Wikipedie

Čikov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Čikov (okres Třebíč))

Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow[4]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící severovýchodně od města Třebíče, asi 6 km západně od Velké Bíteše a 8 km severně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 199[1] obyvatel.

Čikov
Centrum Čikova
Centrum Čikova
Znak obce ČikovVlajka obce Čikov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°16′10″ s. š., 16°8′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel199 (2024)[1]
Rozloha9,68 km²[2]
Katastrální územíČikov
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ675 78
Počet domů72 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČikov 68
675 78 Čikov
ou.cikov@seznam.cz
StarostaJan Požár
Oficiální web: www.cikov.eu
Čikov
Čikov
Další údaje
Kód obce590495
Kód části obce23787
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Jasenice, Pyšel, Naloučany, Zahrádka a Tasov.

Název

editovat

Jméno obce Čikov pochází od štik snad dříve chovaných v okolních rybnících. Obec se dříve jmenovala Štikov, označení čikov se dosud v jihoslovanských jazycích užívá pro rybu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).

Geografie

editovat

Čikovem prochází ze západu na východ silnice II/392 z Tasova do Jasenice, severně pak ze zastavěného území obce vede silnice do Holubí Zhoře, jižně pak silnice do Naloučan. Jižně také vede užitková silnice k JZD a následně pak do údolí Oslavy. Severně ze zastavěného území vede cyklostezka 5241, jižně pak cyklostezka 5109A, která vychází severně z Mlynářské cyklostezky a cyklostezky 5109 v údolí řeky Oslavy. V údolí řeky Oslavy na jižním okraji území obce vede zelená turistická stezka, jižně ze zastavěného území obce vede v údolí Bělínského potoka naučná stezka Bělinské údolí. V jižní části území obce jsou lesy protnuté mnoha lesními cestami.

Většina území obce je zemědělsky využívána, zalesněný je jen severní okraj území v obce na svahu údolí Jelenky a jižní část nad údolím Oslavy. Jižně od zastavěného území obce se nachází JZD.

Severní hranice území obce je tvořena údolím potoka Jelenka, ta se následně východně od obce v Jasenici vlévá do Jasinky, do Jelenky se pak vlévá nepojmenovaný potok a potok Drchalka. Jižně od zastavěného území obce teče Bělínský potok, ten teče v nehlubokém údolí, vlévá se do něj potok Cejlach, Padělský potok, Habrový potok a následně se vlévá jižně od hranic území obce do Oslavy. Na západním okraji území obce pramení Ratnovský potok, teče jižně v hlubokém údolí a vlévá se na jihu území obce do Oslavy. Podél jižní hranice území obce v údolí teče řeka Oslava.

Na jihu území obce se nachází hluboké údolí Oslavy, to se nachází cca v 350 metrů na mořem, následně severním směrem stoupá asi 50 metrový svah, severně od svahu se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 432 m. Na východním okraji území se nachází kopec Na Hložcích, severní hranici území se pak nachází několik desítek metrů hluboké údolí potoka Jelenka, těsně za hranicemi se pak nachází vrchol s kótou 478 m. Těsně za severní hranicí území obce se nachází Kozí vrch (526 m).

V údolí Oslavy se nachází chatová oblast, těsně za hranicí území obce se v údolí nachází Naloučanský mlýn, na jihovýchodní hranici území obce se nachází Čikovská myslivna. Samotné zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci je z roku 1368, v souvislosti s letopisnými daty.[6]Další zmínka je z roku 1371, kdy Jan z Meziříčí zapsal Čikov a další vesnice své manželce. Od roku 1437 obec Čikov patřila k náměšťskému panství a tasovské farnosti. Obec přečkala třicetiletou válku téměř bez škod.[7]

Majiteli náměšťského panství byli od roku 1408 páni z Kravař, dalším majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, roku 1481 získali náměšťské panství pánové Mezeříčtí z Lomnice, po letech vlády pánů z Lomnice získal panství Jan starší ze Žerotína. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici, Haugvicové vlastnili město až do roku 1849.[8]

V osmnáctém století obec získala pečeť.[4] Během roku 1874 byla v obcí postavena škola.[7]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Čikov je jednou z podpořených obcí.[9]

Do roku 1849 patřil Čikov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Čikov pod Tasov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Tasov, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 293 333 316 330 327 319 326 252 255 272 269 241 223 223 176
Počet domů 38 47 48 47 52 47 50 63 53 56 55 62 62 65 72

Politika

editovat

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Čikov
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ČSSD (32,81 %) TOP 09 (18,11 %) KSČM (22,22 %) ANO (25,86 %) ANO (27,92 %)
2. ODS (24,21 %) ODS (15,74 %) ČSSD (19,44 %) KSČM (19,82 %) Piráti+STAN (18,01 %)
3. KSČM (18,75 %) VV (14,96 %) ANO 2011 (12,96 %) Piráti (12,06 %) PŘÍSAHA (12,61 %)
účast 72,73 % (128 z 176) 72,99 % (127 z 174) 64,53 % (111 z 172) 66,67 % (120 z 180) 65,29 % (111 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Čikov
1. 2. 3. účast
2000[18] KSČM (24,19 %) 4KOALICE (22,58 %) ČSSD (17,74 %) 36,93 % (65 z 176)
2004[19] ODS (20,25 %) KSČM (20,25 %) MoDS (18,98 %) 43,89 % (79 z 180)
2008[20] ČSSD (34,88 %) ODS (19,76 %) KSČM (15,11 %) 53,05 % (86 z 164)
2012[21] KSČM (28,57 %) ČSSD (28,57 %) ODS (17,85 %) 33,7 % (61 z 181)
2016[22] STAN+SNK ED (20,31 %) KSČM (18,75 %) ANO 2011 (17,18 %) 38,2 % (68 z 178)
2020[23] ANO (23,52 %) Piráti (19,6 %) STAN+SNK ED (15,68 %) 31,43 % (55 z 175)
2024[24] ANO (37,5 %) STAN+SNK ED (29,16 %) ODS+TOP 09+STO (18,75 %) 30,41 % (52 z 171)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 72,88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (86 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 72,88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72,38 %, tj. 131 ze 181 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů). Volební účast byla 69,95 %, tj. 128 ze 183 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (43 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (37 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (35 hlasů). Volební účast byla 76,61 %, tj. 131 ze 171 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (71 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (52 hlasů). Volební účast byla 72,78 %, tj. 123 ze 169 oprávněných voličů.[27]

Sport

editovat
  • Tým SDH Čikov, vítězové Extraligy ČR v požárním útoku 2022 (Ondřej Nováček, Zbyněk Křepela, Ondřej Říha, Miroslav Horký, David Komínek, Tomáš Voda, Jakub Procházka, Ondřej Lukeš)

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaple sv. Maři Magdalény
  • Památník obětem první světové války na návsi
  • Rybník

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Křížek
  •  
    Pomník padlým
  •  
    Kaple sv. Maří Magdalény
  •  
    Autobusová zastávka

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 15. Dostupné online.
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 23. 1. 2024
  6. ↑ O obci [online]. Obec Čikov [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská – Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 130 s. S. 85–86. 
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 66–96. 
  9. ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čikov&oldid=24341998“