École normale supérieure
École normale supérieure (ENS) je nejslavnější[zdroj?!] z francouzských „velkých škol“ (Grand établissement), založená roku 1794 jako univerzita pro výchovu vysokoškolských a středoškolských profesorů.
École normale supérieure | |
---|---|
École préparatoire, École normale a École normale supérieure | |
Logo | |
Datum založení | 30. října 1794 |
Počty akademiků | |
Studentů celkem | 2 536 (2023), 2 458 (2022), 2 366 (2021), 2 399 (2020), 2 019 (2019), 1 875 (2018), 1 573 (2017), 1 713 (2016), 1 629 (2015), 1 485 (2014), 1 275 (2013), 1 135 (2012), 1 076 (2011), 889 (2010), 885 (2009), 764 (2008) a 670 (2007) |
Další informace | |
Adresa | Paříž, 752 30 CEDEX 05, Francie |
Zeměpisné souřadnice | 48°50′31″ s. š., 2°20′41″ v. d. |
Členství | Konference vysokých škol, Couperinovo konsorcium, Národní telekomunikační síť pro technologie, vzdělávání a výzkum, Franko-německá univerzita a Univerzitní agentura frankofonie |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
editovatNa škole, založené uprostřed Francouzské revoluce, sice učili nejlepší vědci té doby (Berthollet, Daubenton, Lagrange, de Laplace, Monge) a měla téměř 1000 studentů, chyběly jí však prostředky, takže brzy skončila. Obnovena za Napoleona I. roku 1808, mohla se roku 1847 přestěhovat do nové budovy v Rue d'Ulm (blízko Panhthéonu), kde sídlí dodnes. Protože od té doby vznikly podle jejího vzoru další (Cachan, Lyon, Pisa v Itálii aj.), odlišuje se první z nich podle svého sídla jako ENS Rue d'Ulm.
Studium
editovatStudium trvá čtyři roky, během nichž student získá licenciát (učitelské oprávnění) titul magistra a mnozí začnou pracovat na své disertaci. Předpokládá však rok a více let zvláštní přípravky, po níž následuje náročný konkurz; řádný student ENS je zde totiž zaměstnán a dostává plat. Kromě toho zde ovšem studuje mnoho dalších studentů na základě mezinárodních smluv, stipendií a podobně.
ENS nabízí vzdělání ve čtyřech velkých odvětvích:
- matematika a přírodní vědy,
- humanitní vědy a filozofie,
- společenské vědy a jazyky,
- inženýrské vědy.
Studijní program je velmi pružný, student má volnost ve výběru kurzů, je však vázán individuální smlouvou, kterou uzavírá se školou a se svým tutorem.
Významní učitelé
editovatNa ENS Ulm učila a učí řada významných osob, například:
- Pierre-Louis Dulong, fyzik a chemik
- Charles Augustin Sainte-Beuve, spisovatel
- Numa Denis Fustel de Coulanges (1880–1883), historik
- Louis Pasteur (1857–1867), biolog
- Émile Borel (1910–1920), matematik
- Samuel Beckett (1928–1930), spisovatel
- Louis Althusser (1948–1980), filozof
- Paul Celan (1959–1970), spisovatel.
Právě na ENS Ulm vznikla také skupina matematiků, která se proslavila kolektivním pseudonymem Nicolas Bourbaki.
Významní absolventi
editovatZ řad absolventů ENS Ulm vzešlo 12 nositelů Nobelových cen, 10 laureátů Fieldsovy medaile (matematika) a 15 pozdějších členů Francouzské akademie. (V závorce rok promoce.)
- Alain (Émile Chartier), (1889), filozof
- Louis Althusser (1939), filozof
- Raymond Aron (1924), sociolog
- Henri Bergson (1879), filozof
- Marc Bloch (1904), historik
- Émile Borel (1889), matematik
- Pierre Bourdieu (1951), sociolog
- Georges Canguilhem (1924), filozof
- Jean Cavaillès (1923), filozof
- Claude Cohen-Tannoudji (1953), Nobelova cena za fyziku 1997
- Victor Cousin (1811), filozof
- Jacques Derrida (1952), filozof
- Pierre Duhem (1882), fyzik
- Georges Dumézil (1916), historik
- Émile Durkheim (1879), sociolog
- Lucien Febvre (1899), historik
- Albert Fert (1957), Nobelova cena za fyziku 2007, Wolfova cena 2007
- Michel Foucault (1946), filozof
- Numa Denis Fustel de Coulanges (1850), historik
- Évariste Galois (1829), matematik
- Pierre-Gilles de Gennes (1951), Nobelova cena za fyziku 1991
- Jean Giraudoux (1903), spisovatel
- Jean Guitton (1920), filozof
- Claude Hagège (1955), lingvista
- Maurice Halbwachs (1898), sociolog
- Vladimir Jankélévitch (1922), filozof
- Jean Jaurès (1878), politik
- Alfred Kastler (1921), Nobelova cena za fyziku 1966
- Laurent Lafforgue (1986), matematik, Fieldsova medaile 2002
- Henri Lebesgue (1894), matematik
- Pierre-Louis Lions (1975), matematik, Fieldsova medaile 1994
- Gabriel Lippmann (1868), Nobelova cena za fyziku 1908
- Henri-Irénée Marrou (1925), historik
- Maurice Merleau-Ponty (1926), filozof
- Louis Eugène Félix Néel (1924), Nobelova cena za fyziku 1970
- Louis Pasteur (1843), biolog
- Charles Péguy (1894), spisovatel
- Jean Baptiste Perrin (1891), Nobelova cena za fyziku 1926
- Georges Pompidou (1931), politik
- Romain Rolland (1886), Nobelova cena za literaturu 1915
- Paul Sabatier (1874), Nobelova cena za chemii 1912
- Jean-Paul Sartre (1924), spisovatel a filozof, Nobelovu cenu za literaturu 1964 odmítl
- Laurent Schwartz (1934), matematik, Fieldsova medaile 1950
- Jean-Pierre Serre (1945), matematik, Fieldsova medaile 1954
- Michel Serres (1952), filozof
- Hippolyte Taine (1848), filozof
- René Thom (1923), matematik, Fieldsova medaile 1958
- Alain Touraine, (1950), sociolog
- André Weil (1922), matematik
- Simone Weilová (1928), filozofka
- Wendelin Werner (1987), matematik, Fieldsova medaile 2006
- Jean-Christophe Yoccoz (1975), matematik, Fieldsova medaile 1994
Obsáhlejší seznam: Absolventi École normale supérieure
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku École normale supérieure na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu École normale supérieure na Wikimedia Commons
- Téma École normale supérieure ve Wikicitátech
- (francouzsky)
- Portál ENS rue d'Ulm
- Portál ENS Cachan
- Portál ENS Lyon
- Portál ENS Lettres et Sciences humaines (Lyon)