Čošský záliv
Čošský záliv (rusky Чёшская губа) je záliv Barentsova moře mezi evropskou pevninou a poloostrovem Kanin v Archangelské oblasti Ruské federace.[1]
| Čošský záliv | |
|---|---|
 Čošský záliv z letadla | |
| Maximální hloubka | 55 m |
| Šířka | 100 km |
| Délka | 130 km |
| Zeměpisné souřadnice | 67°30′0″ s. š., 46°30′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Barentsovo moře |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Rusko |
| Přítoky | Čoša, Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma |
  Čošský záliv | |
Geografie
editovatZáliv má zaoblený tvar, dosahuje délky asi 100 km, šířky až 130 km. Hloubka se pohybuje v rozmezí 20 až 50 metrů, běžné jsou mělčiny hluboké 2 až 3 metry. Hloubka u vstupu do zálivu je 55 m. Do západní části zálivu ústí řeka Čoša, po které je záliv pojmenován. Do jižní části ústí řeky Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma. Na západě záliv ohraničuje mys Mikulkin Nos a na východě mys Barmin. Břehy ve východní a západní části zálivu jsou vyvýšené, složené z břidlic. V jižní části zálivu jsou nízké písčité břehy.
Příliv a odliv je polodenní a dosahuje až 4,3 m.
Od listopadu do konce června záliv zamrzá.[2]
Historie
editovatČošský záliv a jeho okolí byl znám po staletí Pomorům, kteří cestovali na svých kočích z Bílého moře až k Obu. Své koče táhli v jižní části poloostrova Kanina přes tzv. čošský portáž od řeky Čoši k řece Čiže, která se vlévá do Mezeňského zálivu.[3]
Záliv je zakreslen na anglické mapě vydané v roce 1570. Autorem mapy byl William Burrough, který se se svým starším bratrem Stephenem účastnil dvou plaveb v severních mořích a byl považován za hlavního odborníka na plavbu po Barentsově moři. Na mapě je také vyznačen tzv. čošský portáž, který kartograf doporučuje pro překonání dané oblasti.
Čošský záliv je jedním z tzv. historických zálivů Ruska, což znamená, že celá vodní plocha zálivu má právní status ruských vnitřních vod.[4]
Fauna
editovatZáliv je bohatý na ryby, žije zde endemický poddruh sledě obecného, tzv. sleď čošsko-pečorský.[5]
Zajímavost
editovatLaickým překladem ruského jména zálivu Чёшская губа často vzniká název jako Česká huba nebo Český záliv. Tento název pak vede různé diskutující k názoru, že v dané oblasti byla česká kolonie, čeští výzkumníci a nebo snad dokonce, že z této oblasti pochází Češi. Ve skutečnosti název zálivu s Českem a Čechy nemá zcela nic společného.[6]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Чёшская губа na ruské Wikipedii.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 178.
- ↑ Чешская Губа. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Вадим Старков. Мангазейский морской ход. Очерки истории освоения Арктики. Том II. Россия и Северо-Восточный проход. История России. Библиотека.. statehistory.ru [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Международник | ДИПЛОМАТИЧЕСКИЙ СЛОВАРЬ. archive.ph [online]. 2008-06-16 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-16.
- ↑ Оценка и сохранение морского биологического разнообразия Баренцева моря. wwf.ru [online]. 2011-11-09 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-09.
- ↑ Ontola.com [online]. Dostupné online.
