Čeněk Daněk
Čeněk Daněk nebo též Vincenc Daněk (5. dubna 1827 Choltice[1] – 19. března 1893 Praha[2]) byl inženýr, konstruktér a český průmyslník, zakladatel firmy, která se později stala jádrem ČKD.
Čeněk Daněk | |
---|---|
Čeněk Daněk | |
Narození | 5. dubna 1827 Choltice Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. března 1893 (ve věku 65 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | konstruktér a průmyslník |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Choť | Vilemína Bürgermeisterová (do 1856) Auguste Walpurga Maria Daněk von Esse (1856–1893) |
Děti | Čeněk Daněk mladší |
Rodiče | Josef Daněk |
Příbuzní | Josef Daněk a Marie Gollová (sourozenci) |
Funkce | poslanec Českého zemského sněmu (od 1861) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v rodině sládka Josefa Daňka, v obci Choltice. Studoval ve Vídni polytechniku, poté techniku v Praze. V roce 1852 nastoupil do firmy Breitfeld & Evans vlastněné Karlem Friedrichem Breitfeldem a Davidem Evansem jako konstruktér. V roce 1854 koupil spolu se starostou Karlína Josefem Götzlem strojírenský závod A.Meisner & Comp., který pod novým názvem Daněk & Co. vyráběl stroje pro cukrovary, jejichž rozmach v té době začínal. Do roku 1871 uzavřela firma zakázky na více než 100 cukrovarů.[zdroj?]. Začal spolupracovat se stavitelem Václavem Nekvasilem, který stavěl budovy cukrovarů a Daněk je zařizoval stroji. Tímto způsobem byly postaveny cukrovary ve Vinoři, Opatovicích nad Labem nebo v Kostelci nad Orlicí. V roce 1871 pak svou firmu prodal nově založené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol., kterou založil s původní firmou Breitfeld & Evans a jež se stala jednou z hlavních součástí později vzniklého (v roce 1927) koncernu ČKD. Sám zanechal podnikání a žil na svém zámku Trnová. Vlastnil palác v dnešní Opletalově ulici v Praze.[3] Byl také majitelem panství Tloskov (1872), Krchleby a hradu Líšna, kde je v rodinné hrobce pohřben jeho syn Čeněk (Vincenc) (1858–1895).[4]
V zemských volbách roku 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu.[5]
Za zásluhy prokázané během války roku 1866 mu byl udělen rytířský Řád Františka Josefa. Zasloužil se i o úspěch Světové výstavy ve Vídni roku 1873. V témže roce, 5. června 1878, byl za zásluhy o dobročinnost povýšen do šlechtického stavu. Diplomem z 25. srpna 1878 mu byl udělen erb a predikát šlechtic z Esse (Edler von Esse).[6] Zemřel ve svém paláci na rohu Mariánské (dnes Opletalova 19) a Růžové ulice v Praze, pochován byl 22. března 1893 na Olšanských hřbitovech.[2][7]
Rodina
editovatČeněk Daněk byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Vilemína Bürgermeisterová (1832 – 26. 1. 1856). Dne 4. listopadu 1856 se Čeněk Daněk oženil v Žatci s Augustou Hasmannovou z Choltic[2][8] (25. 2. 1835 – 21. 11. 1919).[9] Měl celkem sedm dětí a to Marii (8. 6. 1853 – 28. 7. 1880), Vincenta (14. 12. 1858 – 30. 7. 1895), Zdenko Leopold Antonína (13. 6. 1868 – 19. 10. 1911), Augustu (13. 8. 1860 – 28. 12. 1860), Karla (27. 1. 1863 – 29. 11. 1863), Helenu (5. 6. 1864 – 18. 12. 1867) a Karla (27. 9. 1870 – 26. 12. 1878).[10]
Podrobnější údaje k potomkům:
Syn Čeněk (Vincenc) Josef Ferdinand Daněk (14. prosince 1858 Karlín[11] – 13. července 1895 Líšno) se 19. května 1885 oženil s Rosalií Waldekovou (1864–1934), dcerou podnikatele Franze von Waldek, podruhé provdanou za generála Theodora Hordta.[12] Byl dědicem statků svého otce, měl dva syny. Jeho mladší bratr Zdenko Daněk (13. 6. 1868 – 19. 10. 1911)[9] zemřel bezdětný, dosáhl hodnosti nadporučíka (Oberleutnant) rakousko-uherské armády.[3]
Dcera Marie Daňková (8. června 1851 – 26. července 1880)[9] se 17. září 1879 v Neveklově provdala za podnikatele Gustava Nobacka.[13] Zemřela po krátkém manželství v roce 1880.[14] Další děti Čeňka a Augusty Daňkových zemřely předčasně (Augusta * 1860,[15] Carlo 1865–1865, Helene 1864–1867, Carlo 1870–1878).[9]
Galerie
editovat-
Daňkův palác, Opletalova 19
-
Zámek Líšno se zahradním bazénem
-
Olšanské hřbitovy Praha, hřbitov V., hrobka rodiny Daňků
-
Čeněk Daněk, náhrobní deska, Olšanské hřbitovy
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1801–1829 v Cholticích, sign. 1762, ukn. 3439, s. 120. Dostupné online
- ↑ a b c Matrika zemřelých, sv. Jindřich, 1877–1894, snímek 275 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Vincenc Josef František Daněk von Esse [online]. Klub pro českou heraldiku a genealogii [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých Bystřice, 1891-1912, snímek 68 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.novanobilitas.eu/rod/danek-z-esse
- ↑ Adoptované hroby: Čeněk Daněk [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2020-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-24.
- ↑ Matrika oddaných Žatec, 1855-1861, snímek 34 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Dle nápisů na náhrobní desce, rodinná hrobka Olšanské hřbitovy
- ↑ Fond velkostatku Tloskov. [s.l.]: Státní oblastní archiv Praha Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31. Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Matrika narozených Karlín, 1858-1860, snímek 104 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Jindřich 1878-1885, snímek 241 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Trauung. S. 3. Prager Abendblatt [online]. 17. 9. 1879 [cit. 2020-04-11]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých Líšno, 1867-1890, snímek 39 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Karlín, 1860-1863, snímek 12 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Daněk Čeněk (1826)
- Kalendárium knihovny AV ČR
- Pražský orloj
- ČKD: Legendární dvojice Kolben a Daněk se nejspíš nikdy nepotkala
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Daněk na Wikimedia Commons