Česká Kamenice (hrad)
Kamenice je zřícenina hradu nad Českou Kamenicí v okrese Děčín. Pozůstatky hradu se nachází na vrcholu Zámeckého vrchu (541 metrů)[1] v severovýchodní části Českého středohoří. Zřícenina je od roku 1966 chráněna jako kulturní památka.[2] Díky rozhledně je místem dalekého rozhledu.
| Kamenický hrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | okolo roku 1430 |
| Stavebník | Zikmund Děčínský z Vartenberka |
| Další majitelé | Mikuláš Trčka z Lípy Salhausenové Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | Zámecký vrch, Česká Kamenice,  Česko |
| Souřadnice | 50°47′29,04″ s. š., 14°26′0,24″ v. d. |
  Kamenice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46353/5-3614 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHrad pravděpodobně založil v letech 1427–1433 Zikmund Děčínský z Vartenberka[3] poté, co od Jindřicha Berky z Dubé koupil panství hradu Falkenštejn. Nový hrad nad Kamenicí měl nahradit hrad Fredevald, který zůstal v majetku Jitky z Hazmburka, manželky Jindřicha Berky.[4] První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1476.[3] Roku 1440 podniklo lužické Šestiměstí výpravu do okolí hradu, při které vypálilo Kamenici, ale není jisté, zda se jednalo o městečko nebo o hrad.[5] Roku 1515 koupili panství páni ze Salhausenu, kteří si ve městě pod hradem založili nový zámek, a na hradě už nebydleli. V roce 1535 Kamenice opět patřila Vartenberkům, ale ani oni už hrad nevyužívali. Za třicetileté války se o hrad, snad částečně obnovený, v roce 1639 strhla potyčka a Švédi jej znovu vypálili a pobořili.[3]
V roce 1880 se členové Okrašlovacího spolku pustili do vyčistění od náletů a oprav zdiva. Pak byla budova hradního paláce upravena jako turistická chata, byla zde postavena i šestnáct metrů vysoká rozhledna s výhledem na Českou Kamenici. V roce 1910 spolek dokázal zpřístupnit rytířský sál.
Po roce 1940 začal objekt včetně rozhledny chátrat, deset let poté zanikla restaurace, dřevěná věž se rozpadávala.[6]
V roce 1995 se zásluhou v České Kamenici nově zřízené nadace pro obnovu Zámeckého vrchu podařilo zahájit obnovu. Zříceniny byly opět vyčištěny, zdi zpevněny a v roce 1998 byla dokončena stavba nové rozhledny. Slavnostní znovuotevření se konalo 13. června 1998.[6]
Stavební podoba
editovatKamenice patří mezi hrady založené během husitských válek na osamoceném a nepřístupném kopci. V první stavební fázi představovala především mocenský opěrný bod a teprve později, v blíže neurčené době, byl hrad rozšířen na přiměřeně pohodlné sídlo.[3]
Na místě paláce stávala původně obytná věž, jejímž rozšířením vznikla dvouprostorová a čtyřpodlažní palácová stavba doplněná o vyšší nástavbu na jihovýchodní straně a drobný, nejspíše záchodový, přístavek na jižní straně. Opevnění tvořila obvodová hradba doplněná parkánem, jehož zeď se částečně dochovala na jihu a na východě.[3] Budova je postavená z místního čediče, ale nárožní armovací kvádry jsou z pískovce.[7]
Přístup
editovatNa hradní vrch vede zeleně značená turistická trasa z jeden kilometr vzdálené České Kamenice, která dále pokračuje do Kamenického Šenova vzdáleného asi 2,5 kilometru. Z rozhledny, kde je 12 metrů vysoká dřevěná rozhledna s 58 schody, je výhled jak na Českou Kamenici, tak okolní kopce Českého středohoří a Lužických hor. Přístup je volný po celý rok.[8]
Zajímavosti
editovatK hradu se pojí pověst o mrazivém přízraku zámeckého sedláka. Komu se zjevil, toho potkalo brzy neštěstí.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Základní mapa ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-08-23]. Identifikátor záznamu 158855 : Hrad Kamenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kamenice, s. 239.
- ↑ LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 268.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kamenice – hrad, s. 190.
- ↑ a b Lužické hory do kapsy, s. 78
- ↑ KUKAL, Zdeněk; DUDÍKOVÁ SCHULMANNOVÁ, Barbora; VALEČKA, Jaroslav; ČECHOVÁ, Vlasta; POŠMOURNÝ, Karel. Hrady Čech a Moravy. Z čeho jsou a čem stojí. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3745-4. S. 19.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Místopisná část, s. 152.
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Kamenice, s. 104.
Literatura
editovat- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kamenice – hrad, s. 190.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Fredevald a Kamenice hrady, s. 288–294.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenický hrad na Wikimedia Commons
