Škoda Sagitta

model osobního automobilu

Škoda Sagitta (typ 911) byl prototyp malého automobilu, který v letech 1936–1939 vyvíjela automobilka Škoda. V roce 1937 bylo vyrobeno 7 vozidel: dva kabriolety (2+2), čtyři kupé (2+2) a jeden čtyřsedadlový sedan (tudor).

Škoda Sagitta
Škoda Sagitta
Škoda Sagitta
VýrobceASAP
Roky produkce1936–1938
Vyrobeno7 kusů
Místa výrobyMladá Boleslav
KonkurenceAero 500
Karoseriesedan, kabriolet, kupé
Designéring. Josef Zubatý, Kozák (konstruktér)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Motor

Motor byl vzduchem chlazený dvouválec uložený vpředu. Měl výkon 11 kW, objem 845 cm3 a dosahoval rychlosti 70 km/h. Převodovka byla třístupňová.

Vznik a vývoj

editovat

Počátky konstrukce tohoto vozu sahají už do poloviny roku 1933, kdy Ing. Josef Zubatý na detašovaném pracovišti firmy Avia v pražských Letňanech (od roku 1928 součást společnosti Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni) navrhl čtyřdobý, vzduchem chlazený dvouválec do V, prototyp s typovým označením Škoda 215 (2 válce, 15 koní). Později spatřil světlo světa Zubatého dvoudobý jedno- i dvouválec, čtyřdobý dvouválec a nakonec i čtyřválec.[1]

Oproti skutečně lidovým vozidlům Aero 500 s podobnými dvouválci se v případě mladoboleslavského vozu mělo jednat více o "skutečný" automobil. Ve svých základních proporcích se Sagitta (v překladu Šíp nebo Střela) na výkresech objevila na jaře 1935. Skutečné prototypy se stavěly téměř o dva roky později. Do sériové výroby se tento minivůz nedostal.[2] Řadu prvků však od něj převzala Škoda Popular 995 „Liduška“ (typ 937), vyráběná od listopadu 1938.[1]

Popis vozu

editovat

Byl to čtyřsedadlový automobil se vzduchem chlazeným čtyřdobým, spodový (rozvod SV) dvouválcovým motorem s válci do V. Motor byl uložen před přední kyvnou nápravou a k jeho vyjmutí stačilo uvolnit 8 šroubů z příruby na páteřní troubě. Vrtání 80 mm a zdvih 84 mm dávalo zdvihový objem 844,5 cm³. S tímto objemem dával při kompresním poměru 1:5,5 výkon 11 kW/15 k při 3000 ot/min. Motor byl osazen karburátorem Zenith 26 VEH bez filtru, pouze s krycím víčkem před vstupem vzduchu do difuzoru. Vůz měl dynamobateriové zapalování, pohon na zadní kola a třístupňovou převodovku. Třístupňová převodovka tvořila montážní celek s rozvodovkou zadní nápravy, podobně jako u Popularu.[3] Zadní náprava tohoto vozu s výkyvnými polonápravami a odpérováním příčným listovým perem byla totožná s pozdějším typem Škoda 995 SV "Liduška". Spotřeba paliva (5-6 l/100 km) odpovídala jeho určení jako malého a levného osobního automobilu.[4]

Kapota se otvírala včetně přední masky vzhůru (skoro jako u tatrovek, např. Tatra 57). Aby se motor pod touto kapotou uchladil, byla před něj instalována mohutná vrtule, která byla spojena klínovým řemenem s řemenicí na předním konci klikového hřídele. Chladicí vrtule byla z masivního hliníkového odlitku se čtyřmi širokými zaoblenými lopatkami.[2]

Vzhledem k prašnému charakteru tehdejších silnic a úzkému rozchodu 1050 mm neměla vadit absence diferenciálu, 16palcová kola díky tomu méně prokluzovala v blátě, písku nebo sněhu. Při průměrné spotřebě 5,5 litru na 100 km zvládl dosáhnout rychlosti 70 km/h.[3]

Použití

editovat

V roce 1937 bylo vyrobeno jen 7 vozidel: dva kabriolety, čtyři kupé a jeden sedan.[1] Všechny byly po ukončení zkoušek odprodány zaměstnancům. Do sériové výroby se tento minivůz nedostal.

Problémem bylo i to, že vůz na předních blatnících neměl podběhy, takže na motor a samozřejmě i na zapalování a na karburátor stříkal déšť a bláto nejen zepředu skrz masku ale i ze stran, kde špínu z mnohdy prašných silnic vířily a zvedaly pneumatiky předních kol.[2]

Technické údaje

editovat
Motor
Objem 845 cm³
Vrtání × zdvih 80 × 84 mm
Výkon 11 kW
Maximální rychlost 70 km/h
Spotřeba 5,5 l/100 km
Rozměry
Délka 3400 mm
Šířka 1320 mm
Výška 1420 mm
Rozvor 2100 mm
Hmotnost
Vlastní váha 580 kg
Užitková hmotnost 920 kg

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c CHVÁLA, Marek. Vzduchem chlazené škodovácké střely [online]. Praha: Automedia News, 2020-04-09 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  2. a b c HOŠŤÁLEK, Petr. Škoda Sagitta. Motor Journal. 2011-07-01, roč. 11, čís. 7–8, s. 22–27. Dostupné online. 
  3. a b FUGLEVIČ, Daniel. První levná Škoda vznikla už v 30. letech. Vzácná Sagitta je ještě menší než Citigo [online]. Praha: CZECH NEWS CENTER, 2021-01-05 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  4. KUBA, Adolf. Automobil v srdci Evropy. 1. vyd. Praha: NADAS, 1986. 312 s. S. 171,303. 

Literatura

editovat
  • TUČEK, Jan. Auta První republiky (1918–1938), Grada Publishing, a.s., Praha, 2017, 356 s., ISBN 978-80-271-0466-6, kap. Škoda (S. 128–149, 247-274)
  • ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Encyklopedie automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2018. 272 s. ISBN 978-80-264-1852-8. kap. Škoda (S. 144–165, 209–210, 217)
  • KRÁL, Zdeněk. Motorismus v srdci Evropy. 1. vyd. Čestlice: REBO International CZ, 2015. 304 s. ISBN 978-80-255-0987-6. S. 98-102, 132–136

Externí odkazy

editovat