Čechy 03 (volební obvod Říšské rady)

Čechy 03 byl volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Říšské rady. Volili v něm mužští občané části pražské čtvrti Nové město.[2] Volební obvod byl zřízen se zavedením všeobecného volebního práva v Předlitavsku v roce 1907 a zanikl s rozpadem Rakouska-Uherska roku 1918.

Volební obvod
Čechy 03 – Nové město II
StátRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Zákonodárný sborPoslanecká sněmovna Říšské rady
Typ obvoduměstský volební okres (de facto)
Národnostní složení (1910)Češi 89,8 %
Němci 10,1 %
ostatní 0,1 %[1]
Vytvořen1907
Zrušen1918
PoslanciVladimír Srb
Karel Sokol
Karel Kramář

V letech 1911-1917 byl poslancem za tento obvod Karel Kramář, pozdější první premiér Československa.

Charakteristika obvodu

editovat
Vývoj počtu oprávněných voličů ve volebním obvodě[1][3][4]
Rok 1907 1910 1911
Počet voličů 10 779 6 690 6 665

Volební obvod vznikl přeskupením obvodů, které v původním volebním systému náležely do kurie měst a průmyslových míst. Přestože již tedy volební právo nebylo omezeno daňovým cenzem, města stále volila odděleně od svého venkovského okolí.[5]

Jednalo se o volební obvod s výraznou českou většinou, německý sčítací kandidát zde obdržel jen 14 % hlasů roku 1907 a 10 % hlasů roku 1911. Politicky zde byla silná pravicová Národní strana svobodomyslná, výjimečný ale obvod byl silnou pozicí staročeské Národní strany. Sociální demokracie nedosahovala výrazných zisků.

Poslanci

editovat
Poslanec Strana Volby
Vladimír Srb staročeši 1907
Karel Sokol státoprávní pokrokáři 1910 dopl.
Karel Kramář[p 1] mladočeši 1911

Volby 1907

editovat

Volby v roce 1907 byly první konané podle všeobecného volebního práva pro všechny muže. Mladočeská a staročeská strana vyslala do voleb předsedu mladočechů Karla Kramáře. Spojené mladé strany státoprávní podpořily radikála a ředitele hospodářské školy Jana Slabého. Za sociální demokracii kandidoval úředník František Smítek. Stranu katolického lidu zastupoval knihař Josef Hovádek.[6]

Parlamentní volby 1907[4][7]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Vladimír Srb Staročeši[p 2] 2 399 50,3
Jan Havránek Sociální demokraté 815 17,1
Alexander Richter Něm. liberálové 650 13,6
Josef Ečer Národní sociál[p 3] 477 10,0
Bohuslav Mudroch Spojení katolíci 229 4,8
Rafael Pacher Něm. lidovci 90 1,9
roztříštěné hlasy 105 2,2
neplatné hlasy 16 0,3
Celkem/účast 4 781 44,4
Staročeši získali (nový obvod) ±

Doplňovací volby 1910

editovat

Po rezignaci Vladimíra Srba se konaly 12. ledna 1910 doplňovací volby. V rozhodující volbě 19. ledna těsně zvítězil novinář a nakladatel Karel Sokol ze Státoprávní pokrokové strany, který porazil pozdějšího československého ministra financí Aloise Rašína.[8]

Doplňovací parlamentní volby 1910[3]
Kandidát Strana První volba Užší volba
Hlasy % ±% Hlasy % ±%
Karel Sokol Státoprávní pokrokáři 765 17,3 2 401 51,7
Alois Rašín Mladočeši 1 776 40,1 2 241 48,3
Jaroslav Mattuš Staročeši 707 16,0 -34,3
Jan Slavíček Národní sociálové 671 15,2 +5,2
Jan Havránek Sociální demokraté 483 10,9 -6,2
roztříštěné hlasy 20 0,5 -1,7
neplatné hlasy 38 0,9 48 0,4
Celkem/účast 4 460 66,7 +22,3 4 673 70,0
Státoprávní pokrokáři získali od staročechů ±

Volby 1911

editovat

V roce 1911 kandidoval jako dohodový kandidát předseda mladočeské strany Karel Kramář. Sociální demokracie nominovala redaktora Václava Vacka, který se po druhé světové válce stane pražským primátorem. Za křesťanské sociály kandidoval monsignore Josef Čihák, kaplan u sv. Havla. Státoprávní pokroková strana vyslala do voleb spisovatele Antonína Hajna. Dále kandidoval německý liberální sčítací kandidát Alexander Richter.[2]

Parlamentní volby 1911[1]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Karel Kramář Mladočeši[p 4] 3 608 71,1 +31,0
Václav Vacek Sociální demokraté 595 11,7 +0,8
Alexander Richter Něm. liberálové 496 9,8
Antonín Hajn Státoprávní pokrokáři 204 4,0 -13,3
Josef Čihák Křesťanští sociálové 123 2,4
roztříštěné hlasy 49 1,0 +0,5
neplatné hlasy 31 0,6
Celkem/účast 5 106 76,6 +9,9
Mladočeši získali od státoprávních pokrokářů ±

Poznámky

editovat
  1. Roku 1917 byl na základě pravomocného rozsudku zbaven mandátu. Vzhledem k probíhající válce se nekonaly doplňovací volby a mandát tak zůstal až do zániku monarchie neobsazen.
  2. Společný kandidát mladočechů a staročechů.
  3. Společný kandidát národně sociální strany, radikálně pokrokové strany a státoprávně radikální strany.
  4. Společný kandidát mladočechů, staročechů a národních sociálů.

Reference

editovat
  1. a b c Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 54–55. (německy) 
  2. a b Výsledky voleb do říšské rady | Městské volební okresy.. Národní listy. Červen 1911, roč. 51., čís. 162, s. 1. Dostupné online. 
  3. a b Die Reichrats-Ergänzungswahl auf der Neustadt. Prager Tagblatt. Leden 1910, roč. 34., čís. 13, s. 4. Dostupné online. (německy) 
  4. a b Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1907. Svazek LXXXIV. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1908. Dostupné online. S. 58. (německy) 
  5. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 529–530. 
  6. Výsledky včerejších voleb do říšské rady. Národní listy. Květen 1907, roč. 47., čís. 133, s. 1. Dostupné online. 
  7. Výsledky voleb 14. května 1907 | Čechy. Čas. Květen 1907, roč. 21., čís. 133, s. 4. Dostupné online. 
  8. Ke včerejší volbě. Národní listy. Leden 1910, roč. 50., čís. 13, s. 1. Dostupné online.