Římskokatolická farnost Židovice
Římskokatolická farnost Židovice (lat. Seydovicium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Židovicích a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Židovice | |
---|---|
Socha sv. Jana Nepomuckého na starém hřbitově v Mostě přenesená ze zrušené obce Židovice | |
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Vikariát | krušnohorský |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Židovice | |
Území farnosti | |
Polerady • Židovice | |
Kontakt | |
Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Židovice Židovice u Bečova čp. 1 411 83 Bečov Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost Vtelno u Mostu Ke Kostelu 1, Most 434 01 Vtelno Korespondenční adresa: Římskokatolická farnost-děkanství Most – in urbe U Města Chersonu 1552/22, Most 434 01 Most II |
Souřadnice | 50°27′59,76″ s. š., 13°40′3,36″ v. d. |
www: http://www.farnost-most.cz/kostely/ info@farnost-most.cz www: http://www.farnost-most.cz/kostely/ | |
IČO | 63125005 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
editovatJiž roku 1384 byla v místě plebánie, která zanikla a byla obnovena asi kolem roku 1600. Od roku 1652 jsou vedeny matriky. Samostatnou farou (farností) se Židovice staly opět roku 1723.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást farního obvodu farnosti Most - in urbe. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Vtelno u Mostu.
Duchovní správcové vedoucí farnost
editovatZačátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1652 Math. Pfeilschmied
- 1654 Sebastianus Laureatius
- 1667 Guilelmus Kobl, O.Cist.
- 1676 Math. Jakl
- 1681 Georgius Essender, OFM
- 1685 Benedictus Plachý, OFM
- 1686 Anselmus Fr. Hellemann, OFM
- 1697 Josephus Gallus, O.Cist.
- 1712 Malachias Thalheim, OP
- 1714 Ludovicus Berger, O.Cist.
- 1723 Franciscus Detzner
- 1734 Iacobus Pollet
- 1751 Franc. Habel
- 1763 Franc. Krebs de Megneve, † 16. 5 1789
- 1789 Andr. Feiler, † 28. 5. 1806
- 1806 Car. Loeppen, † 29. 4. 1818
- 1807 Ioann. Angel. Stoll, n. 3. 2. 1753 Pont., o. 23. 9. 1776, † 23. 12. 1823
- 1808 Car. Müller, n. 28. 9. 1774 Pontens., o. 2. 5. 1802, † 18. 5. 1828
- 1814 Franc. Sicher, n. 28. 10. 1782 Pont., o. 30. 8. 1806, † 13. 1. 1861
- 1818 Ioann. Horn, n. 26. 7. 1785 Pont., o. 20. 1. 1808, † 16. 5. 1839
- 1824 Anton. Siegel, n. 29. 11. 1784 Magno Witschicens. o. 25. 8. 1810, † 13. 2. 1830
- 1830 Ign. Glaser, n. 11. 11. 1785 Pont., o. 30. 8. 1808, † 12. 11. 1860
- 1840 Wenc. Reiss, n. 22. 1. 1807 Reichenberg, o. 5. 8. 1831, † 23. 7. 1874
- 1854 chybí katalog
- 1855 par. vacat, admin. Franc. Hofmann
- 1856 Franc. Grasser, n. 24. 11. 1805 Saaz, o. 4. 8. 1830, † 4. 9. 1856
- 1857 par. vacat, admin. Franc. Hofmann
- 1858 Franc. Hofmann, n. 26. 9. 1812 Ugezd, o. 1. 8. 1839
- 1862 Car. Schwalb, n. 1. 8. 1807 Rustensis, o. 5. 8. 1831
- 1877 Adolph. Klepsch, n. 24. 4. 1846 Nollendorf, o. 25. 7. 1871, † 18. 1. 1926
- 1885 Alfred. Forst, n. 11. 12. 1852 Pont., o. 18. 7. 1875, † 3. 4. 1931
- 1931 par. vacat, admin. exc. Aelred. Schneider O.Cist.
- 1933 Rud. Skuthan, n. 26. 9. 1897 Postelberg, o. 27. 6. 1920, † 12. 9. 1966
- 1941 par. vacat, admin. interc. Gustav. Böhm
- 1. 8. 1941 par. vacat, admin. exc. Jos. Puhl
- 1. 4. 1942 par. vacat, admin. exc. Fried. Schäfer
- 1. 4. 1946 Car. Titzler
- 1. 10. 1947 par. vacat, admin. exc. Dominik Jiří Mickel O.Cist.
- 1. 5. 1952 Miloš Šandera
- 11. 10. 1952 Jan Vaněk
- 4. 9. 1953 Václav Truxa, O.Cr.
- 3. 10. 1953 Tomáš Holoubek
- 1. 8. 1954 Antonín Blaha
- 1. 8. 1955 Václav Truxa, O.Cr.
- 1. 9. 1955 Michael Raab
- 1. 8. 1965 Jaroslav Knespl
- 1. 10. 1965 Leopold Dvořáček
- 21. 11. 1976 Radim Hložánka
- 1. 6. 1977 Jan Janáč
- 1. 9. 1995 Jan Bečvář, admin. exc.
- 1. 1. 1999 Bohuslav Bártek, admin. exc.
- 2001 Josef Hurt, admin. exc.
- 1. 7. 2010 – 31. 12. 2012 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Kněží rodáci
editovat- Jakob Jan Trautzl, osecký cisterciák
Území farnosti
editovatDo farnosti náleželo území obcí:[2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
editovatFotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Zaniklé sakrální stavby | |||||||
1. | Kostel Nanebevzetí Panny Marie | Židovice | nelze sloužit | 50°28′0″ s. š., 13°40′3″ v. d. | zbořený kostel[4] do 31. prosince 2012 registrován jako farní kostel | ||
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice |
Ve farnosti existovaly také další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka, a které však byly zničeny těžbou.
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 223.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nanebevzetí Panny Marie, kat. území: Židovice u Bečova [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné online.