Červený Hrádek (přírodní památka)
Červený Hrádek je přírodní památka v Krušných horách severozápadně od stejnojmenné části města Jirkov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Převážná část přírodní památky se nachází na území červenohrádecké obory. Důvodem ochrany jsou rozvolněné lesní porosty s významnými doupnými dřevinami a polosolitérními stromy, které slouží jako biotop pro vzácné druhy brouků, jako je páchník hnědý nebo různé druhy kovaříků.
Přírodní památka Červený Hrádek | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Jihovýchodní část chráněného území v údolíčku bezejmenného potoka | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. března 2019 |
Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
Nadm. výška | 352–460 m n. m. |
Rozloha | 69,09 ha[1][2][3] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Chomutov |
Umístění | Červený Hrádek |
Souřadnice | 50°30′52,16″ s. š., 13°26′33,14″ v. d. |
Červený Hrádek | |
Další informace | |
Kód | 6177 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatChráněné území těsně sousedí s místem, na kterém byl na začátku patnáctého století postaven hrad Borek.[4] Hrad byl za Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek,[4] ale dochovaná podoba zámku je výsledkem rozsáhlé barokní přestavby Jana Adama Hrzána z Harasova, která proběhla v letech 1655–1675.[5]
Budování krajinářského parku zahájil v šedesátých letech osmnáctého století Johann Adam Auersperg. Od roku 1776 nechal hrabě Jindřich František z Rottenhanu v blízkosti zámku sázet cizokrajné stromy,[6] které se staly základem parku upravovaného v posledních dvou desetiletích osmnáctého století.[5] Oboru u zámku založili v polovině devatenáctého století Buquoyové, ale další majitelé z rodu Hohenlohe ji nechali na počátku dvacátého století zrušit. Nová obora byla založena v roce 1986. Jejím majitelem je státní podnik Lesy České republiky.[7]
Chráněné území vyhlásil krajský úřad Ústeckého kraje dne 1. března 2019. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 6177. Nachází se na území rozsáhlé evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.[8]
Přírodní poměry
editovatChráněné území měří 69,0938 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 352–460 metrů v katastrálním území Červený Hrádek.[8] Přibližně 59 hektarů rozlohy tvoří lesní pozemky, necelých osm hektarů zaujímají trvalé travní porosty a zbytek území připadá na neplodnou půdu nebo zastavěné plochy.[9] Většina přírodní památky se nachází na oploceném území červenohrádecké obory. Mimo oplocení jsou oblasti na východní straně a na jižním konci v okolí Zámeckého rybníka.[10]
Abiotické podmínky
editovatPřírodní památka leží v oblasti krušnohorského krystalinika.[11] Geologické podloží tvoří dvojslídné a biotitické ruly.[12] V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina a v okrsku Bolebořská vrchovina.[11] Převládajícím půdním typem je podzol kambický, ale v jihovýchodní části v okolí zámku se vyskytuje pseudoglej modální.[12][pozn. 1]
Celé údolí patří do povodí Bíliny,[10] ale vodu odvádí jediný bezejmenný potok, který se vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.[13] Chráněné území těsně hraničí se Zámeckým rybníkem.[10] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplých oblastí MT4 a MT9.[8] Pro oblast MT9 je typické dlouhé, teplé a suché léto, mírně teplé jaro a podzim a krátká, suchá a mírná zima. Oblast MT4 je charakteristická kratkým létem, mírným jarem a podzimem a mírně teplou, suchou zimou.[13]
Flóra a fauna
editovatZ chráněných ekosystémů tvoří třetinu přírodní památky květnaté bučiny s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica). Příměs tvoří javor klen a výjimečně dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jilm drsný (Ulmus glabra). Asi pětinu rozlohy přestavují hercynské dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus). Menší plochy s podílem okolo pěti procent celkové rozlohy zaujímají údolní jasanovo-olšové luhy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), acidofilní bučiny, ve kterých zcela chybí jedle bělokorá (Abies Alba), a suché acidofilní doubravy s dominantním dubem zimním.[14]
Kromě ekosystémů patří k hlavnímu předmětu ochrany několik druhů živočichů zapsaných na Červený seznam ohrožených druhů. Jsou to zástupci čeledi kovaříkovitých, vrubounovitých a potemníkovitých. Kriticky ohroženými druhy vázanými na pozdní stádia listnatých dřevin jsou kovařík Hypoganus inunctus, kovařík Crepidophorus mutilatus, kovařík rezavý (Elater ferrugineus), kovařík fialový (Limoniscus violaceus), páchník hnědý (Osmoderma barnabita) a potemník Tenebrio opacus. Všechny uvedené druhy byly v přírodní památce nalezeny v počtu jednotlivých exemplářů.[15] Z dalších vzácných druhů hmyzu se v Červeném Hrádku vyskytuje roháč obecný (Lucanus cervus) a otakárek fenyklový (Papilio machaon).[16]
Mezi ohrožené a silně ohrožené druhy obratlovců podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří populace ropuchy obecné (Bufo bufo) a jednotlivé exempláře ropuchy zelené (Bufotes viridis), ještěrky obecné (Lacerta agilis), slepýše křehkého (Anguis fragilis) nebo užovky obojkové (Natrix natrix). Z ptáků v chráněném území žijí nebo hnízdí v počtu jedinců až jednotek párů krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupňák (Columba oenas), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z netopýrů byli pozorování netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr ušatý (Plecotus auritus).
Přístup
editovatÚzemí obory je volně přístupné.[7]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Podle Plánu péče se v chráněném území objevuje také kambizem dystrická a pseudoglej zcela chybí.
Reference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený hrádek – zámek, s. 76.
- ↑ BEČVÁŘ, Michal. Rottenhanové a Buquoyové na Červeném hrádku = Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rothenhaus. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014. 64 s. ISBN 978-80-87898-01-7. S. 27. (česky, německy)
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Červený Hrádek na období 2018–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2019-006-05 [cit. 2019-11-02]. S. 11. Dále jen Plán péče (2019). Dostupné online.
- ↑ a b c PP Červený Hrádek [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2019), s. 4.
- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2019), s. 7.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2019), s. 8.
- ↑ Plán péče (2019), s. 5.
- ↑ Plán péče (2019), s. 6.
- ↑ Plán péče (2019), s. 9.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Hrádek na Wikimedia Commons