Újezd (Albrechtice nad Vltavou)
Újezd je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Albrechtic nad Vltavou. Celý Újezd se dělí na několik částí – Spálená, Kolna, Mezerka, Dvůr a Hrad. V části hrad jsou patrné zbytky středověkého hradu. V dnešní době vesnice vyniká zejména chovem koní, který zužitkoval veškerou zemědělskou půdu v okolí. Chovy koní jsou dva, jeden v části zvané Dvůr, druhý pak v části Spálená. Vesnicí prochází červená turistická značka KČT. Významným podnikem v okolí je také blízký kamenolom. Újezd leží v katastrálním území Albrechtice nad Vltavou o výměře 13,01 km².[4]
Újezd | |
---|---|
Kaple v Újezdě | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Albrechtice nad Vltavou |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′3″ s. š., 14°21′27″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 51 (2021)[1] |
Katastrální území | Albrechtice nad Vltavou (13,01 km²) |
PSČ | 375 01 |
Počet domů | 47 (2021)[2][3] |
Újezd | |
Další údaje | |
Kód části obce | 272 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332.[5]
V historii byla vesnice osídlena především zemědělci a voraři, díky blízké řece Vltavě k Újezdu patřil i vorařský hostinec pana Hrdličky, takzvaný splaz a také vaziště vorů. Plavecké řemeslo ve vsi vymizelo s příchodem první mechanizace do lesnictví, smrtelnou ránu mu ovšem zasadila stavba přehrady Orlík, jejíž vzedmutí hladiny dosahuje až k Újezdu. Orná půda v okolí je v dnešní době využívaná jako pastviny pro výše zmíněné chovy koní.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 282 | 281 | 226 | 243 | 244 | 218 | 188 | 134 | 124 | 102 | 68 | 42 | 28 | 57 | 51 |
Počet domů | 42 | 43 | 43 | 43 | 44 | 43 | 44 | 44 | 44 | 32 | 26 | 37 | 45 | 55 | 47 |
Pamětihodnosti
editovatNázev lokality Hrad je odvozen od skutečnosti, že ve středověku zde stával hrad jménem Újezdec (některé prameny uvádějí název Kozí Hrad). První pojmenování Újezdec se objevuje na začátku 14. století, kdy toto území patřilo králi, později připadá Záviši z Robné. Zpustl v průběhu první poloviny 16. století, protože tehdejší majitelé na hradě nesídlili a při prodeji Janu Malovci z Malovic je roku 1548 uváděn jako pustý.[8] Hrad poté posloužil jako zdroj stavebního materiálu a byl rozebrán. Některé domy v části hrad dodnes využívají hradní sklepení jako sklep.
Galerie
editovat-
Autobusová zastávka
-
Chalupy
-
Domy za silnice
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Újezd – hrad, s. 202.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Újezd (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)