Čechy v Chile se rozumí migrační hnutí z historických regionů, které tvoří Českou republiku: Čechy, Morava a Slezsko, do Chile. Vzhledem k tomu, že je Česká republika relativně novým státem, vytvořeným po zániku Československa v roce 1993, je obtížné přesně určit, co se týká toho, co je „české“ jako takové; zatímco pro některé jde o pojem politického národa, jiní Čechy považují za čistě etnickou skupinu, zcela vyjímající jiné skupiny, jako jsou čeští Židé nebo Sudetští Němci. I když historicky není výskyt české diaspory tak početný jako přítomnost jiných evropských imigrantů v zemi Jižního kuželu, v roce 2016 šlo o pátou největší českou diasporu v Americe.[1] Český velvyslanec v Chile Jiří Jiránek odhadoval, že v minulosti z území dnešního Česka a Slovenska přišlo do země okolo 2 000 lidí. Bylo to výrazně méně než českých přistěhovalců do Argentiny nebo Brazílie.[2]

Sudetští Němci

editovat
 
Vjezd do Nueva Braunau

Vesnice Nueva Braunau (Nový Broumov), část města Puerto Varas v oblasti Los Lagos na jihu Chile bylo založeno skupinou německy mluvících přistěhovalců z dnešního českého města Broumov, kteří se považovali za etnické Němce ze Sudet, když území patřilo k Rakousko-Uhersku.[3]

Po vysídlení Němců z Československa na konci druhé světové války emigrovala do Jižní Ameriky nová skupina Čechů[ujasnit] ze Sudet, která se v chilském případě usadila hlavně v německých koloniích na jihu země.[4]

Československé imigrace

editovat
 
Nejjižnější obchod Baťa na světě, Punta Arenas

Od vzniku Československa v roce 1918 proběhly menší migrační vlny Čechů na chilské území. O politický azyl požádali někteří Češi v Chile po založení socialistického státu v roce 1948.[5][6] Firma Baťa, která otevřela v Chile svou první továrnu a obchod v roce 1939 ve městě Peñaflor, se stala jednou z největších továren v zemi a modelem sociálního zabezpečení pro své zaměstnance.[7] Na počest zakladatele a majitele Tomáše Bati založili dělníci v roce 1940 Sportovní klub Thomas Bata.[8] Společnost Baťa dodnes na území Chile provozuje síť obchodů, nejjižnějším z nich je obchod v Punta Arenas.

Během okupace Československa nacistickým Německem dorazila do Chile skupina českých Židů, která tak unikla holocaustu a následným konfiskacím a perzekucím komunistického režimu.[5]

Současná česká komunita

editovat

V letech 1941–1944 působila v Santiagu de Chile krajanská organizace Československé národní sdružení. Česká republika i Chile obnovily demokracii během stejného období a obě země ukončily totalitní režim protikladných ideologií: Československo v roce 1989 sametovou revolucí a Chile v roce 1990 přechodem od vojenské diktatury k demokracii, což pro oba národy znamenalo mezinárodní otevření.

V roce 2013 žilo v Chile okolo 200 Čechů.[9] Hlavní organizací české kolonie sídlící v zemi je Chilsko-český kruh (španělsky Círculo Chileno-Checo).[10] Ta mimo jiné pořádá sociokulturní aktivity pro šíření české kultury v zemi a stejným způsobem spolupracuje s českým velvyslanectvím v Chile, organizují umělecké prezentace a workshopy, slaví české svátky, jako je například Svatý Václav, sponzorují Školu České republiky Peñaflor (Escuela República Checa de Peñaflor).[11]

V historickém centru Santiaga de Chile byla ulice pojmenována Lídice, na památku Čechů zavražděných nacisty jako pomsta za úspěšný atentát na vojenského důstojníka Reinharda Heydricha, říšského protektora Protektorátu Moravy a Čech.[12] Ulice pojmenovaná po Lidicích se nachází i ve Viñe del Mar.

Významní Češi v Chile

editovat

Mezi Čechy, kteří v Chile vynikli, patří podnikatel Milan Platovsky, sportovec Benedikt Kocián[13] který v zemi představil volejbal, šachový hráč Walter Ader, malíř František Ota,[14] filozof Ernst Tugendhat, který pracoval čtyři roky na Papežské katolické univerzitě v Santiagu de Chile a rodina Kantorů, která vyniká v oboru podnikání jako zakladatelé společnosti Dimacofi a v politickém světě je známá díky ministryni sportu Pauline Kantor (ve funkci 2018–2019).

Český inženýr Pavel Pavel vyvinul vědeckou teorii o tom, jak byly na Velikonočním ostrově postaveny sochy Moai, proto v letech 19862003 na tento polynéský ostrov patřící k Chile vedl několik výprav.[15]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inmigración checa en Chile na španělské Wikipedii.

  1. “Mucho más que mirar el pasado de países como la República Checa, hay que mirar su presente”. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. České vystěhovalectví do Chile [online]. 2012-08-07 [cit. 2020-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31. 
  3. De Braunau a Nueva Braunau. Historia de los colonos alemanes llegados a Chile desde el Imperio austriaco entre 1872 a 1875 [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  4. Un pueblo alemán en el sur de Chile | DW | 26.05.2015. DW.COM [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. a b Un siglo de emigración checa a Chile. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ZOUREK, Michal. Checoslovaquia y el Cono Sur 1945-1989 : Relaciones politicas, económicas y culturales durante la Guerra Fria. 1a edición. vyd. Praha: [s.n.] 359 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2766-3, ISBN 80-246-2766-3. OCLC 912325355 
  7. ¿Un modelo que no volverá?: El adiós a la gigantesca fábrica de Bata que será demolida en Melipilla | Emol.com. Emol [online]. 2016-07-08 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. Club Deportivo Thomas Bata [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. Vzpomínky na Chile: Jak se žije Čechům za hranicemi?. ČT24 [online]. 2013-01-31 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  10. Somos : Círculo Chileno Checo. checo.cl [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. 
  11. Embajada en Santiago entregó equipos útiles para el Colegio „República Checa“ en Peñaflor. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. Recuerdo de la tragedia de Lidice. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  13. Fwvochi [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  14. Las “Historias mínimas” de la emigración bohemia y checoslovaca a Chile | Dos Mundos [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. El ingeniero checo Pavel Pavel visitó nuevamente la Isla de la Pascua. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura

editovat
  • Zourek. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 8024627663. 
  • BARTEČEK, Ivo; JIRÁNEK, Jiří. Češi a Slováci v Chile ve 20. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 266 s. ISBN 9788024431499. 
  • ŽOFKA, Václav. Česká imigrace v Chile po roce 1948. 2014 [cit. 20-04-23]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc.. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat