Řez hrušní je způsob úpravy dřevin druhu hrušeň obecná. Je odlišný od řezu některých jiných ovocných druhů. Prořezávání spočívá v odstranění nadbytečných nebo nežádoucích větví ze stromů a rostlin a je jednou z důležitých operací při údržbě sadu hrušní. Bez ohledu na význam prořezávání, je výrazný rozdíl v názorech mezi ovocnáři na řez hrušní jako takový a způsob jeho provedení ba dokonce na to zda je opravdu nezbytný a má být prováděn. Je rovněž pravda, že pro vybarvení není tak důležité u hrušní na rozdíl od některých odrůd jabloní, aby byla prořezávána hrušeň pro přijímání slunečního světla.[1] Bez ohledu na tyto skutečnosti by nemělo být řečeno je méně důležité prořezávat hrušeň, než řezat jabloně. Stromy odrůd , jako je Anjou vyžadují poměrně silný řez, a to zejména v prvních letech po zahájení plodnosti. Stromy odrůd , jako Winter Nelis a Boscova lahvice je obtížné prořezávat během jejich počátečního růstu, protože rostou velmi křivé a nepravidelně.[1]

Související informace naleznete také v článku Hrušeň obecná.
Související informace naleznete také v článku Řez ovocných dřevin.

Řez pro omezení asimilace

editovat

Prořezávání snižuje asimilační plochu. V některých případech, například při výsadbě, je nutné snížit asimilační plochu, protože kořeny byly omezeny a tím se snižuje schopnost stromu přijímat vodu z půdy. Pokud je ponechána plná asimilační plocha, je zde nebezpečí, že odpařování může být tak velké, jak oslabí podstatně strom, nebo dokonce způsobí jeho úhyn během suchého léta. Prořezávání snižující asimilační plochu může být také nutné případě starých stromů, jejichž koruny se staly velmi velkými, v případě slabých stromů, v případě stromů rostoucích v půdě, kde kořeny hrušní nejsou schopny proniknout hluboko, a v případě stromů, jejichž dřevo bylo silně poškozeno během zimy. [1]

 
Letorosty vyrůstající na kmeni.

Řez a vitalita

editovat

Některé odrůdy hrušní jsou vhodné k extenzivnímu jiné spíše k intenzivnímu způsobu pěstování, ale prořezávání k udržení formy a pravidelné plodnosti je nutné ve většině případů. Prořezávání je také nutné, aby se zabránilo stromům vzrůst příliš vysoko. Růst stromů může být značně zvýšen silným zmlazením. Vitalita růstu stromu může být do značné míry regulována prořezáváním. Hluboké prořezávání, a to zejména v zimě, má tendenci oživit vitalitu hrušní vyvoláním silného růstu v následujícím roce. Po prořezání bude růst hrušní pokračovat během léta a nové větvičky budou větší a silnější, než kdyby dřevina nebyla prořezána. Na druhou stranu, v létě prořezávání může být také provedeno, v této době je tak snížena vitalita stromu, a to v některých případech může být také nutné.[1]

 
Špatně založená, neudržovaná koruna s větvemi svírajícími ostré úhly ke kmeni, zahuštěná letorosty.

Úprava velikosti

editovat

Velikost stromu může být velmi významně ovlivněna prořezáváním. Bylo zjištěno ze zkušeností mnoha praktických pěstitelů a experimentátorů, zejména profesora Pickeringa z Woburn Experiment Station, v Anglii, že prořezávání je proces omezování. Přestože strom po hlubokém řezu v zimě bude růst výrazněji v létě následujícího roku, bude růst jen zřídka dostatečný, aby nahradil to, co bylo odříznuto a co růstu by došlo , kdyby ne prořezávání bylo provedeno. [1]

Bylo zjištěno, že prořezávání v létě má spíše tendenci převyšovat účinek prořezávání v zimě.[1]

 
Suché větve. Riziko nákazy patogenních chorob a napadení škůdci.

Doba řezu

editovat

Doba prořezávání bude záviset na stavu stromu a rozsahu řezu. Pokud je to jen nutné vystřihnout několik zkřížených letorostů nebo odstranit několik výhonů, které se zaplňují střed koruny nežádoucím způsobem, může být prořezávání provedeno kdykoliv. Ale pokud je třeba provést řez který je silným zásahem do koruny, je vhodné, aby tuto operaci udělat ve správnou dobu, po pečlivém zvážení.[1]

 
Zahuštěná koruna s křížícími se větvemi.

