Čang Tching-fa
Čang Tching-fa (čínsky pchin-jinem Zhāng Tíngfā, znaky zjednodušené 张廷发; 9. dubna 1918 – 25. března 2010) byl čínský komunistický voják a politik, účastník čínské občanské války, čínsko-japonské války a korejské války, koncem 50. a v 60. letech náčelník štábu letectva Čínské lidové osvobozenecké armády. Během kulturní revoluce byl zbaven funkcí a pronásledován. V roce 1973 byl rehabilitován a opět zaujal vysoké funkce ve velení letectva: zástupce velitele letectva (od 1973), politický komisař letectva (od 1975), velitel letectva (1977–1985). V letech 1977–1985 byl také členem politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny a v letech 1977–1982 členem stálého výboru ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny. Roku 1985 odešel z aktivní politiky, do roku 1992 si pouze podržel členství v ústřední poradní komisi Komunistické strany Číny.
| Čang Tching-fa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. dubna 1918 Shaxian District |
| Úmrtí | 25. března 2010 (ve věku 91 let) Peking |
| Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
| Povolání | důstojník |
| Politická strana | Komunistická strana Číny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatČang Tching-fa se narodil 9. dubna 1918 v okresu Ša v provincii Fu-ťien v rodině řemeslníka. V září 1933 vstoupil do čínské Rudé armády a v letech 1934–1935 se zúčastnil Dlouhého pochodu. Do Komunistické strany Číny vstoupil v listopadu 1936.
Během druhé čínsko-japonské války byl důstojníkem 129. divize (velitel Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching) 8. pochodové armády a bojoval v bitvě sta pluků. Během dalších bojů s Japonci do roku 1945 a čínské občanské války do roku 1949 se účastnil bojů v severní Číně. Konec válek ho zastihl v prefektuře Siang-jang v severním Chu-peji, tudíž byl pověřen vedením tamní stranické organizace a vojenských sil v prefektuře.
Začátkem 50. let bojoval v korejské válce jako zástupce velitele 11. sboru Čínské lidové dobrovolnické armády. V únoru 1953 byl převelen ke vznikajícímu čínskému letectvu, kde nejprve působil jako první zástupce náčelníka štábu a později náčelník štábu (1958–1967) a zástupce velitele (1962–1967) letectva Čínské lidové osvobozenecké armády. Při zavedení vojenských hodností roku 1955 mu byla udělena hodnost generálmajora.
Během kulturní revoluce byl roku 1967 zbaven svých funkcí a pronásledován.[1] V letech 1969 a 1970 byl poslán na práci do pracovních táborů v Šan-tungu a v Šen-si. Po pádu Lin Piaoa (1971) byl v roce 1973 politicky rehabilitován[1] a vrátil se na svou původní pozici zástupce velitele letectva. V říjnu 1975 byl jmenován politickým komisařem letectva. V dubnu 1977 byl povýšen na velitele letectva. Vysoké funkce v ozbrojených silách mu přinesly i politické uznání: na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl zvolen do ústředního výboru a ústřední vojenské komise a vybrán i do užšího vedení strany a ozbrojených sil, když se stal členem politbyra a stálého výboru ústřední vojenské komise.[1] Roku 1978 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1983). Velel čínskému letectvu během čínsko-vietnamské války v roce 1979 a stal se náčelníkem štábu čínské jižní fronty, hlavních čínských sil bojujících s Vietnamci.
Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl znovuzvolen do ústředního výboru a politbyra, vypadl však z ústřední vojenské komise. V červenci 1985 ho ve funkci velitele letectva nahradil Wang Chaj a v září 1985 rezignoval (s početnou skupinou starých zasloužilých politiků) na funkce v politbyru a ústředním výboru. Náhradou byl zvolen členem ústřední poradní komise KS Číny.[1] Roku 1987 byl na XIII. sjezdu KS Číny znovuzvolen do ústřední poradní komise, jejímž členem byl do jejího zrušení na následujícím sjezdu roku 1992.
Dne 25. března 2010 zemřel v Pekingu. Byl pohřben na Papaošanském revolučním hřbitově.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhang Tingfa na anglické Wikipedii.