Šešonk II. (Hedjkheperre' setepenre) je uváděn jako třetí faraon 22. dynastie, syn Osorkona I. a matky Nesitanebetashru[2] s dobou vlády necelé dva roky. Nicméně některé zdroje ho uvádějí jen jako spoluvládce otce Osorkona I. , velekněze Amona v Thébách a vojevůdce. [3][4]

Šešonk II.
Heqajeperra-Sheshonq
Pohřební zlatá maska
Pohřební zlatá maska
Doba vlády~ 887–885 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5G38<
M17Y5
N35
N36
M8M8
>
Trůnní jméno
M23L2<
N5S38L1N5U21
n
>
Heqajeperra Setepenra
Jméno obou paníVelekněz Amona
R8U36D1 Q3
N35
M17Y5
N35
N5
Z1
imn
n
M8
M8
n
N29
Hem Necher Tepi en Amón Ra
ManželkaNesitanebetashru (dcera Ponedjem II.)
PotomciHorsiese I
OtecOsorkon I. - (otec) Sheshonq I.
MatkaNesitanebetashru[2]
HrobkaNo.2 Tanis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický význam

editovat
 
Model hrobky Psusennes I. NTR III Tanis

Jeho postava je v historii významná tím, že se jeho pohřeb nalezl v intaktní hrobce s bohatou pohřební výbavou. Stříbrný pozlacený antropomorfní sarkofág v záhlaví s vypodobněnou hlavou sokolí hlavou boha Hora. Jeho mumie byla v celkem zachovaném stavu. Po odkrytí zábalů se objevila zlatá obličejová maska, další ozdoby včetně na nohou zlatých sandálů.[5][6] Mumie byla podrobena antropologickému výzkumu. Byl určen jeho věk při úmrtí (~ 40–50 let) a příčinou úmrtí bylo sečné poranění hlavy s následující infekcí a rozsáhlou sepsí.[7]

Pátrání po hrobce panovníků z 21. dynastie , v nekropoli v Tanis, které prováděl Pierre Montet [p 1] v roce 1939–40, vyústilo k objevení hrobky (NRT III ). Hrobka byla určena pro faraona Psusennes I. a jeho manželku Mutnodjmet. Hrobka NRT III v Tanis byla ukryta v podzemí z rozsáhlou komorou a s již použitým sarkofágem, který patřil původnímu královskému staviteli případně i nějaké vysoce postavené osobě z období Nové říše.
Montet po odkrytí vstupní komory nalezl stříbrný sarkofág, který identifikoval podle nápisů Šešonkovi II. Následující rok 1940 pak odkryl zadní rozsáhlejší komoru, ve které se nacházel sarkofág Psusennese I. [p 2]a faraona Amenemope Userma’atré Setepenamun z 21. dynastie. Ten si místo v komoře přisvojil a sarkofág královny Mutnodjmet tam zůstal opřený o stěnu [8]. Pohřební výbava Psusennese I. se také nestala kořistí vykradačů hrobek. Zachovaná výbava Šešonka II., zejména jeho stříbrná antropomorfní rakev v záhlaví vytvarovaném sokolí tváří boha Horuse je srovnávána, co do rozsahu a cenností, s poklady Tutanchámona. Zachovaná mumie nesla zlatou masku. Našly se i četné šperky, vešebty , amulety, zlaté náramky, na nohou zlaté pantofle aj. V postranních komorách hrobky byly nalezeny pohřby Prince Ramesses-Ankhefenmut [9] a generála, velekněze Wendjebauendjeda.[4] Nalezené cennosti jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Kahiře.
Značný objem zlatých a stříbrných objektů v hrobce NTR III jednak dokumentuje bohatství vládců 21. a 22. dynastie a jednak technologickou a výtvarnou zručnost řemeslníků. Tylor[10] uvádí, že nahromadění cenných kovů bylo cílevědomou recyklací předmětů pocházejících z starších hrobek a chrámů, jak dosvědčuje zápis v Bubastis z doby vlády Osorkona I.[10], kde je seznam shromážděných předmětů použitých pro následné zpracování. Často používanou technologií bylo odlévání masivních předmětů a jejich následné povrchové úpravy a výtvarné opracování.[11]

Fotogalerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. francouzský egyptolog 1885–1966
  2. sarkofág vyrobený původně pro Merenptaha 19. dynastie

Reference

editovat
  1. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SCHNEIDER, Thomas. Lexikon der Pharaonen. Düsseldorf: Patmos, 2002. ISBN 3491960533. 
  3. KITCHEN, Kenneth. The Third Intermediate Period in Egypt (1100–650 BC). Warminster: Aris & Phillips Limited, 1996. ISBN 0-85668-298-5. (anglicky) 
  4. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  5. Sheshonq II and the Treasure Trove of his Burial [online]. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Musée du Caire-salle P2-Tanis [online]. Museum Káhira: S. 37–42. Dostupné online. (anglicky) 
  7. A study of a Selected Group of Third Intermediate Period Mummies in the British Musum [online]. Manchester: 2011. PhD thesis. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MONTET, Piere. La Nécropole Royale de Tanis à la Fin de 1945. Paris: l'Académie des Inscriptions, 1945. (francouzsky) 
  9. SMOLÁRIKOVÁ, Květa. Zlatí králi Z tanidy [online]. Praha: FF UK, 2006. Dostupné online. 
  10. a b TAYLOR, John. The Third Intermediate Period. [s.l.]: University Liverpool S. 361–2. (anglicky) In " The Oxford History of Ancient; editor Ian Show, Liverpool, 2000" EGYPT. 
  11. The Egyptian Knowledge of Metallurgy and Metalworking [online]. Greensboro, USA: [cit. 2020-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Tanis, traveux Récente sur le Tell Sân E-Hagar, Mission Française des jouilles de Tanis; La Nécropole Royale de Tanis
  • Journal of Association of Arab Universities for Tourism and Hospitality, Volume. 16, June 2019, No.1, Page. (31–83).
  • Iria SOUTO CASTRO, The High Priest of Amun at Thebes between the late New Kingdom and the end of the twenty-fith dynasty, Universidad de Vigo, Ourense, Pontevedra


Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Osorkon I.
  Egyptský král
~887–885 př. n. l.
  Nástupce:
Takelot I.