Wikipedie

Římov (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Římov (německy Rzimau, Rimau[4], starší názvy Rzymow, Rymaw[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 425[1] obyvatel. Součástí obce je osada Vísky. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.

Římov
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce ŘímovVlajka obce Římov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′12″ s. š., 15°45′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel425 (2024)[1]
Rozloha9,16 km²[2]
Katastrální územíŘímov na Moravě
Nadmořská výška506 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů148 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŘímov 1
67522 Stařeč
ourimov@seznam.cz
StarostaRostislav Novák
Oficiální web: www.obecrimov.cz
Římov
Římov
Další údaje
Kód obce591645
Kód části obce145734
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obcí protéká potok Římovka a prochází jí silnice II/410.[6]

Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Čáslavice, Cidlina a Rokytnice nad Rokytnou.

Historie

editovat

Obec má název odvozený od osobního jména Řím nebo Hřím, zkratka z Pelhřim od latinského Peregrinus (přespolní).[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřil Římov k novoříšskému klášteru. V roce 1315 byl blízký hrad Sádek majetkem Jimrama z Boskovic, který z něj podnikal výpady do okolních vesnic nebo do Třebíče. Kolem poloviny 14. století patřila obec Hrutovi z Čechočovic.[5] Od roku 1371 Římov, Stařeč a Čáslavice vlastnil Jan Soběslav Lucemburský, pozdější moravský markrabě. Později vlastnila vesnici zřejmě drobná šlechta, ale v roce 1499 se stal majitelem vesnice Vilém z Pernštejna, ten v tu dobu vlastnil již i hrad Sádek a další okolní vesnice. V témže roce zakoupil i Stařeč, Čáslavice, Slavice a Přibyslavice.[6]

Do roku 1551 panství patřilo Pernštejnům, v tomto roce jej však odkoupil Zdeněk z Valdštejna a připojil je tak k brtnickému panství. V roce 1620 pak byl Zdeněk Brtnický z Valdštejna za účast ve stavovském povstání uvězněn a byly mu zabaveny majetky a tak sádecké panství i s Římovem získal hrabě Thomas Cerboni. V roce 1775 byli občané Římova perzekvováni za účast na nevolnickém povstání. Posléze získal panství Ignác z Walldorfu, ale v polovině 18. století zdědil panství František Kajetán Chorinský. V roce 1821 povstali poddaní z Římova a dalších obcí a požadovali zrušení nevolnictví.[6]

V roce 1866 zasáhla Římov epidemie úplavice, která si zde vyžádala 31 obětí.[8] V roce 1894 byla v obci po dlouhých průtazích postavena budova školy a roku 1895 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována, mezi lety 1928 a 1929 byla postavena silnice z Římova do Čáslavic.[6] Roku 1921 byl vybudován památník padlým občanům v první světové válce.[9] Roku 1933 bylo za účast na Židenickém puči zatčeno 12 občanů Římova, jeden z nich – František Nedvědický byl odsouzen na osm let.[6]

Na konci druhé světové války při operaci Spelter dopadly tři shozy materiálu do katastru Římova, po skončení války v roce 1948 byla elektrifikována část Vísky a v roce 1951 byl do Římova přiveden telefon. V témže roce byli uvězněni a odsouzeni někteří občané Římova za účast v případu Babice. V roce 1957 bylo ve vsi založeno JZD, v letech 1960–1963 byl postaven nový kravín s půdním prostorem, posléze byly vyasfaltovány cesty ve vsi a bylo postavenou koupaliště. Roku 1972 byla otevřena mateřská škola a mezi lety 1971 a 1975 bylo rekonstruováno veřejné osvětlení, byly opraveny požární nádrže a byla vybudována kanalizace v obci, v roce 1975 byla také rekonstruována škola a bylo sloučeno JZD v Římově s JZD Vysočina v Čáslavicích. V roce 1980 byl správně začleněn Římov pod MNV v Čáslavicích, osamostatnil se po sametové revoluci v roce 1990. V roce 1995 byla Otakarem Mareinem rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého na návsi. Roku 1998 se vesnicí prohnala průtrž mračen, která způsobila materiální škody a v roce 2000 byla započata plynofikace vesnice.[6]

V roce 2001 pak obec získala právo používat znak a prapor.[6] Plynofikace byla dokončena v roce 2001, roku 2005 pak byl rekonstruován památník padlým občanům v první světové válce, v témže roce byla zrušena výuka na základní škole v Římově.[9] V letech 2009 a 2010 byla rekonstruována vodní nádrž u sv. Jana Nepomuckého a v roce 2009 byla také rekonstruována socha sv. Floriána.[10] V roce 2011 byla rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého a byla přemístěna na břeh místního rybníka.[11] Roku 2013 bylo započato rozšíření kanalizace a vodovodu v obci,[12] to pokračovalo až do roku 2014. V témže roce byly také rekonstruovány boží muka a čtyři kříže na území vesnice.[13] V letech 2019 a 2020 byla bývalá škola přebudována na obecní byty.[14]

