Škola pomluv
Škola pomluv, česky také jako Klevety nebo Škola pohoršení (1777, The School for Scandal) je komedie o pěti jednáních anglického dramatika irského původu Richarda Brinsleyho Sheridana.[1] Jedná se o nejslavnější autorovu hru a zároveň o stěžejní dílo anglického dramatu 18. století. Hra je založena na etice osvícenského sentimentalismu, má mravoličný a satiricko-kritický charakter spočívající v zobrazení každodenního povrchního společenského styku, a je zaměřena proti přetvářce a pokrytectví nejen aristokratických, ale i měšťanských kruhů.[2]
| Škola pomluv | |
|---|---|
 Žid Mojžíš (Moses), postava ze hry na obraze Johana Zoffanyho z roku 1781 | |
| Základní informace | |
| Původní název | The School for Scandal |
| Autor | Richard Brinsley Sheridan |
| Žánr | komedie mravů |
| Země | Spojené království |
| Jazyk | angličtina |
| Premiéra | 8. května 1777 |
| Místo premiéry | Londýn, Theatre Royal v Drury Lane |
| Překlad | Václav Zelený roku 1855 pod pseudonymem Štěpán Ostrovský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sheridan ve Škole pomluv navázal na starší komedie mravů, ale obohatil tento žánr o sentimentální senzibilitu a o mnohostrannější zobrazení postav, jehož základem již nejsou jen jejich abstrahované povahové vlastnosti, ale především rozpor mezi jejich vnitřní osobností a jejich společenskou maskou. Zároveň je komedie zaměřena proti lacinému sentimentu a teatrálnosti tehdejšího anglického divadla.[2]
Obsah hry
editovatKomedie se odehrává v londýnských aristokratických salónech[3] a začíná v domě lady Sneerwellové. Tato bohatá a elegantní mladá vdova je hlavou společnosti, která šíří klevety a vytváří neklid svými intrikami. Do této společnosti patří rovněž pan Snake, který na pokyn lady Sneerwellové posílá do společenských rubrik falešné historky a padělá pro ni dopisy, lady Teazlová, mladá choť sira Petra Teazla, původně milá venkovská dívka, ze které se po příchodu do Londýna pod vlivem lady Sneerwellové stala rozmařilá a flirtující dáma, paní Candourová, předstírající dobromyslnost a čestnost, sir Benjamin Backbite, který doufá, že se ožení s chráněnkyní sira Petra Marií, která má velké věno, pan Crabtree, snažící se pro svého synovce sira Benjamina Marii získat, a také Josef Surface, který vystupuje jako člověk vznešených zásad, ale ve skutečnosti je to pokrytec a darebák. Lady Teazlová s ním flirtuje a on předstírá, že ji miluje, aby ji svedl, ale zároveň usiluje kvůli věnu o Marii. Marie jej však odmítá, protože má ráda jeho mladšího bratra Karla, který je sice znám svou svou extravagancí, ale v jádru je to poctivý člověk.
.jpg)
Protože o Karla má zase zájem lady Sneerwellová, domluví se s Josefem, že Karla pomluví, aby o něj Marie ztratila zájem. Začnou šířit zvěsti o poměru mezi Karlem a manželkou sira Petra a o jeho dluzích zaviněných jeho zhýralým životem. Pan Snake pro ni vytvoří dopisy, ze kterých vyplývá, že se Karel chce s lady Sneerwellovou oženit. Sir Petr lituje, že Marie Josefa nechce, protože si o něm myslí, že je vzorem pro mladé muže své doby, zatímco Karla považuje za marnotratníka nízkých zásad, a opravdu jej podezírá, že má poměr s jeho ženou.
Po šestnáctiletém pobytu ve Východní Indii se do Londýna vrací sir Oliver, bohatý strýc Josefa a Karla, který hodlá jednomu ze svých synovců odkázat svůj majetek. Hovoří o nich se svým přítelem sirem Petrem, který tak chválí Josefovu vysokou morálku, až sir Oliver dojde k názoru, že Josefova povaha je tak dokonalá, že to snad nemůže být ani pravda.
Důvěrník sira Petra pan Rowley navrhuje, aby sir Oliver navštívil každého z bratrů inkognito, čímž by mohl poznat jejich skutečný charakter. Sir Oliver pak skutečně navštíví Karla v přestrojení za makléře ve společnosti židovského lichváře Mojžíše. Karel mu sice ochotně prodá obrazy svých předků, ale za žádnou cenu se nechce vzdát obrazu svého strýce Olivera, který mu i na dálku prokazuje laskavosti. Z peněz utržených za obrazy pak okamžitě posílá značnou sumu na podporu jednomu svému chudému příbuznému. V přestrojení za tohoto příbuzného pak navštíví sir Oliver Josefa. Ten mu však medovými slovy odepře jakoukoliv pomoc s tím, že strýček Oliver není vůbec tak laskavý a štědrý, jak se o něm povídá.
