Čiernohronská železnica

úzkokolejná lesní dráha ve Slovenském středohoří
(přesměrováno z ČHŽ)

Čiernohronská železnica je úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm, jezdící mezi obcemi Chvatimech, Hronec a Čierny Balog ve Slovenském rudohoří. V době největšího rozmachu měla její síť, rozvětvená do okolních dolin, 131,98 km. V současnosti na ní probíhá sezónní turistický provoz na 13 km zachovaných tratí. V roce 1982 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Čiernohronská železnica
Mapa trati
Mapa trati
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 900
Provozovatel dráhy Čiernohronská železnica n.o.
Technické informace
Rozchod koleje 760 mm (bosenský)
Maximální sklon 32 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 20 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
4 Dobroč
3 Dobroč-Sihla
2 Pusté
Čierny Hron
2 Jánošovka-ZŠ
1 Jánošovka-Vepor
1 Jánošovka-Panský dvor
3 Vydrovo, Korytárske
2 Vydrovo, skanzen
Čierny Hron
0
0
Čierny Balog
2 Krám
3 Nový Krám
5 Šánske
7 Svätý Ján
(bývalá větev v Kamenisté dolině)
Čierny Hron
(bývalá větev na Osrblie)
9 Hronec námestie
10 Hronec zlieváreň
11 Valaská-obec
12 Chvatimech ŽSR přestup
ŽSR 172 Banská Bystrica – Červená Skala
Hron
12 Podbrezová-Chvatimech
(bývalá st. Podbrezová-Štiavnička)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanice v Čiernom Balogu
Posun po stanici
Příprava vlaku vedeného lokomotivou ČKD č. 5 ve stanici Hronec
Trať vede přes fotbalové hřiště v Dobroči, části obce Čierny Balog

Tratě této železnice vedly v údolích Čierného Hronu a jeho přítoků. Dodnes se zachovala a je provozována 10 km hlavní trať z Hronce do Čierneho Balogu, 2 km prodloužení této trati z Hronce do Chvatimechu, 4 km odbočka z Čierneho Balogu do Vydrovské doliny a 4 km trať do Dobroče.

Nejdelší odbočka vedoucí podél Kamenistého potoka měla téměř 20 km délky a síť v tomto údolí měla 40 km. Zachovaly se z ní kromě zbytků náspů i dva ocelové mosty. První přes údolí Čierného Hronu, nedaleko odbočky z hlavní trati a druhý přes Kamenistý potok, blízko přehrady Hrončok.

Existují plány na obnovení odbočky do Osrblia, kde se nachází velký biatlonový areál, avšak jejich realizace je zatím v nedohlednu.

V letech 2011–2012 byl postaven 4 km úsek trati do Dobroče (místní část Čierneho Balogu). V roce 2013 proběhla rekonstrukce 2 km úseku Čierny Balog – Vydrovo skanzen. V roce 2014 byla dokončena obnova úseku Vydrovo skanzen – Vydrovo dolina (dnes Vydrovo konečná), přičemž cestující jsou od sezóny 2018 přepravováni v celém úseku.

Od roku 2016 je z důvodu zhoršujícího se stavu trati přerušen provoz pravidelných vlaků v úseku Šánske – Chvatimech. Nadále jsou zde v provozu pouze pracovní vlaky a mimořádné vlaky na objednávku.

Na podzim roku 2017 byla znovu zprovozněna parní lokomotiva ČKD C 760/90d č. 1, přezdívaná „Kolbenka“. Veřejnosti se poprvé představila v rámci Mikulášských jízd.

V hlavní sezóně 2023 jsou v provozu tři trasy. Zelená (Čierny Balog – Vydrovo skanzen – Vydrovo konečná) a červená (Čierny Balog – Šánske). V úseku Šánske – Hronec – Chvatimech není zavedena pravidelná doprava.

Historie

editovat

Trasování železnice začalo v roce 1901. Stavba prvního (dodnes zachovaného) úseku začala v roce 1908, v roce 1909 začal pravidelný provoz mezi pilami v Čiernom Balogu a Hronci. Síť se postupně rozrůstala, aby bylo možno svážet dřevo přímo z lesů. Zpočátku výstavbu trati zajišťovalo místní obyvatelstvo, během 1. světové války byli na stavbě využiti ruští zajatci.

Z počátku provozu, kdy Slovensko bylo součástí Uher, měla železnice oficiální maďarský název Fekete Garami Vasút. Na některých místech se lze ještě setkat s původní zkratkou F.G.V.

19. července 1927 byla na trati Čierny Balog – Hronec povolena omezená osobní doprava. V šedesátých letech 20. století byl ale postupně provoz utlumován v souvislosti s rozvojem silniční dopravy. V roce 1982 byl provoz železnice oficiálně ukončen, ale železnice byla zapsána do seznamu kulturních památek. O rok později začala obnova za pomoci dobrovolníků.

Díky bezplatné práci stovek brigádníků z mnoha zemí se podařilo železnici obnovit. V roce 1992 byl provoz znovu zahájen, nejprve na polovině zachovalé trati, další rok na 10 km trati Čierny Balog – Hronec. Na jeden rok se dokonce podařilo obnovit i přepravu dřeva, která však skončila s uzavřením pily Jánošovka.

Provoz i opravy trati jsou nadále zajišťovány stálými zaměstnanci.

Vozový park

editovat

Externí odkazy

editovat