Ve většině lokalit se hrušně prořezávají v pozdní zimě nebo brzy na jaře. V některých částech Kalifornie a v některých jižních státech , se nicméně , prořezávání provádí na podzim bez jakýchkoliv špatných vlivů. V regionech, kde se vyskytují chladné období, je vhodné, aby v případě mladých stromů byl proveden řez na jaře poté, co začaly růst.[1]

Obecně lze říci, že v zimě je prořezávání nejvhodnější, protože má v tomto období tendenci obnovit vitalitu dřeviny. Nicméně, pokud strom příliš rychle roste, a neplodí dobře, může to být vhodné prořezávat v létě, i když je pravděpodobně bezpečnější se uchýlit k nějakým jiným způsobům kontroly růstu a vyvolání plodnosti.

 
Větve napadené chorobami a škůdci (poškození způsobené hmyzožravým ptákem).

Letní řez

editovat

Letní prořezávání má podpořit plodnost, a pěstitelé se úspěšně uchylují k letnímu řezu jako prostředku vyvolání plodnosti u neplodících stromů. Ale je třeba zdůraznit, že tato metoda není vždy úspěšná a těžko se obecně doporučuje. K vyvolání plodnosti je třeba letní prořezávání provést krátce po konci silného růstu letorostů v létě (polovina července, konec srpna v ČR). Řez je třeba provést ve správnou dobu. Pokud bude řez provedeno dříve, nebude mít potřebný účinek. Bude působit téměř jako zimní řez a nebude zvyšovat plodnost. Řez provedený později bude mít tendenci omezit tvorbu květních pupenů a letorosty budou spíše předčasně obrážet ještě během léta, takže nové výhony nevyzrají a často namrznou. [1]

 
Větve narušující stabilitu koruny a větve příliš dlouhé.

Správný čas na letní řez je uváděn od poloviny července do poloviny srpna. Výzkumy v Experiment Station Oregon zjistily při časově omezených testech, že nejlepší čas pro letní prořezávání hrušek, kromě odrůdy Bartlett, je pozdě v sezóně, kdy stromy ukončují vegetativní růst. Nejlepší čas pro letní řez odrůdy Bartlett je v červnu.[1]

Navíc, což by mělo být zdůrazněno, i prořezávání ve správnou dobu nepřináší obvykle plodnost v průběhu intenzivního růstu stromu u bujně rostoucích odrůd na živných a dobře vodou zásobených půdách.[1]

Pěstební tvary

editovat

Hrušně lze pěstovat v různých tvarech a různým způsobem upravovat koruny řezem a ohýbáním větví. Zřejmě nejrozšířenější v intenzivních výsadbách je pěstování zákrsků. V zahradách větších rozměrů lze efektivně využít extenzivní tvary s vyšší korunou ale i na práci náročné pěstování v ovocných stěnách (palmeta). Použití nějakého tvaru by mělo efektivně odpovídat především použitému materiálu, zvolenému prostředí, plánované údržbě a požadavkům na velikost a kvalitu sklizně.[1]

Obvykle je v ČR u hrušní volen pyramidální tvar koruny s terminálem. Pěstební tvary kde je použito duté (kotlovitá) koruny ale mohou zlepšit zdravotní stav dřeviny a je snazší údržba.[1]

Většina pěstitelů nyní preferuje zákrsky. U zákrsků jsou obvyklé dvě pěstební formy koruny. Pyramidální s terminálem a otevřená koruna. Pyramidální koruny je obtížné udržovat v případě, že jsou napadeny spálou růžovitých. Prořezávání hrušní by mělo být zahájeno v okamžiku vysázení seřezáním mladých stromů.[1]

Když hrušně dosáhnou plodného věku, měly by být prořezány tak, aby koruna nebyla příliš vytáhlá a hustá. Když stromy mají tendenci stát se štíhlými, růst terminálu by měl být snížena na silné boční větve. Pokud bude proveden tento způsob prořezávání, bude menší pravděpodobnost vyrašení letorostů a zahuštění koruny. Má-li strom tendenci být příliš hustý, některé slabší výhony by měly být prořezány. Nejlepší možnost je prořezávat hrušně mírně každý rok, takže nebude nutné nadměrné prořezávání. Je také výhodné, když stromy rostou příliš mnoho na úkor ovoce,provést řez na jaře a poté znovu v létě během vegetace, čímž může být intenzita růstu značně snížena a zvýšena plodnost. V létě má být prořezáváním v souladu s obvyklou praxí odstraněna asi jedna třetina až jedna polovina letošního výhonu tvořícího terminál.[1]

Kotlovitá a pyramidální koruna

editovat

Pro účely tohoto popisu, může být považován ovocný strom za objekt složený ze dvou částí, a to kmene, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví a koruny, která obsahuje část stromu nad tímto bodem. [1]

Ovocnář rozpoznává několik odlišných typů koruny. hrušně se mohou prořezávat různě podle toho, zda jde o vysokokmen nebo zákrsek, nebo palmeto či vřetenovitý zákrsek. V případě, že půda je bohatá a stromy musí být ponechány, aby byly vzrůstem velmi velké, může být vysoká koruna nutná. Vysokokmeny mohou být správnou volbou v případě velmi vzrůstných odrůd. Omezování velikosti prořezáváním může mít za následek příliš bujný růst dřeva na úkor růstu plodů.[1]

Moderní ovocnář proti vysokokmenům však vznese námitky, že postřik vysokých stromů je pomalý, drahý a neefektivní. Sběr ovoce a prořezávání je náročné a další drobná péče je také drahá a není pravděpodobné, že by měla významné efekty. Téměř ve všech oblastech pěstování pěstitelé preferují stromy s nízkými tvary koruny. S hnojením půdy, obděláváním okolí dřevin, silným prořezáváním jsou obvykle schopni vyzískat stejně dobré výsledky s menšími stromy, pouze s poněkud větším počtem rostlin na akr.[1]

Pyramidální koruny, mají hlavní vertikální větev, navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Bočních větvě vyrůstají z tohoto terminálu a tak je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví.[1]

Výhody koruny s terminálem jsou:[1]

  • Větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí.
  • Pokud je kosterní větev zlomená, je to je nmalá část stromu, a je proto méně poškozena koruna, než by tomu bylo v případě , ve srovnání s věteví u otevřené koruny.
  • Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce
  • V případě, že strom je zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.

Nevýhody koruny s terminálem jsou:

  • Je velmi obtížné udržet terminál poté co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit.
  • Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a barva a chuť není tak dobrá, jako v případě otevřené koruny.
  • Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví je dřevo, které nese květní pupeny.

Výhody otevřené koruny:[1]

  • Méně větví které je třeba udržovat a ty co zůstávají jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé.
  • Prořezávání a postřiky, obzvláště později, sběr ovoce, lze provést levněji a důkladněji
  • Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů.
  • Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby hrušně plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celém délce větve.
  • Zkušenosti ukazují, že plody na hrušni s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké než plody na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.

Nevýhody otevřené koruny:[1]

  • Malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí
  • Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se šířit spíše než vyrostat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda jsou však kompenzována ořezávání stromů každoročně, takže obstojí i pod zatížením. Je také kompenzován do určité míry růst hlavních kosterní větví směrem nahoru.

Vytvoření kosterních větví

editovat

Tři nebo čtyři roky bude nutné upravovat dřeviny řezem pro založení buď koruny s terminálem nebo otevřené, duté koruny. Při založení koruny jako otevřené koruny by strom měl mít jen asi čtyři nebo pět hlavních větví. V případě stromu s terminálem může být založeno sedm až deset hlavních větví a měly by být dobře rozmístěny kolem terminálního výhonu.[1]

Častou chybou při tvorbě pyramidální koruny je založit kosterní větve přijít příliš blízko u sebe. Tato chyba vyplývá ze skutečnosti, že když jsou stromy malé, kosterní větve nepůsobí jako zahuštěné a nadbytečné. Jakmile však zesílí a zestárnou bývá zjištěno, že kosterní větve jsou blízko u sebe a růst v okolí terminálu nemůže úspěšně probíhat.Žádné dvě větve nemají být přímo proti sobě.[1]

Prořezávání 2letého stromu pro pyramidovou korunu musí být provedeno s cílem poskytnout centrálnímu výhonu výhodnou pozici, zabránit vzniku slabých vidlic a nutit růst korunu do pomalu rostoucích kosterní větví řezem rychle rostoucích kosterních větví. Výše položené kosterní větve na hlavním terminálu zpravidla rostou rychleji než ty nižší a proto musí být obvykle řezány přísněji než ty nižší.[1]

