Wikipedie

Římskokatolická farnost Hrádek

římskokatolická farnost v pražské arcidiecézi

Římskokatolická farnost Hrádek je jedno z devíti územních společenství římských katolíků ve vlašimském vikariátu s farním kostelem sv. Matouše na Hrádku.[1][2]

Římskokatolická farnost Hrádek
Církevřímskokatolická
Vikariátvlašimský
Diecézepražská
Provinciečeská
FarářP. Jiří Ptáček MIC
Území obce
Bílkovice • Ctiboř • Dalkovice • Chlum • Javorník • Kladruby • Libež • Lipiny u Radošovic • Radošovice • Slověnice • Štěpánovská Lhota • Tehov • Trhový Štěpánov
Kontakt
Adresa sídlaCtiboř 1, 258 01, Česko
Webové stránkywww.hradek.speaker.cz
E-mailmarianihradek@seznam.cz
Datová schránka55hu44v
IČO48927856 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k lednu 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ustanovení ve farnosti

editovat

Historie farnosti

editovat

Nejstarší zmínka o hrádecké farnosti je z roku 1356, kdy bratři Markvart a Bohuslav z Hrádku ustanovili za faráře kněze Václava z Dobřan, který farnost převzal po faráři Jakubovi, nejstarší zmínka o kostele svatého Matouše je ještě o šest let starší.[3][4] Z následujících farářů jsou známi: Vít (do roku 1386), Jan (1386), Racek (Raczko) (1386–1391), Jan (1391–1392), Petr (1392–1394), Jakub (1394), Martin (1396–1414), Petr (1414–1416), Zikmund (1416–1417), Prokop a Ondřej (1417).[5]

V husitských bouřích farnost zanikla a území spravovali děkani z Vlašimi. Zprávy ze sedmnáctého století však dokládají, že hrádecký kostel byl i přesto hojně navštěvovaný věřícími, zejména kvůli úctě k dřevěné soše Panny Marie, k níž se ve svátek Navštívení konala procesí z Vlašimi a okolí. Poutě na Hrádek ještě zintenzivněly po roce 1763, kdy podle farní kroniky pobožnost vykonaná před zmíněnou sochou uzdravila do té doby rozumu zbaveného věřícího. Z darů věřících byl opravován a zvelebován kostel.[5]

V roce 1787 byla na Hrádku zřízena lokálie, nad níž měla patronát Vlašim, prvním lokalistou byl vlašimský kaplan Jan Antonín Šafránek (1787 † 1797). Po něm řídili duchovní správu Václav Nepomuk Hamonn (1797–1798), Blažej Demuth z františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze (1798–1813), Václav Jičínský (1813–1844, † 1874 v Praze) a Antonín Norbert Vlasák (1844–1886), během jehož správy byla v roce 1855 hrádecká lokálie povýšena na farnost. František V. Kamarýt, který vedl farnost po roce 1886, je autorem spisu o hrádeckém poutním místě.[3][5]

30. srpna 2001 byla farnost svěřena do správy Kongregace kněží mariánů, k 1. lednu 2008 byly přifařeny Radošovice a Trhový Štěpánov. Matriční knihy jsou vedeny od roku 1799.[2]

Kostely farnosti

editovat
Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
 
Kostel svatého Matouše 		Hrádek[6][pozn. 1] neděle

středa

sobota

sobota

09.45

16.00 (17.00)

14.30 (15.30)

15.30 (16.30)

farní kostel
 
Kaple Panny Marie 		Ctiboř[7]
neslouží se pravidelně
 kaple
 
Kaple Nejsvětější Trojice 		Libež[8][pozn. 2] neděle

čtvrtek

12.30

17.00 (18.00)

kaple
 
Kaple svatého Jana Nepomuckého 		Nemíž[9]
neslouží se pravidelně
 kaple
 
Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 		Petříny[10]
neslouží se pravidelně
 kaple
 
