Mariánská skála

Mariánská skála
	Mariánská skála z jihovýchodu
Vrchol	265 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	České středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří / Javorská hornatina / Neštěmická část
Souřadnice	50°39′52″ s. š., 14°3′4″ v. d.
	Mariánská skála
Hornina	znělec
Povodí	Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánská skála nebo také Mariánský vrch (německy Marienberg) je výrazným, až dominantním prvkem v centru města Ústí nad Labem. Tento znělcový masiv se tyčí na levém břehu řeky Labe do výše 265 m n. m., tedy zhruba 120 m nad říční hladinou. Spolu s protilehlou pravobřežní skálou Kramolna vytváří tzv. Ústeckou bránu. V místě této Ústecké brány byl na konci 20. století vystavěn nový Mariánský most přes Labe. Jedná se o velmi významné naleziště různých vzácných minerálů.

Poloha

Panoramatický pohled na Ústí nad Labem v roce 1854, Mariánská skála s (nyní už zbořenou) kaplí P. Marie

Masiv se nalézá zhruba 200 m východně od centra města. Na jeho východním úbočí se rozkládá zoologická zahrada a kamenolom, severní pláně přecházejí v Erbenovu vyhlídku a lemuje ho sídliště Dobětice. Západní stranu pokrývá zahrádkářská kolonie a jižní strž odděluje železniční koridor a silnice do Děčína od toku Labe.

Na Mariánské skále stávala kaple Navštívení Panny Marie. V roce 1976 byla stržena, existují však plány její obnovy.

Pohled z kamenolomu na řeku a protilehlý labský břeh

Mineralogická lokalita

K popularitě Mariánské skály jako významné mineralogické lokality přispěla existence dlouhodobě činného kamenolomu.

Natrolit s apofylitem, velikost vzorku cca 12 x 8 x 8 cm

Z geologického hlediska je skála tvořena sodaliticko-natrolitickým lakolitem. Původně se jednalo o podpovrchové magmatické těleso, které bylo obnaženo erozí říčního (labského) toku. Složení horniny je natolik specifické, že dalo k podnět k vytvoření zvláštního pojmenování marienbergit. Lom je bohatým nalezištěm zeolitových minerálů, především unikátních ukázek natrolitu, který zde tvoří až 40% horniny.^[2] Kromě natrolitu se zde vyskytují minerály apofylit, kalcit, wad, analcim, thomsonit a hyalit, dále kontaktně metamorfované minerály slínovcového pláště – wollastonit, Ti-granát a hydrogrosulár (nazývaný hibschit).^[3]

Ve vrcholových partiích Mariánské hory, ve výšce 120 m nad dnešní hladinou Labe, se zachoval relikt původní říční terasy z období na přelomu třetihor a čtvrtohor. V těchto sedimentech, jejichž mocnost dosahuje 3 metrů, byl nalezen zub chobotnatce Archidiscodon meridionalis z období pliocénu.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
↑ SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L.: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 182–183.
↑ ^a ^b DAŠKOVÁ, Jiřina; RADOŇ, Miroslav; RAPPRICH, Vladislav. Mariánská hora [online]. Praha: Česká geologická služba, 2002-05-28 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánská skála na Wikimedia Commons
Výhled z Mariánské skály
Fotografie Mariánské skály a okolí

[1] Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

[2] SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L.: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 182–183.

[:0-3] DAŠKOVÁ, Jiřina; RADOŇ, Miroslav; RAPPRICH, Vladislav. Mariánská hora [online]. Praha: Česká geologická služba, 2002-05-28 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]