Škeblovky

podřád drobných lupenonohých korýšů

Škeblovky (Spinicaudata) jsou v užším pojetí řád,[1][2] či podřád,[3] poměrně velkých lupenonožců (Branchiopoda). Škeblovky popsal prvně Folke Linder v roce 1945.[4] Škeblovky, hrašníci a v tropech žijící Cyclestherida byli dříve řazeni do společného řádu Conchostraca.[1][5]

Jak číst taxoboxŠkeblovky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídalupenonožci (Branchiopoda)
PodtřídaPhyllopoda
NadřádDiplostraca
Řádškeblovky (Spinicaudata)
Linder, 1945
čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělo je kryto dvouchlopňovou schránkou[1] a je z boku zploštělé. Největší česká škeblovka – škeblovka velká – dosahuje délky schránky až 15 mm.[6]

České republice jsou zastoupeny 4 druhy 4 rodů a 4 čeledí.

Reference

editovat
  1. a b c ZAVADIL, Vít; BLÁHA, Martin; PETRUSEK, Adam. Záhada vodňanských škeblovek. Živa. Academia, 2020, čís. 6, s. 308–310. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. 
  2. BioLib.cz – Spinicaudata (škeblovky) [online]. BioLib.cz [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  3. Integrated Taxonomic Information System - Report: Spinicaudata. Dostupné online [cit. 2023-01-22].
  4. Affinites within the Branchiopoda, with notes on some dubious fossils. F Linder - Arkiv for Zoologi, 1945. (anglicky)
  5. ZAVADIL, Vít; MERTA, Lukáš; SYCHRA, Jan. Škeblovky (Crustacea: Spinicaudata) a hrašníci (Crustacea: Laevicaudata) na území České republiky. In: BRYJA, Josef; ŘEHÁK, Zdeněk; ZUKAL, Jan. Zoologické dny Brno 2013 : sborník abstraktů z konference 7.-8. února 2013. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87189-14-6.
  6. MERTA, Lukáš; ZAVADIL, Vít; SYCHRA, Jan. Atlas rozšíření velkých lupenonožců České republiky. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2016. 111 s. ISBN 978-80-88076-34-6. S. 73. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu škeblovky na Wikimedia Commons