Výsledkem návštěv je, že Josef ztratí veškerou přízeň svého strýce, protože neprojevuje velkorysost k chudým, řádnou úctu k rodinným tradicím a je to prolhaný a nevděčný pokrytec a lakomec. Tím Josef ztratí naději na dědictví i na sňatek s Marií. Lady Teazlová pochopí špatnost svého chování i špatnost intrik lady Sneerwellové a s prosbou o odpuštění se vrací ke svému milujícímu manželovi. Sir Petr se s manželkou smíří a Karel s Marií se zasnoubí.
Poznámky k některým postavám hry
editovat- Lady Sneerwellová – její jméno odkazuje ke slovu sneer (posmívat se, pošklebovat se), což dělá well (dobře).
- Pan Snake – jeho jméno znamená had.
- Paní Candourová – její jméno se ironicky odkazuje ke slovu candour (upřímnost),
- Sir Benjamin Backbite – jeho jméno znamená pomlouvat, ostouzet někoho za jeho zády.
- Pan Crabtree – jeho jméno znamená „krabí strom“, což je strom, který rodí pouze kyselá jablka (tzv. krabí), takže poukazuje na kyselost této postavy.
- Mojžíš je žiovský lichvář. Je charakterizován jako „počestný Žíd“, ale jeho postava přesto ztělesňuje několik stereotypů o Židech převládajících v britské společnosti na konci osmnáctého století. Je chamtivý po penězích, ale také se snaží převést vinu za útrapy způsobené jeho enormní úrokovou mírou na jiné. Kvůli jeho postavě byla hra později někdy kritizována za antisemitismus.[4]
Adaptace
editovatHudba
editovat- Die Lästerschule (1925, Škola pomuv), opera dánského skladatele Paula von Klenau.[5]
Film a televize
editovat- The School for Scandal (1914, Škola pomluv), americký němý film, režie Kenean Buel.
- The School for Scandal (1923, Škola pomluv), britský němý film, režie Bertram Phillips.
- The School for Scandal (1930, Škola pomluv), britský film, režie Maurice Elvey.
- Школа злословия (1952, Škola pomluv), ruský sovětský film, režie Abram Room.
- Skandalskolan (1958, Škola pomluv), švédský televizní film, režie Hans Dahlin.
- Die Lästerschule (1961, Škola pomluv), západoněmecký televizní film, režie Kurt Raeck.
- L'école de la médisance (1965, Škola pomluv), francouzský televizní film, režie François Gir.
- La scuola della maldicenza (1975, Škola pomluv), italský televizní film, režie Roberto Guicciardini.
- A rágalom iskolája (1984, Škola pomluv), maďarský televizní film, režie György Lengyel.[6]
Česká vydání a překlady
editovat- Klevety, Praha: Jaroslav Pospíšil 1855, přeložil Václav Zelený pod pseudonymem Štěpán Ostrovský.
- Škola pohoršení, přeložil František Flos pro inscenaci Národního divadla v Praze roku 1900.[7]
- Škola pomluv, Praha: ČLDJ 1950, přeložil Jiří Zdeněk Novák, znovu 1954. Orbis 1955 a Dilia 1965, 1972 a 1981.
- Škola pomluv, přeložil Jan Hančil pro inscenaci ve Stavovském divadle v Praze roku 2004.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 673.
- ↑ a b MACURA, Vladimír, a kol. Slovník světových literárních děl II.. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 475 s. cnb001277745. S. 246–247.
- ↑ Jména postav vycházejí z překladu Jiřího Zdeňka Nováka, který vyšel roku 1955 v nakladatelství Orbis.
- ↑ LitCharts. LitCharts [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WARRACK, John; WEST, Ewan. Oxfordský slovník opery. Překlad Jaroslav Holba. Praha: IRIS a Knižní klub 1998. ISBN 80-85893-14-2. S. 263.
- ↑ Richard B. Sheridan. IMDb [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Škola pohoršení (Činohra). archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-09.
- ↑ Škola pomluv (Činohra). archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-06.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škola pomluv na Wikimedia Commons 
Dílo The School for Scandal ve Wikizdrojích (anglicky)- The School for Scandal by Richard Brinsley Sheridan na projektu Gutenberg
