Římskokatolická farnost Žandov

Římskokatolická farnost Žandov
	Farní kostel svatého Bartoloměje v Žandově
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	českolipský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	Mons. Mgr. Radek Jurnečka
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost Žandov
Území farnosti
	Malý Šachov • Starý Šachov • Žandov
Kontakt
Adresa sídla	Křižíkova 49, Horní Police, 471 06, Česko
Souřadnice	50°42′54,19″ s. š., 14°23′49,08″ v. d.
E-mail	farnost.zandov@dltm.cz
Datová schránka	eva7wsf
Telefon	+420 487 860 294
IČO	62237772 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 2/2025
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Žandov (lat. Sandavia, něm. Sandau) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Žandov a v jeho okolí. Organizačně spadala do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti byl kostel svatého Bartoloměje v Žandově.

Historie farnosti

První zmínka o duchovní správě v Žandově je z Registra decimarum papalinum z roku 1341, kdy místní kněz odváděl 48 grošů desátku za rok. V době po bitvě na Bílé Hoře zde nějaký čas působil jako duchovní správce člen dominikánského řádu.

V roce 1682 byl nad Žandovem vyhlášen interdikt, a farnost byla „na věčné časy“ zrušena, protože v rámci sporu o kostelní lavice došlo v kostele ke krveprolití. Území farnosti bylo převedeno pod farnost Horní Police. Kostel byl tři čtvrtě roku uzavřen, a nakonec znovu vysvěcen. Žandov se stal filiálkou hornopolického arciděkanství. V roce 1775 zde byla ustanovena lokální duchovní správa (expozitura).

Žandovští několikrát usilovali o obnovení samostatné farnosti (v letech 1897 a 1908). Ta byla nakonec obnovena až k 1. lednu 1924. Poslední sídelní kněz ze Žandova odešel v roce 1945, a od té doby je farnost administrována excurrendo z Horní Police.

Ke dni 31. prosince 2024 byla farnost na základě rozhodnutí litoměřického biskupa Stanislava Přibyla sloučena^{[p 1]} do farnosti – arciděkanství Horní Police, která se tak stala nástupnickou farností.^[1]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 2]}

1650 Fortunat Böhm
1653 Maxm. Fogger
1655 Narcis Trüzen
1666 Valentin Flickeschuch
1775 cap. exposit. Ign. Linert, † 5. 2. 1806
1806 cap. exposit. Jos. Wurm, n. 5. 1. 1769 Drum, o. 27. 11. 1793, † 19. 12. 1849
1808 cap. exposit. vacat
1808 cap. exposit. Emanuel Kny, n. 4. 12. 1774 Kreibitz, o. 20. 9. 1801, † 5. 3. 1846
1828 cap. exposit. vacat
1829 cap. exposit. Jos. Günther, n. 15. 10. 1793 Welnicens., o. 15. 8. 1817, † 24. 7. 1833
1834 cap. exposit. vacat, Emman. Kny
1835 cap. exposit. Franc. Langer, n. 15. 8. 1793 Schwarcenicens., o. 24. 8. 1821
1842 cap. exposit. Jos. Burgermeister, n. 22. 8. 1793 Klumens., o. 24. 8. 1820, † 4. 9. 1855
1844 cap. exposit. Car. Hadrawa, n. 23. 2. 1798 Světlá, o. 24. 8. 1822
1848 cap. exposit. Wenc. Burger, n. 29. 1. 1802 Wřettowic., o. 20. 8. 1827
1850 cap. exposit. Vinc. Lampel, n. 25. 8. 1816 Leipa, o. 15. 10. 1839, † 23. 4. 1888
1867 cap. exposit. Christoph. Kachler, n. 6. 7. 1826 Plan., o. 25. 7. 1851, † 1. 4. 1897
1876 cap. exposit. Wenc. Jebautzke, n. 1. 5. 1830 Oberřepsch., o. 25. 7. 1854, † 22. 8. 1901
1883 cap. exposit. Emman. Czirnich, n. 18. 8. 1838 Leipa, o. 29. 7. 1863, † 22. 3. 1890
1886 cap. exposit. Jos. Eschler, n. 8. 3. 1847 Hasel, o. 14. 11. 1874, † 27. 7. 1928
1888 cap. exposit. Car. Stolle, n. 23. 10. 1852 Leitmeritz, o. 14. 7. 1877, † 1. 1. 1902
1891 cap. exposit. Anton. G. Hauptmann, n. 9. 5. 1858 Markersdorf, o. 3. 6. 1883, † 30. 12. 1932
1894 cap. exposit. Wenc. Mauder, n. 14. 1. 1864 Leimgruben, o. 16. 5. 1889, † 16. 9. 1928
1901 cap. exposit. Jos. Hampel, n. 26. 12. 1866 Leopoldsruh, o. 29. 6. 1890, † 28. 5. 1942
1902 cap. exposit. Václav Frind, n. 30. 7. 1868 Hainspach, o. 24. 5. 1891, † 1945
1905 cap. exposit. Franc. Dytrt, n. 18. 3. 1873 Pěčín, o. 5. 7. 1896,
1908 cap. exposit. Ludvík Gala, n. 5. 6. 1876 St. Crucis St., o. 8. 12. 1903, † 8. 5. 1957
1934 cap. exposit. vacat
1. 8. 1936 cap. exposit. Eduard Heine, n. 25. 6. 1903 Altehrenb., o. 29. 6. 1930
4. 8. 1945 Franc. Langhaus, admin. exc.
27. 11. 1946 Ludovic. Seifert, admin. exc.
x. 12. 1946 Ludvík Gala, admin. exc.
12. 8. 1953 František Polášek, admin. exc.
22. 1. 1954 Josef Stejskal, admin. exc. z Horní Police
1. 2. 2014 Stanislav Přibyl, CSsR, admin. exc. z Litoměřic, od 1. 7. 2016 z Prahy
10. 3. 2024 – 31. 12- 2024 Radek Jurnečka par. vacat, admin. exc. z Litoměřic^[2]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[3]

Malý Šachov (něm. Klein Schokau)
Starý Šachov (něm. Alt-Schokau)
Žandov (něm. Sandau)

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
	Kostel sv. Bartoloměje	Žandov	bližší informace o bohoslužbách	50°42′54″ s. š., 14°23′49″ v. d.	farní kostel^[4]	18625/5-3460 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

↑ V souladu s § 4, odst. 3 zák. č. 3/2002 Sb., v souladu s oprávněním stanoveným § 1 kán. 381 CIC a § 2 kán. 515 CIC a po projednání v kněžské radě.
↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

↑ 19. Sloučení farností. ACEL. 2025, čís. 1, s. 11.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2025.
↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 218–219.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Bartoloměje, Žandov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

Literatura

KRACÍKOVÁ, Lucie; SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Praha: Unicornis, 2000. 127 s. ISBN 80-86204-04-9. S. 99–103.

Související články

Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[sloučení-1] V souladu s § 4, odst. 3 zák. č. 3/2002 Sb., v souladu s oprávněním stanoveným § 1 kán. 381 CIC a § 2 kán. 515 CIC a po projednání v kněžské radě.

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[2] 19. Sloučení farností. ACEL. 2025, čís. 1, s. 11.

[4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2025.

[Macek-5] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 218–219.

[6] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Bartoloměje, Žandov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[p 1]

[1]

[p 2]

[2]

[3]

[4]