Čertův mlýn (Liboc)
Čertův mlýn (Tučkův) je bývalý vodní mlýn v Praze 6-Liboci, který stojí na Šáreckém potoce v Šáreckém údolí. Od roku 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu s hospodářskou budovou a ohradní zdí s branou a brankou.[1][2]
| Čertův mlýn | |
|---|---|
 mlýn v Divoké Šárce | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 20. století |
| Pojmenováno po | čert |
| Poloha | |
| Adresa | Divoká Šárka 39/4, Praha 6 - Liboc,  Česko |
| Ulice | Divoká Šárka |
| Souřadnice | 50°6′5,2″ s. š., 14°19′28,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40835/1-1711 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVodní mlýn pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století. Později v něm byla provozována Kaiserova výletní restaurace, zrušená roku 1945. V 70. letech 20. století byl areál v havarijním stavu. Na přelomu 70. a 80. let 20. století jej rekonstruoval nový majitel, výtvarník, který si zde zřídil ateliér a dal pořídit kopie barokních a klasicistních mříží do oken.[1][2]
Popis
editovatMlýn je tvořen hlavní patrovou budovou, přízemní hospodářskou budovou a ohradní zdí s branou. Obě stavby jsou spojeny ohradní zdí a mají sedlovou střechu, kamenné zdivo a jsou podsklepené; oba sklepy mají valenou klenbu.[1]
Hlavní patrová obytná budova na čtvercovém půdorysu stojí na jižní části dvora. Na straně do dvora má v prvním patře dřevěnou pavlač.[1]
Severní hospodářská budova je přízemní, protáhlého obdélného půdorysu. Její sklepy vybíhají ve střední části do přilehlé stráně. Ve střeše do dvora jsou tři střešní okna podkrovní vestavby.[1]
Ve východní ohradní zdi je prolomena zaklenutá brána hlavního vjezdu. Severně od hlavní budovy se v ohradní zdi nachází menší zaklenutá branka. Přilehlé pozemky jsou upraveny a částečně zastavěny drobnými stavbami. Západně od budov mlýna byl původně rybník.[1]
Zajímavosti
editovatKe Kaiserovu hostinci v Čertově mlýně patřil svažitý pozemek jižně od mlýna, který si pronajali pěvec Národního divadla Emil Pollert a divadelní podnikatel Antonín Fencl. Dali jej upravit a v květnu 1913 na něm zahájili činnost Přírodního divadla v Šárce operou Prodaná nevěsta. Po skončení 1. světové války obnovili již roku 1919 smlouvu o pronájmu pozemku a ve stejném roce zde uskutečnili opět operu Prodaná nevěsta jako první z řady dalších každoročních představení.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f Čertův mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152917, rejstříkové číslo ÚSKP 40835/1-1711. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online
- ↑ a b Čertův, Tučkův mlýn, Kubrikische Mühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. Helena Špůrová, 30.9.2012. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní divadlo v Šárce 1913-1922. In: Spolek Šárecké údolí. Historie Opery v Šárce. 01.09.2011. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online Archivováno 24. 6. 2021 na Wayback Machine..
Literatura
editovat- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Čertův mlýn v Šárce. S. 139
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 60
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Liboc. S. 875
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čertův mlýn na Wikimedia Commons - Liboc na webu ČÚZK, Archivní mapy
