Wikipedie

Československé závody kovodělné a strojírenské

Československé závody kovodělné a strojírenské byl ústřední orgán, který měl formu národního podniku, sídlil na adrese Praha II., Jungmannova 29. Dekretem presidenta republiky č.100/1945 z 24. října 1945 bylo znárodněno celkem 160 strojírenských a kovodělných podniků s 260 závody.[1]

Vznik

editovat

Rozhodnutím vlády ze dne 16. listopadu 1945 vznikla instituce Československé závody kovodělné a strojírenské (ČZKS), která zastřešila tři národní podniky:[1]

  • Automobilové závody, n. p. vzniklé vyhláškou č. 1293/1946 Ú. l.
  • Letecké závody, n. p. vzniklé vyhláškou 1377/1946 Ú. l.
  • PAL, spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu n. p. vzniklé vyhláškou 1378/1946 Ú.l.

Ústřední orgány

editovat

Dne 9. listopadu 1948 byla v deníku Rudé právo zveřejněna informace, že v Československu bylo základních hospodářských 16 oborů, které dostaly v rámci Dvouletého hospodářského plánu úkoly pro období let 1947 a 1948.[2] Počet oborů se postupně zvýšil na 25 jednotek. V čele každého oboru stál Ústřední orgán, který měl funkci direktivní, ale také ekonomickou, protože se spolupodílel na finančních operacích podřízených národních podniků.

Ústřední orgány byly podřízeny jednotlivým ministerstvům.[3]

Ústřední orgán Československé závody kovodělné a strojírenské

editovat

Ústřední orgán Československé závody kovodělné a strojírenské řídil tyto národní podniky:

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku

editovat
  • AGROSTROJ, závody na hospodářské stroje, Brandýs nad Labem (Wichterle & Kovařík, Melichar & Umrath, bratři Paříkové, Knotek, Astur, Bächer)[4][5]+(Slavia, Pracner, Hofherr Schrantz, Rausendorf, Schicht)[6][7]
  • ALBA západočeské strojírny a slévárny, Hořovice
  • AUTOMOBILOVÉ ZÁVODY, Mladá Boleslav
  • AUTO PRAGA, Praha
  • BATERIA, závody na akumulátory, Slaný
  • BRANECKÉ ŽELEZÁRNY, Branka
  • ČESKÁ ZBROJOVKA, Strakonice
  • ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK, Praha
  • DYNAMOCARBON, Teplice-Šanov
  • ELEKTRO-PRAGA, Praha
  • ELEKTRO SIGNAL PRAGA, závody na výrobu zabezpečovacích zařízení, Praha
  • ELEKTROSVIT, Brno
  • ELEKTROTECHNICKÉ ZÁVODY KŘIŽÍK, Praha
  • FERRUM, Frýdlant nad Ostravicí
  • HEFA, Praha
  • CHOTĚBOŘSKÉ KOVODĚLNÉ ZÁVODY, Chotěboř
  • CHRONOTECHNA, závody na výrobu hodin, Šternberk na Moravě
  • IGLA, České Budějovice
  • INSTALAČNÍ ZÁVODY, Plzeň
  • JANKA, závody na výrobu zařízení vzduchotechnických, Radotín
  • KAROSA, Vysoké Mýto
  • KOH-I-NOOR, spojené kovoprůmyslové závody, Praha
  • KOVOLIS, Čáslav
  • KOVONA, továrny na kovový nábytek, Praha
  • LET, Praha
  • MEOPTA, spojené závody na jemnou mechaniku a optiku, Přerov
  • METRA, závody na měřící přístroje, Blansko
  • MEVA, závody na výrobu plechového zboží , Praha
  • MILA, závody na šicí stroje, Opava
  • MORAVIA, Mariánské Údolí u Olomouce
  • MORAVSKÉ ELEKTROTECHNICKÉ ZÁVODY, Olomouc
  • MORAVSKOSLEZSKÁ ARMATURKA, Dolní Benešov u Hlučína
  • OKULA, závody na brýlovou mechaniku a optiku, Chomutov
  • OSTRAVSKÁ SLÉVÁRNA A STROJÍRNA, Ostrava
  • PAL, spojené závody pomocného automobilního a leteckého průmyslu, České Budějovice
  • PERUN, závody na stroje přádelnické a čistírenské, Praha
  • PILANA, továrna na pily a nástroje dřevoobráběcí, Hulín
  • PRVNÍ BRNĚNSKÁ A KRÁLOVOPOLSKÁ STROJÍRNA, Gottwaldovy závody, Brno
  • RADOVAN, výroba hraček, Praha
  • SEVEROČESKÁ ARMATURKA, Ústí nad Labem
  • SEVEROČESKÉ STROJÍRNY A SLÉVÁRNY, Praha (Žandov, Thiele, Roscher, Rutez, Scheider, Hübner-Billig, Kema, Jäggle, J.W.Ludvig, Fleissner, bratři Bártlové, Zimmer)[6]
  • SIGMA-PUMPY, Olomouc
  • SPOJENÉ BRNĚNSKÉ STROJÍRNY A SLÉVÁRNY, Brno
  • SPOJENÉ TOVÁRNA NA OBRÁBĚCÍ STROJE, Praha
  • STAVOSTROJ, závody na výrobu stavebních strojů, Praha
  • ŠKODOVY ZÁVODY, Plzeň
  • TATRA, Kopřivnice
  • TEPLICKÁ STROJÍRNA, Teplice-Šanov
  • TESLA, Praha
  • TOVÁRNA MLÝNSKÝCH STROJŮ A STAVBA MLÝNŮ, Pardubice
  • TOVÁRNY STAVEBNÍHO KOVÁNÍ, Boskovice
  • TRANSPORTA, závody na výrobu dopravních zařízení, Chrudim
  • ZÁVODY NA DRÁTĚNÁ LANA, Praha
  • ZÁVODY NA VÝROBU CHLADÍCÍCH A POTRAVINÁŘSKÝCH STROJŮ, Kolín
  • ZÁVODY NA VÝROBU KERAMICKÝCH STROJŮ, Praha
  • ZÁVODY LÉČEBNÉ MECHANIKY, Praha
  • ZÁVODY UMĚLECKÉ KOVOVÝROBY, Praha
  • ZBROJOVKA BRNO, Brno

Na Slovensku

editovat

KOVOROBNÉ A STROJÁRENSKÉ ZÁVODY NA SLOVENSKU, Bratislava, Rooseveltovo nám. 4

  • KABLO, Bratislava
  • KRIVÁŇ-ČKD, Turčianský Svätý Martin - Bratislava
  • OMNIA, strojárne a automechanika, Bratislava
  • POVÁŽSKÉ STROJÁRNE, Povážská Bystrica
  • SANDRIK, spojené závody na výrobu strieberného tovaru, Bratislava
  • SLOVENSKÉ ZÁVODY NA SMALTOVANÝ A ŽELEZNÝ TOVAR, Bratislava
  • STREDOSLOVENSKÉ ŽELEZIARNE, Podbrezová

Organizační schéma

editovat

Československé závody kovodělné a strojírenské vedl generální ředitel Dr. Ing. František Fabinger,[8][9] bývalý přednosta strojního oddělení Ředitelství vítkovických kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě.[10][11] Náměstky byli Ing. Antonín Fried, Ing. Alfons Polzer, Ing. Jan Novák.[12]

Ze seznamu (schématu) je patrné, že v českých zemích byla organizace třístupňová:

ministerstvo → ústřední orgán (národní podnik) → konkrétní národní podnik

Reorganizace I.

editovat

Ředitel Dr. ing. František Fabinger uvedl, že Československé závody kovodělné a strojírenské řídí v důsledku druhé vlny znárodňování 66 národních podniků s . cca 1 100 závody. Proto bude počátkem roku 1949 rozdělen na tři menší národní podniky.[13] Reorganizace byla provedena k 1. květnu 1949 a Československé závody kovodělné a strojírenské byly rozděleny na podniky, resp. generální ředitelství:

  • Kovo, a. s.;
  • Československé závody těžkého strojírenství, Praha II., Jungmannova 29
  • Československé závody přesného strojírenství, Praha II.. Štěpánská 15
  • Československé závody lehkého kovoprůmyslu, Praha II. Na příkopě 14
  • Československé závody automobilové a letecké (ČZAL)[14] Praha X., Křižíkova 38
    • ČZAL rozhodnutím vlády z 20. března 1951 byl od 2. dubna 1951 přejmenován na Československé závody na výrobu vozidel (ČZVV)
    • ČZVV byl vládním rozhodnutím z 1. září 1951 zrušen a nahrazen podnikem Československé závody všeobecné kovovýroby (ČZVK)[1]

Reorganizace II.

editovat

Nařízení vlády č. 74/1951 Sb. ze dne 7. září 1951 zřídilo nová ministerstva. Z ministerstva těžkého průmyslu se zřídilo:[15]

  • ministerstvo paliv a energetiky
  • ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů
  • ministerstvo chemického průmyslu
  • ministerstvo těžkého strojírenství
  • ministerstvo všeobecného strojírenství

