Šibeniční vrch (Šluknovská pahorkatina)

kopec ve Šluknovské pahorkatině

Šibeniční vrch je návrší o nadmořské výšce 389 m[3] nacházející se nad nádražím ve Varnsdorfu v Ústeckém kraji. Náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu okrsku Rumburská pahorkatina a podokrsku Varnsdorfská pahorkatina. Geologické podloží tvoří středně zrnitý václavický granodiorit a ve vrcholové části fonotefrit.[4] Nejrozšířenějším půdním typem je modální mesobazická kambizem, okrajově je zastoupen suťový ranker a modální eutrofní kambizem [5] Vrch náleží k povodí Mandavy a úmoří Baltského moře. Většina vrchu má zemědělské využití. Šibeniční vrch je na jihovýchodě spojen s plochým návrším Finkenhübel (411 m) umístěným již v Německu. Sedlem prochází česko-německá státní hranice. Holé návrší je vyhlídkovým místem na město Varnsdorf, do sousedního Německa a na Lužické hory. Na vrcholku byla 6. srpna 1887 otevřena 8 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž, která sloužila asi 10 let. V roce 1897 byla již zchátralá zapálena. Místní tím oslavili pád vídeňské vlády Kazimira Badeniho, která se snažila o zrovnoprávnění češtiny.

Šibeniční vrch
Letecký snímek Šibeničního vrchu s varnsdorfským nádražím
Letecký snímek Šibeničního vrchu s varnsdorfským nádražím

Vrchol389 m n. m.
Prominence9 m ↓ sedlo s Finkenhübelem
Izolace240 m → Finkenhübel
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Varnsdorfská pahorkatina[1][2]
Souřadnice
Map
Horninagranodiorit, fonotefrit
PovodíMandava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reference

editovat
  1. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s. 
  3. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. 
  4. Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. 
  5. Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat