Wikipedie:WikiProjekt Matematika

Někteří wikipedisté vytvořili projekt na nejlepší organizaci informací v článcích souvisejících s Matematikou. Tato stránka a její podstránky obsahují jejich doporučení v naději, že projekt získá pozornost ostatních wikipedistů. Pokud byste rádi pomohli, navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.

Tento WikiProjekt se snaží především o sjednocení matematických článků na české wikipedii. Druhotným cílem je určit pořadí v jakém napsat články o jednoduchých matematických pojmech.

Účastníci editovat

  1. Hok
  2. Irigi
  3. Pavel Kotrč
  4. Lukax
  5. Tchoř
  6. Pavel Jelínek
  7. Zagothal
  8. Fafrin
  9. Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2019, 05:52 (CEST)[odpovědět]
  1. Dohodnout jak psát matematické texty
  2. Napsat články o základních matematických pojmech
  3. Dát nováčkům a nejen jim návod jak psát různé matematické texty.

Odložené texty editovat

Nástroje editovat

Značení užívané na české Wiki editovat

Související informace naleznete také na stránkách WP:Typografické rady#Matematické výrazy a Nápověda:Matematické vzorce.

Wikipedie se snaží držet normy ISO/IEC 80000.

Lineární algebra editovat

Matice editovat

Malé matice napíšeme pomocí <math>A=\begin{pmatrix}a&b\\c&d\end{pmatrix}</math>

Výstup:  

Větší matici zapíšeme takto <math>\mathbf{A}=(a_{i,j})</math> pro <math>i \in 1..n</math>, <math>j \in 1..m</math>

Výstup:   pro  ,  

Matice značíme (A - v matematickém textu zaznačíme jako \mathbf{A}) obdobně jako vektory, protože uvážíme-li, že matice 1 krát m, nebo n krát 1 je vektor, který se značí tučně, bylo by podivné, kdyby se matice najednou značily jinak, když jde de-facto o stejný objekt (tenzor druhého řádu) a používá stejné násobení (maticové násobení = skalární součin). První index určuje řádek a druhý sloupec, např.:

 

Dále viz proběhlé diskuse.

Diferenciální a integrální počet editovat

Diferenciál editovat

Diferenciály pišme rovné, jako <math>\mathrm{d}x</math>, tedy jako

 

a ne jako

 

Označení funkcí editovat

Goniometrické funkce editovat

Používejme českou notaci goniometrických funkcí:

 

Ty po řadě zapíšeme takto:

  • <math>\sin \alpha\,</math>
  • <math>\cos \alpha\,</math>
  • <math>\textrm{tg}\, \alpha</math>
  • <math>\textrm{cotg}\, \alpha</math>
  • <math>\sec \alpha\,</math>
  • <math>\textrm{cosec}\, \alpha</math>

Znak \ představuje malou mezeru, kterou je často nutné (při použití \textrm nebo \mathrm) vložit mezi funkci a její argument, aby nebyly znaky na sebe „nalepené“.

Funkce sign editovat

Zde používáme zápisu

 

nikoliv české varianty používané ve starší literatuře (sign x).

Vektorový počet editovat

Vektory pišme pomocí jako tučný font, nikoli pomocí šipek jako <math>\vec F</math>. Pokud se jedná o značky fyzikálních veličin, je přednost dána v souladu s normou ČSN ISO 80000-2 (011300) kurzívnímu tučnému fontu (pomocí <math>\boldsymbol F</math>:  ; stejně funguje i pro značky z minuskulní alfabety, <math>\boldsymbol \omega</math>:  ; u majuskulní alfabety nutno k docílení kurzívy použít variantní font s předřazeným „var“ – <math>\boldsymbol \varPi</math>:  ) před nekurzívním (pomocí <math>\mathbf F</math>:  ). Násobení skalárem nevyznačujme tečkou – plete se se skalárním součinem. Tedy např.

 

a ne jako

 

ani jako

 

Tento dodatek se týká spíše článků fyzikálně orientovaných - ve speciálních oblastech matematiky se používá jiné značení vektorů.