Do roku 1849 patřil Římov do sádeckého panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Římov pod Čáslavice, následně se obec osamostatnila.[15]

Kultura

editovat

Místní knihovna získala v roce 2016 ocenění II. stupně v soutěži Knihovna Vysočiny 2016.[16] Obec Římov v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[17]

Vývoj počtu obyvatel Římova[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 518 535 567 579 575 605 592 498 526 472 458 420 402

Politika

editovat

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Římov
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ČSSD (39,31 %) ČSSD (27,98 %) KSČM (23,3 %) ANO (29,18 %) ANO (32,38 %)
2. ODS (28,2 %) ODS (18,34 %) ČSSD (22,81 %) SPD (19,31 %) SPD (18,62 %)
3. KSČM (14,52 %) TOP 09 (12,84 %) KDU-ČSL (14,07 %) Piráti (10,72 %) SPOLU (18,21 %)
účast 68,22 % (234 z 343) 63,01 % (218 z 346) 60,06 % (209 z 348) 68,02 % (234 z 344) 69,19 % (247 z 357)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Římov
1. 2. 3. účast
2000[24] 4KOALICE (20,83 %) ODS (18,05 %) SV (15,27 %) 24,31 % (80 z 329)
2004[25] ODS (35,23 %) KDU-ČSL (24,76 %) KSČM (20,95 %) 30,61 % (105 z 343)
2008[26] ČSSD (34,72 %) ODS (23,61 %) KSČM (15,27 %) 41,62 % (144 z 346)
2012[27] KSČM (31,7 %) ČSSD (22,76 %) Pro Vysočinu (17,88 %) 38,26 % (132 z 345)
2016[28] ČSSD (23,14 %) KDU-ČSL (19,44 %) ANO 2011 (17,59 %) 31,59 % (109 z 345)
2020[29] ANO (29,35 %) Piráti (18,34 %) ČSSD (11,92 %) 31,5 % (109 z 346)
2024[30] ANO (45,13 %) ODS+TOP 09+STO (13,27 %) STAN+SNK ED (11,5 %) 32,95 % (114 z 346)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 62,97 %, tj. 216 ze 343 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (149 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 62,94 %, tj. 214 ze 340 oprávněných voličů.[31]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (121 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 65,32 %, tj. 226 ze 346 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (74 hlasů). Volební účast byla 70,85 %, tj. 243 ze 343 oprávněných voličů.[32]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (106 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (34 hlasů). Volební účast byla 70,61 %, tj. 245 ze 347 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (122 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (118 hlasů). Volební účast byla 69,16 %, tj. 240 ze 347 oprávněných voličů.[33]

Pamětihodnosti

editovat
  • Socha svatého Floriána z roku 1756, od roku 1968 zapsaná do státního seznamu kulturních památek[34][13]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1824, v roce 1968 zapsaná do státního seznamu kulturních památek[35][13]
  • Svinkův obrázek, v lese u cesty do Dašova, postaven po druhé světové válce na památku Jana Svinky, který byl v tom místě zastřelen v roce 1942 německými vojáky[13]
  • Suchnův kříž z roku 1937[13]
  • Boží muka[13]
  • Kříž v Borovíčku z roku 1931[13]
  • Zvonička, rekonstruována byla v letech 1947 a 1996,[13] nová byla postavena v roce 2024[36]
  • Památník padlých z roku 1921[13]
  • Kříž u Novákových z roku 1911[13]
  • Velký kříž u cesty do Rokytnice nad Rokytnou[13]
  • Kámen s dvěma kříži[13]
  • Černý křížek u výjezdu z Vísek[13]
  • Kaplička Narození Panny Marie ve Vískách z roku 2015[37]

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 77. 
  5. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 30. Dostupné online.
  6. ↑ a b c d e f g NOVÁČKOVÁ, Eva; BÁRTÍK, Josef. Římov 1257-2000. Hrotovice: JAS Hrotovice, 2001. 48 s. Dostupné online. S. 7–44. 
  7. ↑ Historie [online]. Obec Římov [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  8. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b BÁRTÍK, Josef; COUFAL, Karel. Římov 2006. Římov: Obec Římov, 2006. 36 s. Dostupné online. S. 3–35. 
  10. ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov 2009 [online]. Římov: Obec Římov, 2009 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce ŘÍMOV [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2011 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce ŘÍMOV [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2013 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2014 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Z bývalé školy v Římově jsou obecní byty. Třebíčský deník. 2020-01-22. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. 
  15. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 271. 
  16. ↑ Redakce. Knihovny ve Slavičkách a Římově získaly ocenění. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  18. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  34. ↑ socha sv. Floriána - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 
  35. ↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 
  36. ↑ UHER, Jan. Nová zvonička již zdobí náves. Horácké noviny [online]. Yashica, 2024-06-01 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  37. ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov 2015 [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2015 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římov_(okres_Třebíč)&oldid=24346790“