Římskokatolická farnost Pohoř

římskokatolická farnost v ostravsko-opavské diecézi

Římskokatolická farnost Pohoř je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Římskokatolická farnost Pohoř
Církevřímskokatolická
DěkanátBílovec
Diecézeostravsko-opavská
ProvincieMorava
Administrátor excurrendoP. Mgr. Petr Kuník
Území farnosti
Pohoř
Kontakt
Adresa sídlaKostelní 11, Odry 742 35
Datová schránkaa8mu8zg
IČO64125734 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farnost v Pohoři se poprvé zmiňuje v zápise v olomouckých zemských deskách k roku 1440. Jménem je znám Jan zvaný Číšník (pincerna), který rezignoval roku 1454 a na jeho místo nastoupil Josef. Na existenci farnosti lze usuzovat i ze zvonů datovaných k roku 1490 a 1546.[1][2]

Z pozdější doby se farnosti týká jen zpráva z roku 1588, kdy majitel fulneckého panství Jan starší Skrbenský z Hříště uvedl ke kostelům na svém panství včetně Pohoře protestantské kazatele.[3] Za třicetileté války farnost zanikla a Pohoř spadala do farnosti Fulnek spravované fulneckými augustiniány. Ti do Pohoře jezdili odbývat bohoslužby pro věřící ze vsi i z Jestřabího a Kletného.[1]

Fulnecký klášter byl roku 1784 v rámci josefinských reforem zrušen a současně byla u řady z jím spravovaných kostelů zřízena nebo obnovena samostatná duchovní správa. Rovněž v Pohoři zřídila náboženská matice lokální kuracii. Prvním kurátem se zde stal bývalý kanovník rozpuštěného fulneckého kláštera Michael Schiffner (1786–1801).[1][2] V poslední třetině 19. století byla kuracie povýšena na farnost.

Patronát farnosti ve středověku a raném novověku do třicetileté války patřil vrchnosti, tj. majiteli panství Fulnek. Patronát nad obnovenou farností roku 1784 převzala náboženská matice.[1]

Roku 1859 žilo ve farnosti 495 obyvatel, vesměs římských katolíků.[1] V roce 1930 žilo ve farnosti 402 obyvatel, z čehož 398 (99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[4]

Farnost Pohoř zahrnovala vždy pouze vesnici Pohoř a patřila od svého zřízení roku 1784 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[5]

Farním kostelem je kostel svatého Prokopa, postavený roku 1793 na místě staršího dřevěného.[1][6]

Od druhé světové války a odsunu původních obyvatel je farnost převážně spravována excurrendo. Od roku 2010 farnost spravuje oderský farář Petr Kuník.[7][8]

Bohoslužby

editovat
Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel svatého Prokopa Pohoř sobota (co 14 dní)
neděle (co 14 dní)
18.30 (v zimě 17.30)
11.00
farní kostel

Reference

editovat
  1. a b c d e f WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 209–210. (německy) 
  2. a b CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 115. 
  3. Wolny, s. 192.
  4. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52. 
  5. Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  6. Římskokatolická farnost Odry – Kostely a kaple [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  7. Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07. 
  8. Římskokatolická farnost Odry – Správci farnosti [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.