Český Šternberk

Český Šternberk
	Pohled z hradeb hradu
	znak
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′39″ s. š., 14°55′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	184 (2024)
Rozloha	5,47 km²
Katastrální území	Český Šternberk
Nadmořská výška	310 m n. m.
PSČ	257 26
Počet domů	120 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Český Šternberk 27; 252 27 Český Šternberk ; ceskysternberk@chopos.cz
Starostka	Ing.Iveta Bártová
	Oficiální web: ceskysternberk.eu
	Český Šternberk
Další údaje
Kód obce	529541
Kód části obce	23159
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Český Šternberk (něm. Böhmisch Sternberg) se nachází ve Středočeském kraji, okres Benešov v podhradí stejnojmenného hradu, asi 20 km východně od Benešova. Protéká zde řeka Sázava a žije zde 184^[1] obyvatel.

Poloha

Městys nalézá se 310 m nad mořem na zákrutu řeky Sázavy. Jižně od městyse je hrad Český Šternberk. Sousedními obcemi jsou Čeřenice na severu, Malovidy na severovýchodě, Zalíbená a Otryby na východě, Čejkovice a Soběšín na jihovýchodě, Radonice na jihu, Šternov a Divišov na jihozápadě a Drahňovice na severozápadě.

Historie

Obec vznikla v průběhu 13. století jako podhradí Českého Šternberku. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1242, jako o městečku v roce 1654. Spolu s hradem se obec rozšiřovala až do své současné podoby, roku 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.

V 20. letech 20. století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýna vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech 20. století vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu Sázavy.

Ve 30. letech 20. století byla v části Čejkovice postaven rozsáhlý penzion pro výletníky, který za protektorátu sloužil jako rekreační objekt pro konfidenty gestapa, pro které byla zbudována i speciálně zbudovaná zastávka vlaku naproti Čejkovickému trojáku (památný strom) a po válce se budova proměnila v zotavovnu ROH Červánek. Od roku 1985 byla z důvodu zanedbané údržby mimo provoz a chátrala až do roku 2015, kdy byla kompletně zbourána.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[5]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[6]
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[9]
1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V městysi Český Šternberk (438 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] cukrář, holič, 3 hostince, kovář, 2 krejčí, zotavovna jednotného Svazu soukromých zaměstnanců, pekař, 2 pily, 2 povoznictví, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Šternberk, zámečník.

Doprava

Železnice

Městysem vede po pravé straně řeky Sázavy železniční trať 212 (Čerčany - Světlá nad Sázavou). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území městyse leží železniční stanice Český Šternberk a blízko mostu přes řeku železniční zastávka Český Šternberk zastávka. V minulosti se v oblasti dnešní chatové osady Pod čejkovickou strání nalézala železniční zastávka Čejkovice dvůr, jež byla po roce 1945 zrušena.

Pozemní komunikace

Městysem prochází silnice II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk - Podveky - Nechyba. Západním směrem se asi 5 km od městyse nachází nájezd na dálnici D1, exit 41 Šternov, východním směrem se jede směrem do Uhlířských Janovic a Kutné Hory.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – V městysi měly zastávky autobusové linky Vlašim-Český Šternberk (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendu 2 spoje), Vlašim-Ostředek (v pracovních dnech 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendu 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).

Železniční doprava – Českým Šternberkem jezdilo denně 10 osobních vlaků.

Pamětihodnosti

přírodní památka Na Stříbrné v k. ú. obce

Turistika

Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Týnec nad Sázavou - Davle, č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 0072 Postupice - Divišov - Český Šternberk a č. 0073 Benešov - Skalice - Okrouhlice - Ostředek - Český Šternberk.

Pěší turistika – Městysem procházejí turistické trasy Čerčany - Sázava - Český Šternberk - Kácov - Zruč nad Sázavou a Český Šternberk - Čeřenice - Sázava - Jevany.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 174. (česky a německy)

Související články

Externí odkazy

Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Šternberk na Wikimedia Commons
Český Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Jez Český Šternberk (řeka Sázava)
virtuální prohlídka

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[status-4] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[5] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[6] Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.

[7] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[8] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[9] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[10] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[11] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 174. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]