Wikipedie

Čestín

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Čestín (okres Kutná Hora))
O části obce Jankov na Voticku pojednává článek Čestín (Jankov).

Obec Čestín (německy Tschestin, dříve Čestin kostel) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 22 kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde 464[1] obyvatel. Čestín má devět části: Čenovice, Čentice, Čestín, Kamenná Lhota, Kasanice, Kněž, Milotice, Morány a Polipsy. Čestínem protéká Čestínský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.

Čestín
Fara
Fara
Znak obce Čestín
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′28″ s. š., 15°6′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel464 (2024)[1]
Rozloha32,55 km²[2]
Nadmořská výška475 m n. m.
PSČ285 10 až 285 22
Počet domů343 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.6
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduČestín 3
285 10 Čestín
obec@cestin.cz
StarostkaMiroslava Sýkorová
Oficiální web: www.cestin.cz
Čestín
Čestín
Další údaje
Kód obce534030
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291. V letech 1362–1615 se vesnice nazývala Czesczin kostel nebo Čestinkostel a teprve později byl název zkrácen na Čestín.[4] Od středověku byl Čestín městečkem. Dochovala se jeho gotická městská pečeť s lilií[5].

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

editovat

V městysi Čestín (přísl. Čentice, Milotice, Morány, 572 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, 2 autodopravci, autodoprava nákladní, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čestíně, holič, 3 hostince, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestín, 2 švadlena, trafika, 2 truhláři, varhanář, zámečník.

Ve vsi Čenovice (187 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Čenovicích, 2 hostince, kovář, krejčí, pbchod s hospodářskými stroji, trafika.

Ve vsi Kamenná Lhota (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, trafika, velkostatek.

Ve vsi Kasanice (přísl. Žichovice, 182 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kasanicích, hostinec, kovář, krejčí, lihovar, 2 mlýny, obuvník, 11 rolníků, trafika, velkostatek.

V obci Polipsy (425 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, mlýn, pila, povoznictví, 3 pokrývači, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

editovat
  • Zámek Čestín je původně pětikřídlá renesanční stavba z let 1575–1585, vybudovaná pravděpodobně na místě tvrze. Jejím stavebníkem a majitelem byl Adam Slavata. Od roku 1713 zámek patřil ke kácovskému panství a chátral, až byl na začátku 19. století z větší části zbořen.[16]
  • Kostel svatého Petra a Pavla je postaven v novorománském slohu v letech 1859–1961 podle plánů K. Prantera, na místě zbořeného románského kostela ze 12. století.
  • Výklenková kaplička
  • Fara

Doprava

editovat
 
Silnice II/336 na hrázi rybníka

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/336 Uhlířské Janovice - Zruč nad Sázavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly příměstské autobusové linky např. do těchto cílů : Kácov, Kutná Hora, Petrovice, Sázava, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Čestín, s. 340. 
  5. ↑ otisk: Archiv Národního muzea, Eichlerova sbírka
  6. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 125 (česky a německy)
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 530. (česky a německy)
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 554. (česky a německy)
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1088. (česky a německy)
  16. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Čestín – zámek, s. 84–85. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čestín&oldid=22685232“