Ředitelství pošt a telegrafů (Pardubice)

kulturní památka České republiky na území obce Pardubice

Ředitelství pošt a telegrafů je modernistická stavba v Pardubicích postavená v letech 19231925. Od roku 1964 je zapsána jako kulturní památka a v současnosti slouží jako sídlo části kanceláří magistrátu města Pardubice a krajského úřadu Pardubického kraje.

Ředitelství pošt a telegrafů
Ředitelství pošt a telegrafů v roce 2008
Ředitelství pošt a telegrafů v roce 2008
Účel stavby

V současné době sídlo Magistrátu města Pardubic a krajského úřadu
dříve sídlo ONV, KNV, okresního úřadu, gestapa, oberlandratu, ředitelství pošt a železnic,

Základní informace
Slohmodernismus
ArchitektLadislav Machoň
Výstavba19241925
Současný majitelPardubický kraj
Poloha
Adresanáměstí Republiky 12, Pardubice, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí Republiky
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky35844/6-4627 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Ladislav Machoň, architekt budovy

Zřízení pobočky poštovního ředitelství požadovalo již roku 1894 Obchodní gremium. Po vzniku Československa bylo zřízeno ministerstvo pošt a telegrafů, přičemž po celém novém státě mělo vzniknout šest odloučených pracovišť tohoto rezortu.[1] Pro východní Čechy bylo uvažováno o Hradci Králové a Pardubicích, ale po umístění ředitelství železnic do Hradce Králové bylo 21. března 1919 rozhodnuto o zřízení ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích.[2]

Samotná pobočka v Pardubicích, umístěná v prostorách novoměstské školy (dnešní ZŠ Štefánikova) zahájila činnost až 13. listopadu 1919.[3][4] Budova však byla nevyhovující a se stoupajícím počtem zaměstnanců bylo jisté, že bude potřeba nová stavba. Prostor pro ni byl vytipován na rohu Smetanova náměstí (dnes Náměstí republiky) a Jahnovy ulice. Ještě téhož roku nakreslil místní architekt Bóža Dvořák dispoziční výkresy pro stavební řízení.

V roce 1923 byla vyhlášena architektonická soutěž na plán nové budovy pro ředitelství mezi čtyřmi architekty, z nichž byli 3 z Prahy a jeden z Pardubic. Do užšího výběru postoupil pardubický Bóža Dvořák a pražský Ladislav Machoň, který nakonec i vyhrál.[5] Stavba začala dne 19. ledna 1924 a stavitelem se stala firma V. O. Medek a spol..[6] Na stavbu ředitelství vyčlenil stát 5 milionů Kčs.[7] Dokončena byla v roce 1925.

20. a 21. století

editovat
 
Budova v roce 1940, kdy v ní sídlil Oberlandrat a proslulé pardubické Gestapo

Budova sloužila svým účelům až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava, kdy z ní byl odstraněn velký kamenný znak s českým lvem. Během druhé světové války byla část budovy se stal sídlem Oberlandratu a Gestapa pro východní Čechy.[3][8] Po odchodu nacistů zde sídlil Okresní národní výbor a dne 27. října 1946 byla v budově odhalena pamětní deska poštovních zaměstnanců, kteří se stali za druhé světové války oběťmi nacistů.

V roce 1948 bylo ředitelství (přejmenované na Oblastní ředitelství pošt) přemístěno do budovy pošty na třídě Míru a o rok později se do budovy ředitelství nastěhoval krajský národní výbor Pardubického kraje.[3] Po zrušení pardubického kraje se do budovy opět vrátil Okresní národní výbor a po sametové revoluci zde sídlil okresní úřad.[9] Dne 5. března 1964 byla budova prohlášena za kulturní památku.[10] Po zrušení okresních úřadů pak sídlí v budově některé části magistrátu města a krajského úřadu. Od roku 2011 je ředitelství v majetku Pardubického kraje a v roce 2021 proběhla rozsáhlá rekonsturukce fasády budovy.[11]

V současné době (2024) je budova využívaná nejen samotným krajem, ale svá pracoviště tu mají také například Magistrát Města Pardubic, Regionální rozvojová agentura, Centrum regionálního rozvoje, Hospodářská komora nebo Destinační společnost Východní Čechy.[12]

Budova, tvořená skladbou výškově nestejnorodých bloků, je vystavěna na půdorysu písmene L a kopíruje linii bývalých městských hradeb. Nároží dominuje hlavnímu průčelí na náměstí Republiky s přízemním sloupovým portikem. Na delší straně budovy v Jahnově ulici se nachází monumentalizující puristický ústupkový portál ustupující za líc fasády.[13]

V interiéru nalezneme vestibul s dvojicí mramorových art décových plastik zubrů od sochaře Jaroslava Horejce, dvoranu s mramorovými obklady stěn a monumentální víceramenné pilířové schodiště.[14][15]

Reference

editovat
  1. NS RČS 1920-1925, PS, tisk 2994 (2. 11. 1918). www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  2. Zřízení poštovního a telegrafního ředitelství v Pardubicích. Východ 2, č. 28, 1919, s. 4.
  3. a b c Parpedie : Ředitelství pošt a telegrafů. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  4. Zahájení činnosti poštovního a telegrafního ředitelství v Pardubicích. Východ 2, č. 83, 1919, s. 5.
  5. Ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích | Klub přátel Pardubicka. www.kppardubicka.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  6. Stavba budovy pošt. ředitelství v Pardubicích. Východočeský Republikán 6, č. 35, 1924, s. 5.
  7. NS RČS 1920-1925, PS, tisk 4253, část č. 9 (2. 11. 1918). www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  8. Neznámý osud Josefa Kříže připomíná pamětní deska na krajském úřadu | Pardubice ŽIVĚ. www.pardubicezive.eu [online]. 2023-10-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  9. Archiweb - Budova pošty a telegrafu, dnes okresní úřad. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  10. Ředitelství pošt a telegrafů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  11. KURZY.CZ. Pardubice: Machoňova fasáda se žlutými obklady se už klube na svět | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  12. KURZY.CZ. Pardubice: Ušít Machoňově budově staronový kabát nebylo jednoduché | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  13. POSPÍŠIL, s. 32.
  14. Ředitelství pošt a telegrafů – architectureweek.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  15. BARTOŠ, Štěpán; LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Kaleidoskop tvarů: století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice: Helios 199 s. ISBN 978-80-85211-19-1. S. 76. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat