Československá republika (1948–1960)
Československá republika byl stát ve střední Evropě (viz Československo), který existoval v letech 1948–1960. Jejím předchůdcem byla třetí Československá republika. Československá republika byla lidově demokratický stát[1] ovládaný KSČ. Komunistický režim se označoval za lidovou demokracii: existovalo několik povolených stran, ale permanentní vládní koalice, označovaná jako Národní fronta Čechů a Slováků, dodržovala jednotný postup, který určovala komunistická strana.
Československá republika
| |||||||
| Hymna Kde domov můj / Nad Tatrou sa blýska | |||||||
| Motto Pravda vítězí / Pravda víťazí | |||||||
Geografie
| |||||||
Nejvyšší bod
|
|||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
| Státní útvar | |||||||
Vznik
|
únor 1948 – přijetí Ústavy 9. května
| ||||||
Zánik
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Komunistický režim se chopil moci v událostech února 1948. Československá republika byla unitární stát[2] s asymetrickou státní správou, Slovensko mělo své národní orgány, Slovenskou národní radu a Sbor pověřenců.
Z hlediska zahraniční politiky byla Československá republika satelitem Sovětského svazu.[3]
Ústava z roku 1948
editovatÚstava Československé republiky z 9. května 1948 sice formálně zachovávala některé rysy charakteristické pro pluralitní demokracii (částečně oddělovala státní moci, zakotvila základní práva a svobody, garantovala nezávislé soudnictví atd.), což ji výrazně odlišovalo od dalších „stalinistických“ ústav lidově demokratických států té doby, ale skutečné ústavní poměry, pokud šlo o práva a svobody občanů, se od jejího znění téměř kompletně odchylovaly, takže ústava byla z velké části fikcí.[4]
Příklady svobod definovaných ústavou
editovatÚstava definovala v preambuli stát jako lidovou demokracii, „která nám zajistí cestu k socialismu“. Zaručovala mezi jiným rovnost občanů před zákonem, osobní a domovní svobodu, právo vystěhovat se do ciziny; tato práva mohla být omezena jen zákonem. Právo shromažďovací a spolčovací Ústava zaručovala, pokud se tím neohrožovalo lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.[5]
Státní symboly
editovatV období 1948–1960 používala Československá republika malý znak první republiky. Až v roce 1960 se státní znak zásadním způsobem změnil.[6]
Politický systém
editovat
Ústava z roku 1960
editovatÚstava Československé socialistické republiky z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, nominálně zakotvila jako státní zřízení socialismus a zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany ve státě i ve společnosti.[7] Krátce před přijetím Ústavy byl schválen zákon o územním členění státu (č. 36/960 Sb. z 14. 4. 1960). Zesílila se tak centralizace, když byly vytvořeny rozsáhlejší kraje.[8]
Reference
editovat- ↑ čl. III Ústavy Československé republiky
- ↑ čl. II Ústavy Československé republiky
- ↑ PRŮCHA, Václav a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. 2. díl : Období 1945-1992. Brno : Doplněk, 2009. s. 254, s. 262-263, s. 264, s. 265, s. 268, s. 269, s. 272, s. 273, s. 274 a dále
- ↑ ŠIMÁČKOVÁ, Kateřina. Fiktivní ústava. In: KOMUNISTICKÉ PRÁVO V ČESKOSLOVENSKU - Kapitoly z dějin bezpráví. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno, 2009, s. 123-133. (hlavně s. 130) - JÄGER, Petr. Svoboda vyznání a právní poměry církví a náboženských společností v letech 1948-1989. In: KOMUNISTICKÉ PRÁVO V ČESKOSLOVENSKU - Kapitoly z dějin bezpráví. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno, 2009, s. 769-810. (hlavně s. 777)
- ↑ Ústava Československé republiky, 150/1948 Sb. [online]. Parlament České republiky [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Historie státního znaku [online]. Vláda ČR [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Ústava Československé socialistické republiky [online]. 1960-07-11 [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon 36/1960 Sb. [online]. 1960-04-09 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá republika na Wikimedia Commons
