Šibenice

Šibenice je obvykle dřevěná konstrukce na kamenných nebo cihelných základech, která se používala či používá k popravě oběšením.

Typy

nejjednodušší je dostatečně vysoký a silný kůl nebo sloup s hákem, na který se upevňuje oprátka pro jednu osobu. Na takové šibenici byla oběšena např. Milada Horáková.
podobně jako ve hře Šibenice, ve tvaru obráceného L, na svislém kůlu je připevněno horizontální břevno, na které se připevňuje oprátka pro jednu osobu.
horizontální rameno má podpěru z obou stran, lze na ně zavěsit dva odsouzence.
dočasné, provizorní šibenice (třeba na stromě)
nejčastější trojramenná (trojúhelníková konstrukce) z dubových trámů bývala umístěna na tři kamenné sloupy nebo pilíře, vystavění na kruhovém nebo trojbokém platu. umožňovala naráz popravit až šest odsouzenců.
podle funkce se rozlišují primitivnější typy, kdy se odsouzenec oběsí prostým vytažením na šibenici, shozením z žebříku nebo podtržením např. židle či vozu, na níž stojí, a sofistikovanější šibenice s propadlištěm, které se otevře, když kat zatáhne za páku a odsouzenec do něj spadne.

Situace

Umísťovaly se na návrší nad obec či město, jednak z hygienických důvodů, protože popravení zůstávali často viset pro výstrahu, dokud těla zvěř a ptáci neroznesli, dále proto, aby byla výstraha zdálky viditelná, a konečně i proto, že popravy byly hojně navštěvovány diváky.

Památky

Žádná z evropských šibenic se nedochovala celá, protože poslední popravy (nepočítáme-li období fašismu) proběhly před 100–150 lety. Nejlépe dochované historické šibenice v někdejší Rakouské monarchii jsou podle evidence tři desítky fragmentů kamenných konstrukcí šibenic nebo jen základy jejich podnoží, například:

Messern, Rakousko
Vorau, Rakousko
Ljubno ob Savinj, Slovinsko

Česko:

Rožmitál pod Třemšínem, Nepomuk (místní část Šibenice), Blatná, Třebíč, Šatov,
nedochované: Šibeniční vrch v Praze, Staroměstské náměstí v Praze.

Velká Británie:

nechvalně známá Tyburnská šibenice v Londýně, tři horizontální ramena spojená v trojúhelník a podepřená v každém úhlu, umožňovala popravu až 24 odsouzenců, pokud byly využity všechny tři strany.

Dočasné šibenice

Příležitostné

Příležitostně sloužila dřevěná lešení se schodištěm, která se stavěla na hlavní náměstí ve městech jen k exemplárním popravám, a po nich byla zase zbourána, jako například 21. června 1621 k popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze.

Improvizované

Spontánně vytvořené šibenice jako stromy, brány, pobořené domy, podstavce nebo lampy veřejného osvětlení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gallows na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu šibenice na Wikimedia Commons
Téma Šibenice ve Wikicitátech
Slovníkové heslo šibenice ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.