Čachtický hrad
Čachtický hrad je zřícenina hradu na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom poblíž stejnojmenné obce Čachtice v Malých Karpatech. Nachází se na vápencovém kopci v nadmořské výšce 375 metrů a tvoří tak nepřehlédnutelnou dominantu. Hrad vznikl ve 13. století jako strážní hrad, který měl chránit západní hranici Uherska. V 17. století začal ztrácet na významu jako ochranný hraniční hrad a začal upadat a pustnout. Zřícenina hradu je chráněna jako národní kulturní památka.[1]
| Čachtický hrad | |
|---|---|
 Čachtický hrad | |
| Účel stavby | |
veřejnosti přístupná zřícenina | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 18. století |
| Materiál | vápenec |
| Současný majitel | Obec Čachtice |
| Poloha | |
| Adresa | Čachtice,  Slovensko |
| Pohoří | Malé Karpaty |
| Nadmořská výška | 350 m |
| Souřadnice | 48°43′29″ s. š., 17°45′39″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatČachtický hrad byl založen po roce 1260 a za jeho zakladatele bývá považován Kazimír z rodu Hunt-Poznanovců. Střežil cestu, která vedla údolím Myjavy do Pováží. V roce 1273 se jej neúspěšně pokusilo dobýt vojsko krále Přemysla Otakara II.[2]
V průběhu let 2012–2014 na hradě probíhaly rozsáhlé rekonstrukční práce, které památku zachránily před úplnou devastací. Projekt byl financován ze státního rozpočtu SR a eurofondů. Obnášel rozsáhlou stabilizaci narušeného zdiva, odlesnění, odkrytí a zpřístupnění několika zasypaných historických hradních struktur a místností, zastřešení kapličky a hospodářského objektu a další práce.
Čachtická paní
editovatHrad proslul především díky Alžbětě Báthoryové, uherské šlechtičně přezdívané Čachtická paní, která byla pověstná tím, že se na svém zámku koupala v krvi dívek, aby si co nejdéle uchovala svou krásu. Roku 1611 byla odsouzena k doživotnímu žaláři v hradní věži. Zemřela o 4 roky později (21. srpna 1614) ve věku 54 let.
Jeden ze tří čachtických zámků (Nádašdyovský kaštel – hlavní sídlo Alžběty Báthoryové), se skutečně nacházel přímo v obci a patřil k Čachtickému hradu, ale dochovalo se jen torzo zdi a bašty. Pověsti říkají, že ze sklepení vedly zámecké chodby až na hrad a naopak. Chodby však byly údajně zasypány a nikdo se tedy nedozví, byly-li skutečností a nebo pouze pověstí. Skutečné (skromnější) zbytky Čachtického podzemí pod ruinami kláštera a bývalého vinného sklepa v obci jsou předmětem výzkumu a část je přístupná veřejnosti.[3]
Stavební podoba
editovatV první stavební fázi byla jádrem hradu pětiboká, osově souměrná věž s armovaným ostrým nárožím obráceným k jihu, odkud vedla přístupová cesta. Na severu k věži přiléhalo trojúhelníkovité nádvoří vymezené hradbou. Ve věži se částečně dochovalo původní schodiště v síle zdiva a okenní výklenek s bočními sedátky ve druhém patře. V nejvyšším podlaží bývala hradní kaple. U východní hradby stávala další obytná budova a v ploše nádvoří byla umístěna cisterna.[2]
Od třináctého do čtrnáctého století na hradě proběhlo několik stavebních etap. Během nich bránu posílala protáhle zaoblená bašta, napojená na ohyb hradby jádra. Před vlastní bránou na severozápadě bylo postaveno předbraní. Nejspíše páni ze Stibořic nechali postavit parkánovou hradbu okolo celého jádra. Na vnější straně ji podpíraly pilíře a zakončovalo ji cimbuří se štěrbinovými střílnami. Starší bašta, která parkánem prostupovala, byla tehdy zvýšena. Nakonec vzniklo rozsáhlé předhradí obehnané hradbou s dovnitř otevřenou hranolovou věží v severovýchodním nároží.[2]
S rozvojem palných zbraní přestalo opevnění vyhovovat, a majitelé přistoupili k jeho rozšíření. Na západní straně u severozápadní brány vyrostla trojboká dělostřelecká bašta, od které vedla směrem na jih částečně dochovaná nová parkánová zeď, která na jihu vybíhala až na samotný okraj skalního hřebene, kde se dochovala další dělostřelecká bašta. Přibližně ve stejné době byla zvýšena hradba jádra a rozšířen přilehlý palác, jehož součástí se stala nová kaple na nástavbě protáhlé bašty.[2]
Renesanční úpravy se zaměřily na obytnou složku hradu, kterou rozšířily o křídla na západní straně hradu. Hradbu předhradí zpevnily pilíře a v jihovýchodní části masivní plenta s dělovými komorami, které umožňovaly ostřelování příjezdové cesty. Podél ní vzniklo na jižní straně nové předhradí.[2]
Hrad v kultuře
editovatV roce 1981 se zde natáčela komedie Oldřicha Lipského Tajemství hradu v Karpatech. Na památku je zde umístěna pamětní deska.
Galerie
editovat-
Letecký pohled na hrad -
Ideová rekonstrukce, jižní pohled -
Čachtický hrad -
Čachtický hrad, pohled od Višňového -
Čachtický hrad -
Čachtický hrad nad obcí Višňové
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Hrad (Čachtický hrad) [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. Kapitola Čachtický hrad, s. 91–94.
- ↑ Podzemie.net Archivováno 21. 5. 2018 na Wayback Machine. (Čachtické podzemí)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čachtický hrad na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrady.cz: hrad Čachtice