Kostel svatého Víta 		Radošovice[11][pozn. 3] neděle

čtvrtek

pátek

11.00

18.00 (19.00)

18.00 (19.00)

filiální kostel
 
Kaple svatého Václava 		Slověnice[12][pozn. 4] neděle 11.00 kaple
 
Kostel svatého Bartoloměje 		Trhový Štěpánov[13] neděle

pondělí, úterý, pátek

08.30

18.00

filiální kostel
 
Kostel svatého Prokopa 		Tehov[14][pozn. 5] neděle 14.30 filiální kostel
 
Kaple Panny Marie Sedmibolestné 		Javorník[15][pozn. 6] neděle 14.30 kaple
 
Kaple svatého Václava 		Kladruby[16][pozn. 7] neděle 14.30 kaple
 
Kaple svatého Jana Nepomuckého 		Chlum[17][pozn. 8] neděle 14.30 kaple
 
Kaple svatého Antonína Paduánského 		Bílkovice[18][pozn. 9] neděle 11.00 kaple
 
Kaple svatého Václava 		Štěpánovská Lhota[19]
neslouží se pravidelně
 kaple
 
Kaple Nejsvětější Trojice 		Dalkovice[20]
neslouží se pravidelně
 kaple

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Středa 16.00 v období říjen - březen (17.00 v období duben - září); sobota 14.30 - pobožnost - první sobota v měsíci v období říjen - březen (15.30 v období duben - září), sobota 15.30 - mše svatá první sobota v měsíci v období říjen - březen (16.30 v období duben - září).
  2. ↑ Neděle - mše svatá pouze první neděli v měsíci; čtvrtek 17.00 v období říjen - březen (18.00 v období duben - září).
  3. ↑ Čtvrtek 18.00 mše svatá říjen - březen, kromě čtvrtka před 1. pátkem v měsíci (19.00 v období duben - září); pátek 18.00 mše svatá první pátek v měsíci v období říjen - březen (19.00 v období duben - září).
  4. ↑ Pouze v neděli po slavnosti svatého Václava.
  5. ↑ Mše svatá pouze první neděli v měsících září až červen.
  6. ↑ Mše svatá pouze druhou neděli v měsících září až červen.
  7. ↑ Mše svatá pouze 4. a 5. neděli v měsících září až červen.
  8. ↑ Mše svatá pouze třetí neděli v měsících září až červen.
  9. ↑ Mše svatá pouze v neděli po svátku svatého Antonína Paduánského.

Reference

editovat
  1. ↑ Vikariát Vlašim. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Římskokatolická farnost Hrádek. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KAMARÝT, František V. Hrádek u Vlašimi: poutní mariánské místo v Čechách [online]. Brno: František V. Kamarýt, 1900 [cit. 2025-02-01]. S. 6–7. Dostupné online. 
  4. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. A–J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 462. 
  5. ↑ a b c PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Řada první: Arcidiecese Pražská. Díl III. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský [online]. V Praze: Dědictví Svatojanské, 1909 [cit. 2025-02-01]. S. 128–135. Dostupné online. 
  6. ↑ Farní kostel sv. Matouše, Hrádek. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kaple Panny Marie, Ctiboř. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kaple Nejsvětější Trojice, Libež. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého, Nemíž. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Petříny. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Filiální kostel sv. Víta, Radošovice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kaple sv. Václava, Slověnice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Filiální kostel sv. Bartoloměje, Trhový Štěpánov. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Filiální kostel sv. Prokopa, Tehov. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kaple Panny Marie Sedmibolestné, Javorník. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kaple sv. Václava, Kladruby. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého, Chlum. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kaple sv. Antonína Paduánského, Bílkovice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Kaple sv. Václava, Štěpánovská Lhota. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ Kaple Nejsvětější Trojice, Dalkovice. Katalog pražského arcibiskupství [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_Hrádek&oldid=24625986“