Ópusztaszer
Ópusztaszer [ópustaser] (do roku 1974 Sövényháza) je obec v Maďarsku v župě Csongrád-Csanád v okrese Kistelek.
| Ópusztaszer | |
|---|---|
 Zámek Pallaviciniů | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°29′ s. š., 20°5′ v. d. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Csongrád-Csanád |
| Okres | Kistelek |
  Ópusztaszer | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 59,50 km² |
| Počet obyvatel | 1 979 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 33,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | József Makra |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 62 |
| PSČ | 6767 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Má rozlohu 59,50 km² a v roce 2013 zde žilo 2292 obyvatel. V obci se nachází známý Historický národní park Ópusztaszer.
Historie
editovatKlášter benediktinů někdy počátkem 11. století založil pravděpodobně rod velmože Bor-Kalán. První zmínky o obci pocházejí z doby kolem roku 1200, tehdy se místo nazývalo latinsky Scerii (maďarsky Szer) a bylo klášterní vsí zdejšího kláštera benediktinů. Jméno Sövényháza bylo poprvé zmíněno v roce 1348. V roce 1552 ves a klášter dobyli Turci. Po vítězství Maďarů nad Turky zde byl vystavěn trojkřídlý zámek hraběcí rodiny Zichy, který později přešel do majetku rodu Pallaviciniů. V zámeckém parku je vytvořen labyrint ze stříhaných buxusů.
Zaniklé opatství benediktinů
editovat
Dějiny kláštera s kostelem Panny Marie jsou písemnými prameny doloženy velmi málo. Chronologii výstavby a trvání kláštera odhalil až archeologický výzkum Otty Trogmayera ze 70. let 20. století. Podle něj nejstarší jednolodní stavba kostela s polokruhovou apsidou na východní straně vznikla počátkem 11. století. Brzy byla rozšířena na dvouchórový chrám se západní polokruhovou apsidou a západní příčnou lodí. V něm byl objeven hrob preláta (opata?) s berlou ve tvaru "T" (tau), řezanou ze slonoviny. V téže době vznikl ještě menší chrám, sloužící pravděpodobnbě obyvatelům vesnice.
Ve třetí etapě byla postavena trojlodní bazilika o délce 34 metrů, k níž ve čtvrté etapě bylo přistavěno opevněné západní dvojvěží (tzv. westwerk) a k jižní stěně chrámu přiléhala kvadratura kláštera benediktinů. Bohatá plastická výzdoba kamenných sloupků s postavami světců byla datována do poslední třetiny 12. století.[2] Po zpustošení Mongoly v roce 1242 byl klášter obnoven ve skromnější podobě. Vpád Turků již znamenal jeho likvidaci.
Klášter se těšil přízni uherských králů: v roce 1233 mu Ondřej II. dal připsat dar v soli a roku 1266 byl připsán další majetek. Klášter sloužil také jako rezidence pro hosty. V roce 1318 zde pobýval uherský král Karel I. Robert.
Galerie
editovat-
Základy kláštera s kostelem -
Chrám lesů -
Obnovený obecní statek -
Ópusztaszer na podzim
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
- ↑ FOLTÝN-MAŠKOVÁ-SOMMER, 2016, s. 324-325.
Literatura
editovat- Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 324-325
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ópusztaszer na Wikimedia Commons
