Vteřina

Vteřina, plným názvem úhlová vteřina (dříve také oblouková vteřina), je jednou z jednotek rovinného úhlu. Je to jednotka definovaná na základě jednotek SI, ale není dekadickým dílem těchto jednotek, ale je odvozena na základě šedesátkové soustavy. Pro úhlovou vteřinu se používá značka ″ (před kterou se nepíše mezera) či zkratka as. Značka ″ se používá i pro palec, což ale také není jednotka SI.

Definice: ${1''}$ = ${\frac {1}{60}}$ úhlové minuty = ${\frac {1}{3600}}$ úhlového stupně

nebo také

${1''}$ = ${\frac {\pi }{648000}}$ rad

V navigačním systému GPS se někdy dává přednost desetinným částem minuty před použitím vteřin, např 50°4.5848'. V astronomické navigaci a v astronomických výpočtech, kde jsou úhlové vzdálenosti velmi malé, se naopak někdy používají i jednotky menší, než vteřina: milivteřina (označení mas) = ${0,001''}$ a mikrovteřina (označení μas) = ${0,001}$ mas.

Úhlová vteřina je například úhel, který svírá objekt o průměru 725,27 km ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky nebo objekt o průměru 45 866 916 km ve vzdálenosti jednoho světelného roku.

Odlišení od jednotky času

• V běžném, neodborném jazyce se jednotka času označuje sekunda i vteřina, obě verze jsou považovány za možné.
• Naopak v odborných textech je sekunda (zaveden přijetím systému jednotek SI roku 1974) od roku 1980 jediný správný a oficiální název pro jednotku času.

Etymologie

Pojmy stupeň, minuta a sekunda/vteřina - vztahující se k měření úhlů i času - pocházejí z babylonské astronomie a časomíry. Pod vlivem Sumerů rozdělili starověcí Babyloňané vnímaný pohyb Slunce po obloze v průběhu jednoho celého dne na 360 stupňů. Každý stupeň byl rozdělen na 60 minut a každá minuta na 60 sekund, takže jeden babylonský stupeň se v moderní terminologii rovná čtyřem minutám, jedna babylonská minuta čtyřem moderním sekundám a jedna babylonská sekunda 1/15 moderní sekundy.

Název sekunda, což je latinská řadová číslovka s významem druhá, je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny – latinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první zmenšená část“; používala se ještě další dělení např. pars minuta tertia, dnes se však zpravidla sekunda už dále dělí desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo, ačkoliv se neužívá, např. v polštině tercja či v arabštině ثالثة‎, tálita.)

Výraz vteřina poprvé použil (ve smyslu úhlu) tepelský premonstrát, český buditel a vlastenec Josef Vojtěch Sedláček v roce 1822 v díle Základové měřictví, čili Geometrie (pro minutu má pojem menšina a tercii třetina). Jde o jeho neologismus (rusismus, resp. archaismus a moravismus), nápodobu slova sekunda utvořenou z řadové číslovky vterý (viz též heslo úterý). Má se za to, že Sedláček (který vytvářel terminologii matematiky a fyziky) znal slovo wterý (ve smyslu „druhý”) z Rukopisu královédvorského, „nalezeného” v roce 1817 (a po jistý čas ještě nepovažovaného za padělek), a že jeho pravděpodobný autor, rusofil Václav Hanka, toto slovo nejspíše vytvořil podle ruského slova второй/vtoroj téhož významu. V ostatních slovanských jazycích se používá výhradně označení odvozené z latinského secundus.

Odkazy

Externí odkazy

• Téma Vteřina ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo vteřina ve Wikislovníku