Členění Ruska bývá prováděno několika způsoby podle několika následujících metod a klíčů.

Federální subjekty

editovat
Související informace naleznete také v článku Federální subjekty Ruska.
 

Ruská federace se dělí na 85 samosprávných subjektů[p 1], různého typu, podle stupně autonomie.

Federální okruhy

editovat
Související informace naleznete také v článku Federální okruhy Ruska.
 

Na základě administrativní reformy z roku 2000 je těchto 85 subjektů navíc sdruženo do 8 regionů, zvaných federální okruhy (rusky: федеральные округа, j. č. федеральный округ); představitele okruhů jmenuje prezident Ruska. Představitel je zaměstnanec administrace prezidenta. Federální okruhy nejsou teritoriální a administrativní dělení. Jsou jen součástí výkonné moci.

Ekonomické rajóny

editovat
Související informace naleznete také v článku Ekonomické rajóny Ruska.
 

Výhradně pro hospodářské a statistické účely existuje také členění na 12 ekonomických rajónů (rusky: экономические районы, j. č. экономический район).

  •       Centrální (Центральный)
  •       Centrálně-černozemní (Центрально-чернозёмный)
  •       Východní Sibiř (Восточная Сибирь)
  •       Dálný Východ (Дальний Восток)
  •       Severní (Северный)
  •       Severní Kavkaz (Северный Кавказ)
  •       Severozápadní (Северо-западный)
  •       Povolží (Поволжье)
  •       Ural (Урал)
  •       Volžsko-Vjatský (Волго-Вятский)
  •       Západní Sibiř (Западная Сибирь)
  •       Kaliningrad (Калининград)

Vojenské okruhy

editovat
Související informace naleznete také v článku Vojenské okruhy Ruska.
 

Pro vojenské účely je Ruská federace rozdělena do 5 okruhů.

  •       Centrální)
  •       Severní
  •       Východní
  •       Západní
  •       Jižní

Poznámky

editovat
  1. Číslovka 85 zahrnuje i federální město Sevastopol a Krymskou republiku, které jsou předmětem mezinárodního sporu s Ukrajinou.


Externí odkazy

editovat