Černohorská hornatina
Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).
Černohorská hornatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1423 m n. m. (Zadní Planina) |
Nadřazená jednotka | Krkonošské rozsochy |
Sousední jednotky | Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina |
Podřazené jednotky | Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Úpa, Labe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geomorfologie
editovatČernohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.
Geomorfologické členění Krkonoš | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
Český hřbet | ||
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
Černohorská hornatina |
||
Růžohorská hornatina |
||
Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vrcholy nad 1000 m n. m.
editovat- Zadní Planina (1423 m) - Černohorská rozsocha
- Liščí hora (1363 m) - Černohorská rozsocha
- Stoh (1319 m) - Stráženská rozsocha
- Světlý vrch (1316 m) - Černohorská rozsocha
- Černá hora (1300 m) - Černohorská rozsocha
- Světlá (1244 m) - Černohorská rozsocha
- Přední Planina (1198 m) - Stráženská rozsocha
- Slatinná stráň (1153 m) - Černohorská rozsocha
- Lesní hora (1129 m) - Černohorská rozsocha
- Vlašský vrch (1037 m) - Černohorská rozsocha
- Jelení vrch (1025 m) - Černohorská rozsocha
- Struhadlo (1007 m) - Stráženská rozsocha
- Javor (1002 m) - Černohorská rozsocha
- Špičák (1001 m) - Černohorská rozsocha
Vodstvo
editovatZápadní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.
Vegetace
editovatSouvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).
Ochrana přírody
editovatCelý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace
editovatPřes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.
Stavby
editovatRozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:
- Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - Saxner - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - U Lomu - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň východ - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Hromovka - Stráženská rozsocha
Reference
editovat- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)