 126 1 996 2 014 1 883 1 692 1 982 2 021 1 858
Počet domů 341 367 390 429 503 558 742 749 445 420 412 432 448 490 507

Městská správa

editovat

Místní části

editovat

Městské symboly

editovat

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.[14]

Pamětihodnosti

editovat
  • Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka.[4][15]
  • Krucifix
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie: je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté.
  • Evangelický kostel: je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním.

Osobnosti

editovat

Narodili se zde:

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Neuhaus, s. 377–378. 
  5. a b Historie města [online]. Město Plesná [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  6. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  7. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  8. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 326–327. 
  9. a b Radonka – pramen Břetislav [online]. estudanky.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  10. Prameny u Plesné chutnají obyčejně, jsou ale nejvíc radioaktivní v Česku. iDnes.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Státní úřad statistický, 1934. S. 97. Dostupné online. 
  12. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
  13. a b Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. Udělené symboly – Plesná [online]. 2005-05-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Neuhaus, s. 75–76. 
  16. Todesfall. Egerer Zeitung. 1898-03-12, roč. 52, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  17. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: Státní ústřední archiv, 1994. 379 s. ISBN 80-205-0318-8. S. 163. 

Externí odkazy

editovat