Se zřízením ministerstva těžkého strojírenství bylo zrušeno:

  • generální ředitelství Československé závody těžkého strojírenství
  • generální ředitelství Československé závody všeobecného strojírenství
  • generální ředitelství Československé závody přesného strojírenství
  • oblastní ředitelství Strojárenské závody na Slovensku

Se zřízením ministerstva všeobecného strojírenství bylo zrušeno:

  • generální ředitelství Československé závody na výrobu vozidel

Dr. ing. František Fabinger už jako ředitel Československých závodů těžkého strojírenství pronesl, že z bývalých 20 národních podniků v těžkém strojírenství vznikne 64 podniků nových.[16]

Na návrh ministra těžkého průmyslu G. Klimenta usnesla se vláda, aby národní podniky kovoprůmyslové byly rozděleny do pěti generálních ředitelství, místo dosavadních čtyř. Tato reorganisace umožní, aby byla urychlena specialisace a čištění výrobních programů našich kovoprůmyslových závodů. Nově se zřizuje generální ředí., telství československé závody všeobecné kovovýroby, které bude mít sídlo v Plzni. Dosavadní generální ředitelství československé závody všeobecného strojírenství a kovovýroby bude přeměněno na generální ředitelství československé závody všeobec. ného strojírenství, československé závody automobilové a letecké budou nadále používat názvu Československé závody na výrobu vozidel. Dosavadní generální ředitelé zůstávají na svých místech, generální ředitel všeobecné kovovýroby bude jmenován dodatečně. V této souvislosti bylo zároveň oblastní ředitelství všeobecné kovovýroby přeměněno na oblastní ředitelství s názvem Strojírenské závody na Slovensku.

Reference

editovat
  1. ↑ a b c FRÝBA, Jiří. Legendární Praga V3S. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2016. 256 s. ISBN 978-80-247-5724-7. S. 14. 
  2. ↑ DOLEJŠÍ, Vojtěch. Kovoprůmysl ve dvouletém plánu. Rudé právo. 1948-11-9, roč. 28, čís. 261, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ HAMAN, Vojtěch. Právní úprava postavení národních podniků (1945 až 1969). 2016 [cit. 2023-12-29]. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné online.
  4. ↑ SÁBL, Václav. Soustředění znárodněných podniků. Za svobodné Československo. 1946-05-10, roč. II., čís. 110, s. 6. Dostupné online. 
  5. ↑ HAŠKOVÁ, L. Stroj a dvouletka. Rudé právo. 1946-11-14, čís. 262, s. 4. Dostupné online. 
  6. ↑ a b DOLEJŠÍ, Vojtěch. inzerát. Rudé právo. 1948-01-08, roč. 28, čís. 6, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ DOLEJŠÍ, Vojtěch. Dvouletý výrobní plán Agrostroje. Rudé právo. 1948-07-24, čís. 168, s. 4. Dostupné online. 
  8. ↑ JANDÍK, Milan. Závod, ve kterém předběhli dobu. Československý voják. 1953-12-24, roč. 2, čís. 26, s. 25–27. Dostupné online. 
  9. ↑ ČESKOSLOVENSKÁ, armáda. Každá práce je čestná. Za svobodné Československo. 1946-06-01, roč. 3, čís. 201, s. 3. Dostupné online. 
  10. ↑ KAVULOK, Jiří. Významné osobnosti a činitelé našeho báňského a hutního průmyslu. 28. říjen 1918-1936. 1936, s. 75. Dostupné online. 
  11. ↑ ČVUT, Praha. Pro oddělení elektrotechnického inženýrství. Program Českého vysokého učení technického v Praze. 1936, s. 89. Dostupné online. 
  12. ↑ KRAJSKÝ, soud. Firm. 1103/46, C 253/12. Úřední list Československé republiky. 1946-11-21, roč. 27, čís. 265, s. 5212. Dostupné online. 
  13. ↑ ZPRAVODAJ, ČTK. Reorganisace čs. kovoprúmyslu. Národní osvobození. 1948-12-30, roč. XIX., čís. 304, s. 1. Dostupné online. 
  14. ↑ KRÁLÍK, Jan. Jawa můj osud. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 112 s. ISBN 978-80-247-2597-0. S. 90. 
  15. ↑ Úřední list Československé republiky. 30. září 1951, roč. 32, čís. 228, s. 2434. Dostupné online. 
  16. ↑ DOLEJŠÍ, Vojtěch. Projev gen. ředitele Dr. Fr. Fabingera. Rudé právo. 1949-07-24, roč. 29, čís. 172, s. 7. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Československé_závody_kovodělné_a_strojírenské&oldid=24338384“