V zimě po prvním roce po založení koruny by každá z požadovaných kosterní větví měla být snížena přibližně o polovinu. Každá z horních kosterní větví by měla pravděpodobně být snížena více než o jednu polovinu. V téže zimě může být nezbytné odříznout některé z větviček z hlavních kosterní větví, které jsou ponechány, protože je důležité, aby sekundární větve byly dobře rozloženy. Během druhé zimy bude opět nutné snížit hlavní větve a vedoucí asi stejným způsobem. Během příštích několika let bude nezbytné prořezáváním založit vhodné sekundární větve. Jako obecné pravidlo platí , že stromy by nemělo být dovoleno , aby dorůstaly větší výšky než jsou ve věku asi 8 nebo 9 let, jinak řez stromu bude zbytečně drahý v pozdějších letech.[1]

Při prořezávání se záměrem vytvořit strom s otevřenou korunou by měl mít pěstitel na mysli určitý ideál a pracovat na něm. Nejlepší výsledky mohou být zajištěny tím, že pěstitel vybere žádoucí kosterní větve a všechny ostatní se odstraní, když začínají růst. Během druhého létě mohou být odstraněny pupeny, které by měly tendenci vytvářet větve vedoucí nahoru do středu a takto zvýšit růst na kosterní větví, které je žádoucí zachovat. Prořezávání ve druhé zimě by mělo být zaměřeno na seřezání hlavních a vedlejší větví o jednu polovinu a udržování sekundárních větví dobře rozložených na hlavních větvích tím, že odříznou všechny zbytečné vedlejší větve. Prořezávání podobným způsobem může být nezbytné i během třetího léta, během třetí zimy by měly být upraveny větve na sekundárních větvích a omezeny všechny nové o polovinu. Řez kosterních větví a omezení výhonů by měl být prováděn i v pozdějších letech, ale řez by měl být méně silný až do okamžiku, kdy strom dosáhne reprodukčního věku.[1]

Řez plodících hrušní

editovat

Při prořezávání hrušní s pyramidální korunou by měly být odstraněny křížící se nebo poškozené větve, zkráceny ty, které jsou příliš dlouhé, a snížen terminál, aby bylo zabráněno stromu aby se stal příliš vysokým. Někdy bývá každoroční řez nezbytný, aby pomohl udržet vitalitu stromu. Roční řez hrušní s otevřenou korunou v plodném období je důležitější než v případě hrušní s terminálem. Je totiž nutné udržet vitalitu stromu a zachovat větve robustní a silné. Může být nutné vyříznout letorosty, které vyrůstají ve středu otevřené koruny a mívají tendenci zaplnit prostor v koruně. Také může být nezbytné odříznout vnější větve a preferovat růst nahoru rostoucích větví, aby se zabránilo stromu aby se stal příliš širokým.[1]

Pěstitelé ovoce obvykle uznávají význam prořezávání pro regulaci plodnosti. Pokud strom bude málo nebo vůbec prořezáván, a to zejména v případě, že není dobře pěstován, budou vyrůstat květní výhony na konci větví. Obvykle takový strom snadno sklouzne k střídavé plodnosti. To znamená, že hrušeň bude střídat roky nadúrody s roky bez úrody. S poněkud hlubokým řezem a to zejména pokud je tento řez je spojen s dobrou kultivaci, bude značné procento květních pupenů odstraněno, a proto bude ponechána vitalita pro nasazení květních pupenů pro následující rok. Jinými slovy, bude přiměřená průměrná úroda každým rokem místo velké úrody střídané neúrodou. Takto průklest a pěstování posiluje vitalitu stromu a bude bránit střídavé plodnosti u většiny odrůd. Nicméně, některé druhy se střídavou plodností jsou velmi konzervativní v tomto směru a žádnou známou metodou péče je nelze přinutit změnit tuto vadu.[1]

Pokud je strom každoročně intenzivně dobře prořezáván, nutně to neznamená, že úroda ovoce bude být menší než kdyby byl ořezáván jen občas anebo vůbec. Ve skutečnosti je velmi pravděpodobné, že bude téměř stejně velká každý rok. Ovoce pravděpodobně bude větší, a také proto, že květ je zdravější a větší je vyšší pravděpodobné, že ovoce bude více, než je na dřevině se střídavou plodností. Bylo zjištěno, že velké procento pylu na starých zanedbaných stromech je sterilní, takže se často může stát, že i kvetoucí stromy nebudou dobře plodit. Prořezávání stromů v plné plodnosti je také občas vhodné pro omezení výskytu některých chorob, jako jsou plísně, padlí a rakovina.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad INTERNATIONAL LIBRARY OF TECHNOLOGY. Fruit-culture, volume 1. [online]. Scranton, Pa., International Textbook Co., 1912 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. (anglicky)