Zelda
Zelda, celým jménem Zelda Šneurson Miškovská.[1] (20. června 1914 – 30. dubna 1984), anglickým přepisem Zelda Schneersohn Mishkovsky, (hebrejsky זלדה שניאורסון-מישקובסקי), byla izraelská básnířka.
| Zelda | |
|---|---|
| Narození | 20. června 1914 Dnipro |
| Úmrtí | 30. dubna 1984 (ve věku 69 let) Jeruzalém |
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
| Povolání | básnířka, pedagožka a spisovatelka |
| Ocenění | Shapira Prize (1973) Prime Minister's Prize for Hebrew Literary Works (1974) Bialikova cena (1978) Brennerova cena |
| Příbuzní | Menachem Mendel Šnejerson (bratranec) Baruch Schneur Schneersohn (dědeček) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Zelda se narodila v Černigovu[zdroj?] na Ukrajině,[2] jako dcera Šoloma Šloma a Rachel Schneersohnových. Její otec byl prapravnukem třetího lubavičského Rebeho, Menachema Mendla Schneersohna, také známého jako "Cemach Cedek". Její matka Rachel Hen byla potomkem sefardské rodiny Hen-Gracian, jejíž původ sahal do 11. století do Barcelony.[3]
Roku 1926 se rodina usadila v Jeruzalémě[2], kde Zelda vystudovala Teachers' College, založenou náboženským hnutím Mizrachi. Po absolutoriu v roce 1932 působila v Tel Avivu, v Haifě a od roku 1935 v Jeruzalémě. Roku 1950 se provdala za Chajima Miškovského a od té doby se věnovala psaní.[3]
Jeden z jejích studentů, Amos Klausner (Amos Oz), napsal na její památku Příběh lásky a tmy.[4]
Literární činnost editovat
„Zeldu – jak je všeobecně známá – milovali v Izraeli především světští čtenáři pro přímost, přesnost a prostotu uměleckého výrazu. Její verše jsou senzitivní, proniknuté tradičním chasidským symbolismem, přitom však srozumitelné, a přestože nevytvářejí celistvý duchovní svět, sdělují původní mystické zážitky.“[5]
Ceny editovat
Zelda získala Brennerovu cenu (1971), Bialikovu cenu (1977) a Wertheimovu cenu (1982).[3]
Publikované sbírky editovat
- Ha-Karmel ha-i nir'e (Neviditelný Karmel) (1971)
- Al tirchak (Nevzdaluj se) (1975)
- Halo har halo eš (Zda je to hora, zda je to oheň) (1977)
- Al ha-šoni ha-marchiv (Na rozdíl) (1981)
- Še-nivdelu mi-kol merchak (Rozdělí se z každé vzdálenosti) (1984)
Česky vyšlo editovat
- Písek a hvězdy. Výbor z moderní hebrejské poezie. Z hebrejských originálů přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0613-1.
Bibliograpfie editovat
- The Modern Hebrew Poem Itself (2003), ISBN 0-8143-2485-1
- Amos Oz, A Tale of Love and Darkness (2004), ISBN 0-15-100878-7
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zelda (poet) na anglické Wikipedii.
- ↑ ŠEDINOVÁ, Jiřina. Písek a hvězdy. Praha: Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0613-1.[Dále jen: Písek a hvězdy.]
- ↑ a b Archivovaná kopie. israel.poetryinternationalweb.org [online]. [cit. 2009-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20.
- ↑ a b c http://findarticles.com/p/articles/mi_m0411/is_1-2_54/ai_n15950643, Seven Poems by Zelda
- ↑ OZ, Amos. A Tale of Love and Darkness. London: [s.n.], 2004. Dostupné online. ISBN 0151008787.
- ↑ "Písek a hvězdy."
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelda na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Chava Alberštajn zpívá Každý člověk má jméno
