Smyrna
Smyrna (turecky İzmir,[1] starořecky Σμύρνη, Smyrné) je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře. Ve městě žije přibližně 4,32 milionu obyvatel a je správním střediskem provincie İzmir.
| Smyrna İzmir | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 38°24′46″ s. š., 27°8′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 2 m n. m. |
| Stát |  Turecko |
| Region | Egejský |
| Provincie | İzmir |
  Smyrna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11 891 km² |
| Počet obyvatel | 4 320 519 (2018) |
| Hustota zalidnění | 363,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Aziz Kocaoğlu |
| Vznik | 3. tisíciletí př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 232 |
| PSČ | 35000–35999 |
| Označení vozidel | 35 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatSmyrna je jedno z nejstarších středomořských měst. Bylo založeno ve třetím tisíciletí př. n. l. a už v té době bylo jedním z center kultury na anatolském poloostrově. V období okolo roku 1500 př. n. l. se dostalo pod vliv chetitské říše. V prvním tisíciletí př. n. l. se začali do Smyrny stěhovat Řekové, z této doby se dochovala keramická a hrnčířská díla. Řekové opředli město mnohými pověstmi. Za dob iónské kultury byla Smyrna velmi důležitým přístavem a získala si zpět svoji slávu. Ta ovšem trvala jen do doby, než město spadlo pod vliv Lýdie a perské říše, kdy se z něj stala časem zapomenutá malá vesnice. V časech Alexandra Velikého bylo vybudováno město znovu, na svazích hory Kadifekale (Pagos). Po ustanovení římské vlády, v prvních stoletích našeho letopočtu začala další éra Smyrny jako významného města, Smyrna se dokonce stala prvním křesťanským městem, kterým zůstala až do roku 1415, kdy byla dobyta osmanskou říší a křesťanství oficiálně vystřídáno islámem. V samotné Smyrně ale zůstalo početné řecké pravoslavné obyvatelstvo. Před první světovou válkou představovali Řekové polovinu z asi 300 000 obyvatel města. Roku 1919 město obsadila řecká armáda a mělo být na základě Sèvreské mírové smlouvy s velkou částí západní Anatolie přičleněno k Řecku. Řecké tažení však bylo v létě 1922 obráceno na ústup a v září téhož roku vstoupila do města turecká armáda. Město zčásti lehlo popelem a na 200 000 Řeků z obavy o svůj osud uprchlo do Řecka. Mnozí se usadili v Aténách, kde založili čtvrť nazvanou Nea Smyrni (Νέα Σμύρνη), tj. „Nová Smyrna“. Smyrna, od té doby zvaná İzmir, zůstala součástí Turecka.
Současnost
editovatDnes je město vyhledávaným turistickým cílem s mnoha památkami (mešity ze 16. a 17. století). Centrum města žije západním způsobem života[zdroj?]. Město má i svoje muzeum a univerzitu.
Památky a turistické cíle
editovat- Agora - antické řecké shromaždiště se sloupy
- Kadifekale (řecky Pagus) - hrad
- Kemeraltı - bazar a Hisarova mešita
- Balçova - termální lázně
- Belkahve
- Asansör
- Teleferik - lanovka
- Kültürpark
- Kolosální hlava prezidenta Atatürka, vytesaná ve skále
V okolí
editovatOsobnosti
editovatPartnerská města
editovat
Baku, Ázerbájdžán (1985)
Bălți, Moldavsko (1996)
Biškek, Kyrgyzstán (1991)
Bombaj, Indie (1997)
Brémy, Německo (1993)
Buchara, Uzbekistán (1992)
Constanța, Rumunsko (1995)
Famagusta, Kypr (1997)
Havana, Kuba (1996))
Mostar, Bosna a Hercegovina (1996)- Nikósie, Kypr (2019)
Odense, Dánsko (1991)
São Paulo, Brazílie (2015)
Sia-men, Čína (2014)
Súsa, Tunisko (2002)
Tampa, Spojené státy americké (1990)
Tel Aviv, Izrael (1996)- Tchien-ťin, Čína (1990)
Türkmenabat, Turkmenistán (1994)
Volgograd, Rusko (2006)- Wu-chan, Čína (2013)
Reference
editovat- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 72, 125.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smyrna na Wikimedia Commons
